Petřínská lanovka bývala poháněna vodou

Praha – Hlavní město českého království se roku 1891 u příležitosti konání Jubilejní zemské výstavy dočkalo řady novinek, z nichž mnohé slouží Pražanům i návštěvníkům metropole v nějaké formě dodnes. Kromě holešovického výstaviště s dominantou Průmyslového paláce to byla i elektrická tramvaj nebo Petřínská rozhledna. Právě do blízkosti ještě dokončované vyhlídkové věže začala 25. července 1891 vozit cestující i zbrusu nová lanovka.

V hlavním městě mohou turisté v současnosti využít tři lanové dráhy: na Petříně, na Smíchově a v zoologické zahradě. Nejoblíbenější lanovkou v Praze je zřejmě ta petřínská, která v těchto dnech slaví 120 let od zprovoznění. Historie nejstarší a stále funkční lanovky v Praze se začala psát roku 1891, kdy na trať dlouhou 390 metrů vyjela poprvé. Pražané měli mít možnost dostat se snadněji k nově postavené Petřínské rozhledně. Ročně lanovka přepraví asi 1,8 milionu cestujících, za celou dobu svého provozu svezla asi 56 milionů lidí. Nabízí výhled na centrum města a urychluje cestu z Újezdu k petřínské rozhledně, Štefánikově hvězdárně a na Strahov.

Petřínská lanovka je v provozu celoročně, s výjimkou pravidelné jarní a podzimní údržby. Nepřetržitý provoz zahájila v roce 1985, dvakrát do roka má ale odstávku kvůli pravidelné údržbě původní strojovny. „V zimě vezmu sáně a nahoru jedu lanovkou, dolů na saních. Je super, má výročí, a tak jsem ji ukázala vnučce. Bylo to pohoda,“ komentují spokojení cestující. Původně byla první lanovka poháněna obyčejnou vodou. Do horního vozu ji strojníci napustili tak, aby převážila vůz s cestujícími, který vyjížděl z dolní stanice. „Ta vodní převaha dělala v zimním období velký problém, protože částečně namrzala,“ uvedl vedoucí archivu Dopravního podniku hl. m. Prahy Pavel Fojtík.

Takto fungovala lanovka až do první světové války a po několika pokusech o obnovu ji zmodernizovali až v roce 1932, kdy začala jezdit na elektrický pohon. Vznikla nová strojovna a prodlužovala se i samotná trať. „Po opravě byla prodloužena na 511 metrů, což je do dneška,“ potvrdil Milan Pokorný z Muzea městské hromadné dopravy Dopravního podniku hl. m. Prahy. Lanovka sloužila spolehlivě do roku 1965, než se na Petříně sesunul podmáčený svah a trať zničil. Původní technické zařízení se ale podařilo zachránit a nyní je chloubou celé lanovky. „Ráno, když přijdeme do práce, musíme prohlédnout kompletně strojovnu a vůz a pak se provede zkušební jízda,“ vysvětlil strojník Luboš Fialek.

V době svého zprovoznění ale nebyla první lanovkou na území hlavního města. Zhruba o dva měsíce ji předstihla kratší a strmější lanovka na Letnou, která přestala jezdit za první světové války. V době první republiky bylo na jejím tělese vybudováno pohyblivé schodiště, které bylo v 30. letech definitivně demontováno.

Sedačková lanovka v pražské zoologické zahradě usnadňuje návštěvníkům výstup do horní části zahrady. Její stavba trvala sedm let, zprovozněna byla v roce 1977. O rok později ale byl její provoz kvůli technickým nedostatkům zastaven, znovu se lanovky návštěvníci zahrady dočkali v roce 1981. V současnosti funguje od dubna do října, denně přepraví v průměru asi 1 400 lidí, loni se lanovkou podle statistiky pražského dopravního podniku svezlo za 211 dnů provozu 299 573 lidí. Petřínskou dráhu i lanovku v zoo provozuje pražský dopravní podnik. Na petřínské platí jízdenky MHD, v zoo se platí 20 korun v automatu.

Třetí lanovkou je pozemní dráha, která od roku 1996 spojuje dvě části hotelu Mövenpick na Smíchově. Jezdí zde kabina pro 12 lidí, která se naklání při jízdě tak, aby podlaha zůstala ve vodorovné poloze. Říká se o ní, že slouží německým a rakouským turistkám k zahlédnutí zpěváka Karla Gotta, nabízí totiž výhled na jeho vilu na Bertramce a také na část Smíchova.

Lanovka by v budoucnu mohla vést i na Kavčí hory

S dalšími dvěma lanovkami počítá koncept nového územního plánu, který se v současnosti projednává. Lidé by se tak v budoucnu mohli svézt z Podolí na Kavčí hory nebo z Radlic na Dívčí hrady. Čas od času se objevují také úvahy o lanovce na Vítkov nebo o podobném propojení Holešovic s Trojou. Zatím však není jasné, zda a kdy se opravdu postaví. Schválení nového územního plánu bude ještě několik let trvat, na lanovky zatím neexistuje projekt a dosud se neřešilo ani jejich financování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 6 hhodinami

Soud v poslední části kauzy Stoka zprostil dva podnikatele viny

Krajský soud v Brně v poslední části korupční kauzy Stoka opětovně zprostil obžaloby podnikatele Ivana Trunečku a Petra Kaláška. Žalovaný skutek podle soudu není trestným činem. V kauze šlo o ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed. Verdikt není pravomocný, strany si ponechaly lhůty pro možné odvolání. Státní zástupce Petr Šereda řekl, že v kauze a na ni napojených větvích bylo dosud pravomocně odsouzeno 29 obžalovaných.
před 9 hhodinami

Případ týrání koček v oboře Březka míří k soudu

Státní zástupce podal obžalobu v případu týrání zvířat v oboře Březka u Kostelce u Křížků nedaleko Prahy. České televizi to potvrdil mluvčí státního zastupitelství Praha-východ Dalibor Šelleng. V případu odsouzení hrozí obžalovanému za trestný čin týrání zvířat až šest let odnětí svobody.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Úpravy rozptylové loučky v Brně vyvolaly odpor pozůstalých

Pozůstalým se nelíbí, že na rozptylové loučce Ústředního hřbitova v Brně začala správa hřbitova provádět úpravy. Vykácela už několik stromů a pokračovat bude budováním závlahového systému. Pozůstalí považují zásah do pietního místa za neetický a sepsali petici. Podle vedení správy hřbitova jsou stížnosti neopodstatněné, zásah do samotného pietního místa má být minimální.
před 17 hhodinami

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 18 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
14. 4. 2026

Ke konání sudetoněmeckého sjezdu se Brno postavilo neutrálně

Brněnští zastupitelé vzali na vědomí informaci o konání sjezdu sudetských Němců, podporu města mu ale nevyjádřili. Neprošel ani návrh opozice na zrušení akce a odebrání dotace festivalu Meeting Brno, který sudetské Němce do jihomoravské metropole pozval. Sjezd, který se uskuteční na brněnském výstavišti od 22. do 25. května, budí už delší dobu emoce. Několik desítek odpůrců i příznivců přišlo protestovat také na brněnskou radnici.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...