Ovzduší nezná hranice. Češi, Poláci a Slováci řeší nadlimitní emise

Ostrava – Odborníci na životní prostředí, zástupci státních úřadů a samospráv z příhraničních oblastí Česka, Polska a Slovenska řešili v Ostravě, jak sjednotit opatření, která povedou k lepšímu ovzduší. Země si běžně navzájem negativně ovlivňují životní prostředí, na některých místech však existuje velká nerovnováha. Nejhorší situace z celé republiky je mezi Bohumínem a Karvinou, kde převládají polské zdroje znečištění, především z topení v domácnostech.

Na sledování kvality ovzduší v moravskoslezském česko-polském regionu je zaměřený projekt Air Silesia. Měření v minulých letech ukázalo, že na polské straně je více prachu než na české. Největší problém je mezi hranicí a polským městem Rybnik. I když vzájemné negativní vlivy jsou srovnatelné, část Karvinska doplácí více na polské zdroje. „Mezi Bohumínem a Karvinou převládá znečištění pocházející z polských domovních kotlů,“ potvrdil vedoucí Katedry ochrany životního prostředí v průmyslu ostravské technické univerzity Ostrava Petr Jančík.

Poláci stále hodně topí uhlím

Poláci jsou si toho vědomi. „Máme tady především problém nízkých emisí, tedy toho, co produkují domácnosti. Topí se především uhlím, což působí problémy hlavně v zimě,“ uvedl Daniel Jakubczyk, starosta obce Gorzyce na jihu Slezského vojvodství. Poláci si stěžují na průmysl Moravskoslezského kraje. Podniky v Česku přitom musí plnit přísnější limity než Poláci i Slováci. Oba státy si vyjednaly u Evropské komise výjimku na limit prachu – 100 mikrogramů na metr krychlový. V Česku platí norma 50 mikrogramů, i když je často překračována. Polsko má výjimku povolenou do roku 2018. „Je to ale krajní termín. Pracujeme na tom a doufáme, že se nám podaří limitu dosáhnout dříve,“ uvedl vicemaršálek Slezského vojvodství Kazimierz Karolczak.

Dlouhodobá měření ukazují, že zatímco podíl na velkých podniků na celkových emisích prachu klesá, roste podíl znečištění ovzduší z dopravy a malých zdrojů. Téma lokálních topenišť bylo na konferenci nejvýznamnější. I když Polsko také podporuje výměnu kotlů, postupuje tam pomaleji než u nás. Český stát chystá další velkou kotlíkovou dotaci, do roku 2020 rozdělí devět miliard. Moravskoslezský kraj by měl z toho dostat nejméně miliardu.

Poláci mohou kontrolovat, čím lidé topí, Češi a Slováci ne

Inspirací pro českou a slovenskou stranu je možnost polských úřadů kontrolovat domácnosti, čím topí. „Rozhodně by to bylo potřebné i u nás. Bez toho to nepůjde,“ řekl zmocněnec ministra životního prostředí pro Moravskoslezský kraj Mirko Jašurek. Další oblast, ve které by se chtěly zástupci Česka, Slovenska a Polska sjednotit, je rozdělování peněz, které platí podniky za znečišťování ovzduší. Shodují se, že by měly končit ve znečištěných regionech, ne ve státních pokladnách. Moravskoslezský kraj s tím hned tak počítat nemůže. „Momentálně to není součástí naší koncepce,“ potvrdil náměstek ministra životního prostředí Vladimír František Mana.

Kampaň za nové kotle
Zdroj: ČT24

Zatímco na česko-polské hranici je potřeba řešit především lokální topeniště a průmysl, na česko-slovenském pomezí je silným zdrojem znečištění doprava. „Území mezi Moravskoslezským a Žilinským krajem zatěžují především dvě velké dopravní tepny,“ uvedl Petr Jančík.

Společné memorandum zatím nevzniklo

Výsledkem konference tří států mělo být společné memorandum. Účastníci se však na místě neshodli na obsahu. Na základě připomínek text dokončí a potvrdí během několika týdnů. Konference ovzduší by se měla konat opět příští rok, tentokrát v Polsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
14:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
před 4 hhodinami

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
12:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
před 8 hhodinami

Katastrální úřady plánují další rušení poboček, místní jsou proti

Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj plánuje zrušit své pracoviště v Bruntálu a jeho agendu přesunout do Krnova. Podle úřadu k tomu vedou provozní důvody i nízká vytíženost bruntálského pracoviště. S plánem ale nesouhlasí obyvatelé ani vedení města. Obávají se, že se zhorší dostupnost katastrálních služeb. Zrušení čeká podle Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) letos ještě pracoviště v Rumburku a Velkém Meziříčí.
před 10 hhodinami

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
před 10 hhodinami

V Praze 7 hořel plyn unikající z potrubí, únik zastavily až výkopové práce

V Dobrovského ulici v Praze 7 hořel v úterý odpoledne plyn unikající z potrubí. Oheň byl uhašen zhruba po čtyřech hodinách po zastavení přívodu plynu, uvedl mluvčí pražských hasičů Miroslav Řezáč. Plynaři museli k zastavení požáru udělat výkopové práce, uzavření nejbližší plynové přípojky nestačilo, jen snížilo intenzitu plamene. Kvůli požáru se museli evakuovat lidé ze čtyř domů. Policie také omezila dopravu v okolí, včetně tramvajové. Nikdo nebyl zraněn. Věcí se zabývá policie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ředitelé národních parků podpořili odvolaného šéfa toho krkonošského

Ředitelé národních parků podpořili šéfa Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robina Böhnische, kterého ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) odvolal v pondělí. Böhnisch je dál předsedou Asociace národních parků ČR. Červený uvedl, že se s Böhnischem vzájemně dohodli, že situaci nebudou komentovat.
včeraAktualizovánovčera v 18:40
Načítání...