Z Poniklé v Podkrkonoší míří v těchto dnech do světa tradiční ručně dělané vánoční ozdoby ze skleněných foukaných perliček. Podkrkonošská obec je jediné místo na planetě, kde se takovéto ozdoby vyrábějí. Dílna má proto šanci, že se dostane i na prestižní seznam UNESCO.
Ozdoby z foukaných perliček zná několik generací. Usilují i o zápis do UNESCO
Vánoční ozdoby vznikají ručně v malé dílně a téměř stejně jako před sto lety. „Z trubiček se nejprve musí vyfouknout perličky, které se potom stříbří, barví a řežou. Některé se i malují. Potom se z nich na drátky montují ozdoby,“ popisuje výrobu majitel firmy Rautis Marek Kulhavý.
Skláři dovedou sestavit přes dvacet tisíc druhů ozdob. Náročné ruční práci se věnuje asi třicet lidí. Více než polovina z nich může pracovat z domova.
Nejvíc zakázek přichází tradičně měsíc před Vánoci, kdy míří desítky balíků na vánoční trhy do Prahy, Brna nebo Českých Budějovic. Foukané perličky mají ale lidé na stromečku například i v Americe, v Německu, Dánsku, Švýcarsku, Rakousku nebo v Rusku.
Turnovské muzeum a ministerstvo kultury nyní usilují o zápis unikátní technologie ponikelské dílny na seznam UNESCO. „Aby měla dostatečnou podporu a prostor a mohla se dále rozvíjet a aby se technologie výroby výrazně nezměnila,“ uvedla ředitelka muzea Vladimíra Jakouběová. Zda v Poniklé uspějí, by mohlo být jasné už v první polovině příštího roku.
Skleněné perličky se původně foukaly pro výrobu bižuterie. Trubička se nahřála nad kahanem, ústy se do ní fouknul vzduch a tím vznikla perlička. Stejným způsobem se pokračovalo dál. Zručný foukač tak mohl nafoukat 200 až 300 tuctů perlí denně.
Zásadní změna přišla v roce 1876, kdy byl v Josefově Dole vynalezen foukací strojek s formou. Do formy bylo možné zpočátku vyfouknout 2–8 perliček naráz, s vylepšováním hořáků se později forma prodlužovala až na 36 perliček. Místo ústy se začaly foukat pomocí měchu. Díky formě byly navíc perličky stejně velké, což usnadnilo jejich další zpracování.
Současná výroba se od té původní příliš neliší - stále se využívá foukací strojek a formy. Hořáky už ale nejsou na petrolej nebo benzín, ale na plyn, a místo měchu se používají dmychadla. Foukání perliček je pak stejně jako dřív závislé spíše na zručnosti a zkušenostech foukače než na dokonalé technologii.
zdroj: www.rautis.cz