Dva vzácné předměty, monstrance a kříž, z depozitáře Slováckého muzea putují z Uherského Hradiště do Prahy. Tam se stanou součástí jedné ze sedmi výstav na Pražském hradě, které připomenou sedmisté výročí narození Karla IV.
Asi metr vysoký, zdobený kříž z doby Karla IV. a monstranci, která je sice až z poloviny 15. století, ale vznikla podle starých návrhů, vyjímají z depozitáře Slováckého muzea jen při výjimečných příležitostech. „Na rozdíl od řady jiných se monstrance dochovala v téměř nezměněné podobě. Za povšimnutí stojí plastika svatého Jiří, patrona našeho města,“ popisuje monstranci historička Blanka Rašticová.
Zatímco monstrance je vyrobena z pozlaceného stříbra, kříž je kombinací stříbra a křišťálu. Díky liliovitému ukončení ramen je unikátní. Po celém světě se takových dochovalo jen sedm. Obě umělecká díla pochází z kostela sv. Jiří, který stával v Uherském Hradišti uprostřed náměstí, a který byl v 18. století zrušen.
Historická hodnota obou předmětů je nevyčíslitelná, výše pojistky tajná. Z Uherského Hradiště na Pražský hrad, kde budou součástí výstavy Koruna na dlani, převáží originály předmětů specializovaná firma.
„Monstrance a kříž budou reprezentovat různé druhy zpracování zlata a stříbra, vlastně nám krásně vyplní kapli v Rožmberském paláci,“ vysvětluje produkční výstavy Koruna na dlani Anna Langerová.
Karel IV. jednal v Uherském Hradišti o dědických nárocích
Uherské Hradiště patřilo ve 14. století k nejvýznamnějším sídlům na Moravě. Karel IV. měl ve městě v květnu 1363 politické jednání. „Sešel se s Rudolfem IV. Habsburským a uherským králem Ludvíkem. Výsledkem rokování bylo uzavření smluv, které potvrdily dědické nároky na Lucemburský trůn,“ vysvětluje historička Blanka Rašticová. Z Uherského Hradiště vyrazil panovník do polského Krakova, kde 21. května spojil svůj život se svou čtvrtou ženou Alžbětou Pomořanskou.
Výstavy a akce připomínají významné výročí narození císaře Karla IV. i na dalších místech Prahy a po celé republice. Věnují se vývoji medicíny od dob Karla IV. do dneška, založení Nového Města nebo třeba kresleným vtipům, které na „otce vlasti“ nahlížejí humorným pohledem.
