Ovzduší nezná hranice. Češi, Poláci a Slováci řeší nadlimitní emise

Ostrava – Odborníci na životní prostředí, zástupci státních úřadů a samospráv z příhraničních oblastí Česka, Polska a Slovenska řešili v Ostravě, jak sjednotit opatření, která povedou k lepšímu ovzduší. Země si běžně navzájem negativně ovlivňují životní prostředí, na některých místech však existuje velká nerovnováha. Nejhorší situace z celé republiky je mezi Bohumínem a Karvinou, kde převládají polské zdroje znečištění, především z topení v domácnostech.

Na sledování kvality ovzduší v moravskoslezském česko-polském regionu je zaměřený projekt Air Silesia. Měření v minulých letech ukázalo, že na polské straně je více prachu než na české. Největší problém je mezi hranicí a polským městem Rybnik. I když vzájemné negativní vlivy jsou srovnatelné, část Karvinska doplácí více na polské zdroje. „Mezi Bohumínem a Karvinou převládá znečištění pocházející z polských domovních kotlů,“ potvrdil vedoucí Katedry ochrany životního prostředí v průmyslu ostravské technické univerzity Ostrava Petr Jančík.

Poláci stále hodně topí uhlím

Poláci jsou si toho vědomi. „Máme tady především problém nízkých emisí, tedy toho, co produkují domácnosti. Topí se především uhlím, což působí problémy hlavně v zimě,“ uvedl Daniel Jakubczyk, starosta obce Gorzyce na jihu Slezského vojvodství. Poláci si stěžují na průmysl Moravskoslezského kraje. Podniky v Česku přitom musí plnit přísnější limity než Poláci i Slováci. Oba státy si vyjednaly u Evropské komise výjimku na limit prachu – 100 mikrogramů na metr krychlový. V Česku platí norma 50 mikrogramů, i když je často překračována. Polsko má výjimku povolenou do roku 2018. „Je to ale krajní termín. Pracujeme na tom a doufáme, že se nám podaří limitu dosáhnout dříve,“ uvedl vicemaršálek Slezského vojvodství Kazimierz Karolczak.

Dlouhodobá měření ukazují, že zatímco podíl na velkých podniků na celkových emisích prachu klesá, roste podíl znečištění ovzduší z dopravy a malých zdrojů. Téma lokálních topenišť bylo na konferenci nejvýznamnější. I když Polsko také podporuje výměnu kotlů, postupuje tam pomaleji než u nás. Český stát chystá další velkou kotlíkovou dotaci, do roku 2020 rozdělí devět miliard. Moravskoslezský kraj by měl z toho dostat nejméně miliardu.

Poláci mohou kontrolovat, čím lidé topí, Češi a Slováci ne

Inspirací pro českou a slovenskou stranu je možnost polských úřadů kontrolovat domácnosti, čím topí. „Rozhodně by to bylo potřebné i u nás. Bez toho to nepůjde,“ řekl zmocněnec ministra životního prostředí pro Moravskoslezský kraj Mirko Jašurek. Další oblast, ve které by se chtěly zástupci Česka, Slovenska a Polska sjednotit, je rozdělování peněz, které platí podniky za znečišťování ovzduší. Shodují se, že by měly končit ve znečištěných regionech, ne ve státních pokladnách. Moravskoslezský kraj s tím hned tak počítat nemůže. „Momentálně to není součástí naší koncepce,“ potvrdil náměstek ministra životního prostředí Vladimír František Mana.

Kampaň za nové kotle
Zdroj: ČT24

Zatímco na česko-polské hranici je potřeba řešit především lokální topeniště a průmysl, na česko-slovenském pomezí je silným zdrojem znečištění doprava. „Území mezi Moravskoslezským a Žilinským krajem zatěžují především dvě velké dopravní tepny,“ uvedl Petr Jančík.

