Cheb – O pozemky v chebské průmyslové zóně ztrácejí investoři zájem. Podle radnice je na vině zvýšení poplatku, který od nového roku musí zaplatit investor za vyjmutí půdy ze zemědělského fondu. Jde o rozhodnutí sněmovny, která se tak snažila zabránit zabírání parcel pro fotovoltaické elektrárny.
Cesty, zavedení plynu, elektřiny i dalších sítí přišly město na víc než sto milionů korun. Po roce 2003 se průmyslová zóna začala rychle plnit. Město prodává investorům čtvereční metr pozemku za 400 korun. Ti potom ještě musí zaplatit státu poplatek za vyjmutí z půdního fondu. Ten se ale od nového roku šestkrát zvýšil a teď se za něj platí tolik jako za samotný pozemek.
V průmyslové zóně ještě zbývají 2 parcely, ale nikdo o ně nemá zájem. „Naše průmyslová zóna získala 120 milionů dotace, ale na druhé straně tímto rozhodnutím se omezila možnost vstupu nových investorů, takže si myslíme, že jde o záležitost konfliktní,“ stěžuje si místostarosta Chebu Tomáš Linda.
Regionální poslanci většinou připouští, že novela, která vedla ke zvýšení poplatku za vyjmutí z půdního fondu, byla přijata necitlivě. „Byli jsme strašně tlačeni časem na konci loňského roku, takže si spousta lidí asi neuvědomlila, že to může mít i tyhle dopady,“ soudí poslanec ODS Jan Bureš.
Možné řešení našel poslanec za KSČM Pavel Hojda. „Je asi jediná možnost, aby se označila průmyslová zóna z důvodů zvýšení zaměstnanosti jako veřejný zájem,“ navrhuje. Ministerstvo životního prostředí však žádnou novelu, která by zohledňovala prospěšnost staveb v případě vyjmutí ze zemědělského půdního fondu, podle mluvčí ministerstva Michaely Jendekové nepřipravuje.
S vidinou na vytváření dalších pracovních míst chtěla radnice rozšířit průmyslovou zónu ještě o dalších 50 hektarů. Do přípravy a zasíťování pozemků měla investovat dalších 70 milionů korun. Projekt je ale v současnosti pozastavený.
