Nové muzeum mapuje historii Olomouckých tvarůžků od 15. století

Loštice – Firma A.W., která je jediným výrobcem Olomouckých tvarůžků na světě, dnes otevřela v Lošticích reprezentativní muzeum. V devíti místnostech mapuje historii původního českého sýra, který má specifickou chuť a vůni. A historie je dlouhá, na Hané se tvarůžky vyrábí od 15. století.

Firma, kterou vedou přímí potomci zakladatele, muzeum vybudovala za 17 milionů v domě vedle výrobního areálu. Kromě výstavních sálů s exponáty je tam depozitář a recepce. Muzeum Olomouckých tvarůžků bylo v Lošticích od roku 1994, bylo však malé a nedostačující vzhledem k narůstajícímu zájmu turistů. Nové muzeum je pětkrát větší. „I z úcty k zakladatelům se snažíme, aby firma vzkvétala a přešla i na další generace,“ uvedla Elena Kovářová, která je spoluvlastnice firmy.

K zásadním exponátům patří například staré formy - takzvané klapačky. Dělnice v loštické tvarůžkárně s nimi začaly pracovat před 120 lety. Za směnu pomocí nich dokázaly vyrobit 9 tisíc tvarůžků. „Pracovaly jako dobře namazaný stroj,“ říká autor výstavy - historik Pavel Pospěch. Když v padesátých letech nahradily klapačky stroje, produkce se zdesetinásobila. Nyní syárárna vyrábí až 9 tun tvarůžků denně.

Muzeum Olomouckých tvarůžků
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Název tvarůžky je odvozený od tvarohu, jehož netučná forma je základem originálního zrajícího sýra. Původně se mu říkalo selské tvarůžky. Podle toho, že se prodávaly na trzích v Olomouci, dostaly označení Olomoucké tvarůžky. Výrobci nechávali tvaroh řádně odležet, pak ho šlapali v kádích podobně jako zelí, následně ho mleli a solili a pak opět nechali zrát v dřevěných sudech. Poté hmotu tvarovali do různých tvarů, ty nechali schnout na dřevěných deskách, nakonec je omývali osolenou syrovátkou a dali opět uležet. Postup se příliš nezměnil, jen ruční práci nahradily stroje. Firma A.W. zůstala jedinou z řady jiných na Moravě i v Čechách, které v minulosti tvarůžky vyráběly. Kromě netučného tvarohu a soli přidávají loštičtí sýraři do tvarůžků regulátor kyselosti a mlékárenské kultury. Tvarůžky jsou výjimečné nízkým obsahem tuku, mohou je jíst i lidé, kteří nesnášejí lepek.

V Lošticích se tvarůžky vyrábí od roku 1876. Firma A.W. odvozila název od syna zakladatele původní manufakturní výroby Aloise Wesselse, který živnost převzal v roce 1897 a významně ji pozvedl. Výroba pokračovala i v době válek, špatně se ale tvarůžkům vedlo po komunistickém znárodnění. Skoro se přestaly vyvážet, výroba trvale klesala i kvůli velké konkurenci tavených sýrů. Zlom nastal v roce 1991, když se výrobna vrátila potomkům posledního majitele Karla Pivného, který v Lošticích provozoval špičkovou sýrárnu až do roku 1948.

Dnes má firma W.A. asi 130 zaměstnanců, vyrábí kolem 2000 tun tvarůžků ročně, vyváží hlavně do Polska, Maďarska a na Slovensko. V roce 2010 získaly Olomoucké tvarůžky chráněné zeměpisné označení Evropské unie, což znamená, že je nikdo nesmí napodobovat. Češi o to museli tvrdě bojovat s Německem a Rakouskem, kde o certifikát usilovali potomci vyhnaných sudetských Němců. Tyto dva státy nakonec dostaly výjimku. Ještě pět let mohou používat pro své sýry označení v němčině Olmützer Quargel.

