Praha – Obyvatelé pražských Ďáblic dnes v referendu rozhodují o budoucnosti blízké skládky. Podle původního záměru tu mělo ukládání komunálního odpadu skončit v roce 2012, metropole i správa blízké Březiněvsi ale kvůli tučným dotacím od provozovatele prosazují její rozšíření. I přes milionové dotace ale má občanské sdružení městské části Ďáblice po šestnácti letech skládky plné zuby. Aby bylo referendum platné, musí se ho zúčastnit 807 právoplatných voličů. Pro úspěch záměru je pak podle Tomáše Dvořáka z přípravného výboru referenda potřeba 576 kladných hlasů.
„Skutečně zatěžuje životní prostředí, především jde o dopravu, prach a zápach,“ komentovala situaci zástupkyně sdružení pro Ďáblice Taťjana Dohnalová. Nový územní plán ale s pokračováním provozu skládky na katastru městské části Březiněves počítá. Ďáblické občanské sdružení vyvolalo konání referenda i proto, že radnice údajně dostatečně nehájí zájmy místních. Pakliže se v referendu většina obyvatel vysloví za ukončení skládkování, ďáblická radnice bude muset podniknout kroky k tomu, aby varianta rozšíření v novém územním plánu nebyla.
Konečné slovo nebudou mít Ďáblice, ale magistrát
„Já nechápu, jak bychom ho měli změnit. Tady je podaná žádost o změnu územního plánu městskou částí Březiněves a rozhodnutí bude pravděpodobně na magistrátu,“ uvedla pro ČT starostka Ďáblic Danuše Ševčíková (Nez.). Pražský radní pro územní rozvoj Martin Langmajer (ODS) tvrdí, že už ve starém územním plánu platily plochy skládky a okolí za územní rezervu a se skládkováním se zde počítalo. Pokud se záměr někomu nelíbí, může podle něj podat připomínku, kterou bude město řešit. V neprospěch ďáblického sdružení hovoří i stanovisko ministerstva životního prostředí, podle něhož je skládkování na katastru Březiněvsi přípustné.
Úřady hlavního města i Březiněves vidí v rozšíření skládky především finanční motivaci. „V současné ekonomické krizi, kdy je ve hře miliarda korun, by bylo i nelogické to neprovozovat dál,“ domnívá se starosta Březiněvsi Jiří Haramul (nestr.). Kdyby se totiž odpad vozil na skládky do středních Čech, rozpočet metropole by byl ročně chudší o miliardu a o 10 milionů ročně by přišli i Březiněvští.
