Brno – Zbraně válečníků se vzorem jako z Homérova eposu Illias nebo pohřbívání dětí v keramických nádobách podle středomořského vzoru. Nová výstava Moravského zemského muzea ukazuje, že pravěké společnosti ve střední Evropě udržovaly intenzivní kontakt s Mykéňany. Dokládají to nalezené šperky, keramika nebo vzácný chlebový idol ze směsi hlíny a pšeničné mouky. Na výstavě nechybí ani fotografie antických Mykén a kopie nejvzácnějších nálezů – především tzv. Agamemnónovy pohřební masky nebo zlaté tepané číše z Vafia. Výstavu Mykény a střední Evropa otevírá muzeum už tuto středu.
Mykény
Mykény jsou archeologickou lokalitou v Řecku, zhruba 90 km jihozápadně od Athén na severovýchodě Peloponésu. Mykény objevil proslulý amatérský archeolog Heinrich Schliemann, který se postaral i o objevení Tróji.
Mykény byly v 2. tisíciletí př. n. l. jedním z hlavních center řecké civilizace a vojenskou pevností, která dominovala velké části jižního Řecka. Období od 16. do 12. století př. n. l. je proto nazýváno obdobím mykénské kultury. Mykéňané (známí také jako Achájci) přišli do Řecka z Balkánu kolem roku 2000 př. n. l. Mykénskou civilizaci tvořily nejprve vesnice na svazích hor, které obývali lidé hovořící starou formou řečtiny. Kolem roku 1650 př. n. l. přerostly mnohé vesnice v opevněná města s bohatými paláci a s luxusním zbožím, které konkurovalo zboží velmi zručných krétských řemeslníků. Mykénskou civilizaci tvořilo asi 20 městských států.
(zdroj: Wikipedie)