Městečko Loštice si tvarůžkárny váží. „Můžeme se prezentovat jako království tvarůžků. Na tom máme postavený cestovní ruch a daří se nám dobře,“ uvedl starosta Loštic Ctirad Lolek. Prosperuje i výjimečná loštická cukrárna, která nabízí moučníky z tvarůžků.

2 minuty
Nové muzeum mapuje historii Olomouckých tvarůžků
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Olomoucký kraj

Po srážce aut na Olomoucku je jeden mrtvý a sedm zraněných

Večerní srážku dvou osobních aut na silnici u Křelova-Břuchotína na Olomoucku nepřežil jeden člověk. Dalších sedm lidí se zranilo, vyplývá z vyjádření krajských záchranářů a hasičů na síti X. Silnice II/365 byla kvůli odstraňování následků havárie a zjišťování příčin uzavřena, motoristé museli využívat objízdnou trasu.
8. 11. 2025Aktualizováno9. 11. 2025

Ložisko u Zlatých Hor podle průzkumu skrývá skoro jedenáct tun zlata

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.
6. 11. 2025

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
6. 11. 2025

Soud uložil trest hasiči a úřednici za pochybení při havárii na Bečvě

Za havárii na řece Bečvě ze září 2020 olomoucký krajský soud pravomocně odsoudil hasiče Jiřího Pochylu a úřednici Věru Šulovou z radnice v Rožnově pod Radhoštěm. Pochyla jako velitel zásahu byl nečinný při řízení záchranných prací, úřednice Šulová nese odpovědnost za nezákonné správní rozhodnutí týkající se lagun firmy Energoaqua, která byla soudy označena za viníka ekologické havárie. Oba jsou jediní, kteří za tuto havárii pykají.
5. 11. 2025

Často zvedl hlas, ale měl obrovské znalosti, říká o Dukovi Graubner

Kardinálovi Dominiku Dukovi záleželo na budování vztahů se společností a také na výuce náboženství, řekl pražský arcibiskup Jan Graubner. Ocenil zároveň výsledek Dukova vyjednávání s prezidentem Václavem Klausem o katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Graubner vystřídal Duku v čele pražského arcibiskupství v červenci 2022. Na Duku vzpomínají i další církevní představitelé.
4. 11. 2025Aktualizováno4. 11. 2025

Policie obvinila tři muže kvůli krádeži kabelů na koridoru v Lipníku

Přerovští policisté obvinili trojici mužů ve věku 22, 41 a 50 let podezřelou z krádeže kabelů na železničním koridoru v Lipníku nad Bečvou ze dvou trestných činů, hrozí jim až šest let vězení. Sdělila to policejní mluvčí Miluše Zajícová s tím, že na nejstaršího muže podali kriminalisté návrh na jeho vzetí do vazby. Krádež v neděli a pondělí na zhruba dvacet hodin zásadně zkomplikovala dopravu na páteřní železniční trati.
4. 11. 2025

Provoz na koridoru v Lipníku je po krádeži kabelů obnoven

Správa železnic (SŽ) v pondělí po 14:00 obnovila provoz na železničním koridoru v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku, sdělil mluvčí SŽ pro mimořádné události Martin Kavka. Dopravu na páteřní trati od neděle asi dvacet hodin komplikovala krádež kabelů. Incident měl vliv na veškeré zabezpečovací zařízení, pracovníci SŽ museli od nedělního podvečera obnovit, napojit nebo opravit asi 400 kabelů. Případ vyšetřuje policie, zadržela tři podezřelé.
3. 11. 2025Aktualizováno3. 11. 2025

Přibývá srážek se zvěří, která migruje za potravou

Každá devátá silniční nehoda je podle policejních statistik způsobena srážkou se zvěří. Na podzim počet kolizí narůstá, zvířata totiž migrují za potravou. Policisté proto nabádají řidiče k opatrnosti. Na rizikových úsecích umisťují správci komunikací pachové ohradníky nebo reflexní prvky, které mají zvěř od silnice odradit. V okolí dálnic budují oplocení a nad nimi takzvané ekodukty, po kterých mohou zvířata bezpečně migrovat.
31. 10. 2025
Načítání...