Plánovanou novou podobu hlavního nádraží v Praze je možné si prohlédnout ve virtuální realitě. Zájemcům to umožnil Institut plánování a rozvoje hlavního města. Studie počítá s úpravou odbavovací haly a revitalizací přilehlého parku. Náměstek primátora Petr Hlaváček (STAN) je přesvědčený, že nové nádraží lidé nakonec ocení. Předseda Klubu Za starou Prahu Richard Biegel v Událostech, komentářích uvedl, že se soutěž nepovedla a zkritizoval zvažované zbourání části odbavovací haly.
Nové hlavní nádraží lidé ocení, věří náměstek primátora. Demolice haly ale v zadání soutěže nebyla, zdůraznil šéf Klubu Za starou Prahu
Náměstek primátora Prahy Hlaváček a předseda Klubu Za starou Prahu Biegel v debatě o přestavbě hlavního nádraží v Praze (zdroj: ČT24)
„Vyhlašovatel, ale i porota od začátku halu vnímali jako hodnotu, v tom není spor. Jde o to, jak s budovou pokračovat dál a s celým tím konceptem – Sherwood, nová odbavovací hala, Fantova budova, a to je ten hlavní problém. Čili jako hodnota se to vnímalo, vyhlášeno to bylo v průběhu trošku z mého pohledu nestandardním způsobem a zapsáno to bylo po vyhlášení soutěže,“ popsal dosavadní průběh Hlaváček.
Část haly má ale podle návrhu zmizet. „Je tady mimořádně kvalitní stavba ze sedmdesátých let. Je to prostě high-tech své doby. Špičková architektura, která se dá rozvíjet, dá se vlastně zapojit do kontextu, dá se jakýmkoliv způsobem při zachování toho prostoru a hlavních rysů jaksi použít jako odrazový můstek k revitalizaci, o které tady hovoříme. A místo toho se toho polovina zbourá. Vůbec tomu nerozumím, jak jsme se mohli dostat tak daleko, když v zadání té soutěže demolice haly vůbec nebyla,“ upozornil Biegel.
Hlaváček ale podotkl, že dialog o rekonstrukci nádraží probíhal. „To téma se u modernistických budov hodně zjednodušuje na to, jestli je úplně zachovat, nebo zbourat. Budovy mají spoustu technických vad. Není to víc než půlka,“ reagoval.
Biegel si i přesto myslí, že se nádraží vytratí. „Vlastně podstatou řešení je mimořádně odvážná konstrukce, čtyřicetimetrová ocelová, která umožňuje vytvořit obrovský volný prostor, který byl bohužel při poslední rekonstrukci trošku zastavěn, a to se dá odstranit. Je to prostě volný prostor, takové náměstí, do kterého se přímo vstupuje z metra. Je to přesně ten středobod, který potřebujeme, pakliže nádraží bude navyšovat kapacitu, což bude taky přesně to, co by tam mělo zůstat. A pojďme to dál rozvíjet,“ popsal.
Hlaváček uvedl, že se hledala cesta, jak propojit město, park, novou odbavovací halu a Fantovu budovu, jak změnit horní patro parkoviště a jak všechna území propojit.
Podobu Hlavního nádraží v Praze je možné si prohlédnout ve virtuální realitě (zdroj: ČT24)
V současnosti se předmětem debat i sporů stala vítězná dřevěná konstrukce. „V českém prostředí těch příkladů jako cizorodých prvků je obrovské množství. Svým způsobem ta Fantova budova s interiérem je toho dokladem,“ zmínil Hlaváček.
„Dřevěné konstrukce se také nebojím, ale myslím si, že je hrozná škoda, že tady vlastně vzniká na úkor historické stavby,“ dodal Biegel.
Hala se nemusí podle památkářů bourat
Problémy parku se podle předsedy Klubu Za starou Prahu dají vyřešit i bez toho, že se hala zbourá. „Udělat ze střechy nahoře něco jiného než parkoviště, to lze. Nikdo nepochybuje o tom, že se musí park nějakým způsobem zkultivovat a mít tam tramvaje. Skvělý nápad. Ale proč proboha, za cenu toho, že zbořím polovinu stavby, která patří k těm nejkvalitnějším, které u nás po roce 1970 vznikly?“ zeptal se Biegel.
Podle Hlaváčka jde o řešení, které se hledalo asi čtyři roky a zároveň se bude projektovat park, na který se nikdy nesáhlo. „Vždycky byly připravené různé návrhy právě i v těch sedmdesátých letech a on je skutečně reziduem toho původního velkého parku, který byl před Fantovou budovou. A paralelně se bude hledat řešení pro halu, která vlastně nejvíc ukazuje propojení mezi novým zastřešeným náměstím a historickou budovou,“ popsal.