Jihlava – Odborníci z ČVUT v těchto dnech procházejí jihlavské podzemí pod centrem města a s pomocí moderních přístrojů vytváří prostorový model a mapu komplexu. Využívají například speciálního 3D skeneru. Půjde o historicky první kompletní zmapování pamětihodnosti – s jeho pomocí má být například otevřen nový prohlídkový okruh.
Odborníci vytvářejí prostorovou mapu jihlavského podzemí
V podzemí Jihlavy pracují s měřicími přístroji studenti spolu s učiteli pražské stavební fakulty ČVUT. Měření posléze zapracují do svých bakalářských a magisterských prací. „Výstupem budou samozřejmě prostorové modely, mapové podklady a další dokumentace, která bude užitečná pro správce a provozovatele podzemí zde v Jihlavě,“ uvedl Tomáš Jiříkovský z katedry speciální geodézie.
Jihlavské katakomby jsou po Znojmu druhé nejrozsáhlejší u nás. Více než 25 kilometrů chodeb je ale zatím jen velmi špatně zaměřeno a veřejnosti je zpřístupněno jen asi 300 metrů labyrintu. Plánují se ale další turistické trasy – mimo jiné právě díky detailnímu zmapování celého bludiště. Nově pořízené mapy totiž mají sloužit i jako podklady pro báňský úřad, který bude další prohlídkové trasy povolovat.
Jihlavské podzemí začalo vznikat již při výstavbě města, nejprve jako sklepy, které se později rozšiřovaly a prohlubovaly. Dlouho se historici domnívali, že katakomby vznikly díky těžbě stříbra, což bylo geologickými výzkumy vyvráceno. Nejpravděpodobněji variantou je, že podzemí bylo budováno z ekonomických důvodů: ve 14. století došlo k hospodářském rozvoji, který zapříčinil potřebu nových skladovacích či výrobních prostor, a vzhledem k nedostatku místa na povrchu se pozornost měšťanů upřela do hlubin.
Velkým tahákem pro turisty se stalo objevení tzv. svítící chodby. Dlouho se spekulovalo o původu záření. Odborníci se nakonec přiklonili, že chodbu německá armáda během války natřela luminiscenční barvou Lichtgelb.
2 minuty
ČVUT přijelo zkoumat rozsah katakomb