Společné memorandum zatím nevzniklo

Výsledkem konference tří států mělo být společné memorandum. Účastníci se však na místě neshodli na obsahu. Na základě připomínek text dokončí a potvrdí během několika týdnů. Konference ovzduší by se měla konat opět příští rok, tentokrát v Polsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V přerovském podniku hořelo, škoda je padesát milionů korun

Při požáru rozvodny v jednom z přerovských podniků vznikla škoda padesát milionů korun. Hasiči jej ve čtvrtek likvidovali až do večera, zásah trval pět hodin. Nikdo nebyl zraněn a nebyla nutná ani evakuace, řekl mluvčí hasičů Petr Běhal. Název podniku neupřesnil, podle informací ČTK šlo o přerovskou Meoptu, která v Přerově vyrábí optické produkty pro průmyslové, vojenské a spotřební použití. Příčina požáru se vyšetřuje, doplnil Běhal.
před 17 mminutami

Nový most v Praze má pomoci MHD, motoristům zůstane uzavřen

Po dvanácti letech má Praha nový most přes Vltavu. Pro pravidelný provoz tramvají a autobusů začne Dvorecký most sloužit od soboty 18. dubna, kdy se řada linek vydá do nových tras a nabídne lepší propojení obou břehů Vltavy. Přístupný bude pro cyklisty i chodce. Pro individuální automobilovou i motocyklovou dopravu zůstane uzavřen.
před 1 hhodinou

Vaňková a Svoboda nebudou obhajovat primátorský mandát

V podzimních komunálních volbách nebudou obhajovat mandát primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) ani primátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS). Vaňková oznámila, že nebude znovu kandidovat ze zdravotních důvodů. Z ostravské komunální politiky zase odchází zastupitel a dřívější dlouholetý primátor města Tomáš Macura (nestr., dříve ANO), který mezi důvody zmiňuje deziluzi z politiky posledních let. Komunální volby se letos konají devátého a desátého října.
před 10 hhodinami

VideoPoslední trať v Olomouckém kraji poškozená povodněmi je zpátky v provozu

Vlaky se vrátily i na poslední trať, kterou v Olomouckém kraji předminulý rok poškodily povodně. Mezi Lipovou-lázněmi a Javorníkem museli stavbaři vybudovat opěrné zdi a mosty a položili nové koleje. Kvůli problémům s podložím se práce protáhly o čtyři měsíce. Součástí rekonstrukce trati, která stála zhruba 440 milionů korun, je i zvýšení zabezpečení. Nové jsou například závory na přejezdu u zastávky v Kobylé nad Vidnavkou. Zničená trať u Malých Hoštic na Opavsku v Moravskoslezském kraji by se měla začít opravovat letos v létě. Nad záplavovým územím bude postavený nový, zhruba tři sta metrů dlouhý most. Vlaky se tam vrátí příští rok na podzim.
před 12 hhodinami

První Vesnicí roku se stala jihomoravská Telnice

Před 30 lety, 16. dubna 1996, byly vyhlášeny výsledky prvního ročníku soutěže Vesnice roku. Titul tehdy v konkurenci 174 obcí získala jihomoravská Telnice. Porota ocenila péči o kulturní hodnoty, památky a stavby, jasný směr rozvoje i ekologickou stabilitu, stejně jako pestrý kulturní život a množství spolků, které v obci fungují dodnes. Zatím poslední Vesnicí roku se loni stala Písečná v Pardubickém kraji.
před 13 hhodinami

Cheb schválil vstup Daimler Truck do svého průmyslového parku

Chebští zastupitelé schválili memorandum o spolupráci a vstup německé automobilky Daimler Truck do Strategického podnikatelského parku (SPP) v Chebu. Vyrábět má bezemisní a dieselové nákladní tahače. Podle současných plánů by nová továrna mohla začít vyrábět v roce 2029.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Slovenská policie předala Čechům Američanku zadrženou kvůli útoku v Pardubicích

Američanka zadržená na Slovensku v souvislosti s požárem haly pardubické zbrojovky byla ve čtvrtek předána do Česka, uvedla Policie ČR na sociálních sítích. ČT již dříve potvrdil mluvčí okresního soudu v Pardubicích Karel Gobernac, že se tak stane. Žena před dvěma dny s vydáním souhlasila. Krajský soud v Bratislavě ji nejprve poslal po jejím zadržení na Slovensku do předběžné vazby. Pardubický soud pak zřejmě bude rozhodovat o uvalení vazby v Česku, dosud v případu poslal do vazby pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...