Výluka, která významně ovlivňuje dopravu v centru Prahy, se nejspíše protáhne. Při kontrolním dni na Negrelliho viaduktu, který prochází celkovou rekonstrukcí, připustila Správa železniční dopravní cesty, že stavbaři začínají nabírat zpoždění, protože jsou některé oblouky historického mostu v horším stavu, než projektanti předpokládali. Vlaky přes most nejezdí od loňského července s tím, že se měly vrátit v září 2019.
Zpoždění rekonstrukce Negrelliho viaduktu by mohlo být asi půlroční, její dokončení se nyní odhaduje na duben 2020, oficiálně pak uvádí SŽDC zatím leden téhož roku s obnovením provozu o měsíc dříve. Železničáři vysvětlují zdržení tím, že jsou některé části mostu v horším stavu, než se původně předpokládalo. Například na Štvanici museli stavbaři tři pilíře zcela rozebrat až pod úroveň terénu. Celkově bude třeba kvůli technickému stavu zbourat a znovu postavit čtrnáct mostních kleneb z 99.
„Znovu postavit znamená, že využijeme stávající kameny, nebo dovezeme nové kameny, které splňují nejpřísnější požadavky,“ upřesnil ředitel Stavební správy západ Správy železniční dopravní cesty Petr Hofhanzl. Není přitom jisté, zda se počet takových oblouků ještě nezvýší, stav dalších dvou se teprve bude vyhodnocovat.
Že hrozí rozebrání dalších oblouků, ale znepokojilo pražský magistrát a jeho památkový odbor. Kamenný viadukt z roku 1850 je totiž kulturní památkou. „Schválený rozsah demolice musíme prověřit. Šestnáct oblouků je již velký zásah do kulturní památky,“ upozornil mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), který se kontrolního dne zúčastnil, se však železničářů zastal. „Viadukt je jedinečná kulturní památka. Opravujeme ji citlivě v souladu s požadavky památkářů a zároveň tak, aby se zvýšil komfort cestujících na železnici,“ podotkl.
Na Negrelliho viaduktu se začalo pracovat loni v červnu, o měsíc později pak začala výluka. Práce měly trvat do podzimu příštího roku, podle Správy železniční dopravní cesty jsou nyní, kdy uplynula zhruba polovina času určeného na opravu, ve třetině.
V rámci rekonstrukce, kterou zajišťuje sdružení firem Hochtief, Strabag a Avers, stavbaři sanují všechny původní mostní oblouky a ty, které jsou v nejhorším stavu, rozebírají a znovu stavějí. Již snesli novější mostní konstrukce nad ulicemi Prvního pluku a Křižíkova. Po opravě kamenných částí dostane viadukt nový železniční svršek.
Po rekonstrukci by měly vlaky na mostě být tišší, což zajistí antivibrační rohože, a zároveň rychlejší. Podle generálního ředitele SŽDC Jiřího Svobody vzroste traťová rychlost na 60 km/h a zároveň se zvýší propustnost, takže po mostě bude moci jezdit v každém směru až čtrnáct vlaků za hodinu.
- Kamenný obloukový most vznikl jako součást státní dráhy Praha–Podmokly (dnes součást Děčína), první vlak přes něj projel 1. června 1850.
- Most je dlouhý 1,1 kilometru, široký 9 metrů a původně měl 87 oblouků. Vede z Holešovic, kde ústí na bubenské nádraží, přes Vltavu a Štvanici, dále po něm jezdí vlaky nad Karlínem až na Masarykovo nádraží. Organicky na něj navazuje spojovací viadukt, který umožňuje odbočení směrem k Hrabovce, resp. Libni.
- Most postavily firmy bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny za 1,5 milionu zlatých. Viadukt je postaven ze žuly ze Schwarzenberského lomu, který je dnes na dně Orlické přehrady, pilíře potom měly pískovcové obklady. Při stavbě se poprvé ve větší míře použily zvedací stroje.
- Negrelliho viadukt dosud prošel třemi proměnami. Po roce 1952 vznikl betonový nadjezd nad Křižíkovou ulicí, kde musely potřebám silniční dopravy ustoupit tři oblouky. Další dva zanikly v roce 1981 v Holešovicích, když vznikl betonový nadjezd i nad Bubenským nábřežím. Mezitím byla v roce 1962 trať na Negrelliho viaduktu elektrizována.
- Až do 80. let musely přes viadukt projet všechny vlaky, které jely z Prahy směrem na Kralupy. Jeho význam upadl po otevření holešovické přeložky, po které začala jezdit většina dálkových vlaků.
- Kromě trati, která vedla po mostě, vedla železniční trať i pod ním. Jezdily tudy vlaky od Turnova na Denisovo (těšnovské) nádraží. Dnes vede místo ní ulice Rohanské nábřeží, dodnes jsou ale patrné černé šmouhy od parních lokomotiv.
- Negrelliho viadukt se jmenuje po stavbyvedoucím státní dráhy Aloisu Negrellim, který byl odpovědný za stavbu tratí z Olomouce do Prahy a z Prahy do Podmokel. Proslavil se i mnoha dalšími stavbami po celé Evropě, stal se i duchovním otcem Suezského průplavu (realizace svého plánu se však již nedožil). Když jej ale císař povýšil do šlechtického stavu, zvolil si přídomek von Moldelbe – byl tedy rytířem Vltavolabským.
