Nové hlavní nádraží lidé ocení, věří náměstek primátora. Demolice haly ale v zadání soutěže nebyla, zdůraznil šéf Klubu Za starou Prahu

Nahrávám video
Náměstek primátora Prahy Hlaváček a předseda Klubu Za starou Prahu Biegel v debatě o přestavbě hlavního nádraží v Praze
Zdroj: ČT24

Plánovanou novou podobu hlavního nádraží v Praze je možné si prohlédnout ve virtuální realitě. Zájemcům to umožnil Institut plánování a rozvoje hlavního města. Studie počítá s úpravou odbavovací haly a revitalizací přilehlého parku. Náměstek primátora Petr Hlaváček (STAN) je přesvědčený, že nové nádraží lidé nakonec ocení. Předseda Klubu Za starou Prahu Richard Biegel v Událostech, komentářích uvedl, že se soutěž nepovedla a zkritizoval zvažované zbourání části odbavovací haly.

„Vyhlašovatel, ale i porota od začátku halu vnímali jako hodnotu, v tom není spor. Jde o to, jak s budovou pokračovat dál a s celým tím konceptem – Sherwood, nová odbavovací hala, Fantova budova, a to je ten hlavní problém. Čili jako hodnota se to vnímalo, vyhlášeno to bylo v průběhu trošku z mého pohledu nestandardním způsobem a zapsáno to bylo po vyhlášení soutěže,“ popsal dosavadní průběh Hlaváček.

Část haly má ale podle návrhu zmizet. „Je tady mimořádně kvalitní stavba ze sedmdesátých let. Je to prostě high-tech své doby. Špičková architektura, která se dá rozvíjet, dá se vlastně zapojit do kontextu, dá se jakýmkoliv způsobem při zachování toho prostoru a hlavních rysů jaksi použít jako odrazový můstek k revitalizaci, o které tady hovoříme. A místo toho se toho polovina zbourá. Vůbec tomu nerozumím, jak jsme se mohli dostat tak daleko, když v zadání té soutěže demolice haly vůbec nebyla,“ upozornil Biegel.

Hlaváček ale podotkl, že dialog o rekonstrukci nádraží probíhal. „To téma se u modernistických budov hodně zjednodušuje na to, jestli je úplně zachovat, nebo zbourat. Budovy mají spoustu technických vad. Není to víc než půlka,“ reagoval.

Biegel si i přesto myslí, že se nádraží vytratí. „Vlastně podstatou řešení je mimořádně odvážná konstrukce, čtyřicetimetrová ocelová, která umožňuje vytvořit obrovský volný prostor, který byl bohužel při poslední rekonstrukci trošku zastavěn, a to se dá odstranit. Je to prostě volný prostor, takové náměstí, do kterého se přímo vstupuje z metra. Je to přesně ten středobod, který potřebujeme, pakliže nádraží bude navyšovat kapacitu, což bude taky přesně to, co by tam mělo zůstat. A pojďme to dál rozvíjet,“ popsal.

Hlaváček uvedl, že se hledala cesta, jak propojit město, park, novou odbavovací halu a Fantovu budovu, jak změnit horní patro parkoviště a jak všechna území propojit.

Nahrávám video
Podobu Hlavního nádraží v Praze je možné si prohlédnout ve virtuální realitě
Zdroj: ČT24

V současnosti se předmětem debat i sporů stala vítězná dřevěná konstrukce. „V českém prostředí těch příkladů jako cizorodých prvků je obrovské množství. Svým způsobem ta Fantova budova s interiérem je toho dokladem,“ zmínil Hlaváček.

„Dřevěné konstrukce se také nebojím, ale myslím si, že je hrozná škoda, že tady vlastně vzniká na úkor historické stavby,“ dodal Biegel.

Hala se nemusí podle památkářů bourat

Problémy parku se podle předsedy Klubu Za starou Prahu dají vyřešit i bez toho, že se hala zbourá. „Udělat ze střechy nahoře něco jiného než parkoviště, to lze. Nikdo nepochybuje o tom, že se musí park nějakým způsobem zkultivovat a mít tam tramvaje. Skvělý nápad. Ale proč proboha, za cenu toho, že zbořím polovinu stavby, která patří k těm nejkvalitnějším, které u nás po roce 1970 vznikly?“ zeptal se Biegel.

Podle Hlaváčka jde o řešení, které se hledalo asi čtyři roky a zároveň se bude projektovat park, na který se nikdy nesáhlo. „Vždycky byly připravené různé návrhy právě i v těch sedmdesátých letech a on je skutečně reziduem toho původního velkého parku, který byl před Fantovou budovou. A paralelně se bude hledat řešení pro halu, která vlastně nejvíc ukazuje propojení mezi novým zastřešeným náměstím a historickou budovou,“ popsal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Města investují do obecních bytů, stále jich ale chybí až statisíce

Města a obce zpravidla v posledních letech staví nájemní byty. Někde tak samosprávy lákají určité profese, jinde má výstavba či rekonstrukce řešit bytovou nouzi či pomoci mladým rodinám nebo seniorům. Podle Mikoláše Opletala z Platformy pro sociální bydlení stále chybí statisíce obecních bytů. Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet.
před 16 hhodinami

Studenti vyvinuli aplikaci na vyhledávání brigád

Gymnazisté z Humpolce spouští novou aplikaci na brigády – studenti si mohou snáz najít přivýdělek a firmy zase potřebné síly. Prototyp je hotový a na Vysočině právě začíná testování mezi středoškoláky.
před 22 hhodinami

Thonetům vrátí čestné občanství, jejich židle se v Bystřici vyrábějí dodnes

Obec Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku napraví historickou křivdu a po 78 letech vrátí čestné občanství vynálezcům ohýbaného nábytku Augustovi a Jakobovi Thonetovým, které jim komunisté vzali v roce 1948. Jejich patent na ohýbání bukového dřeva dnes v Česku využívá jako jediná firma sídlící v Bystřici. O židle vyvinuté v polovině 19. století mají pořád zájem zákazníci z celého světa.
8. 2. 2026

ŘSD varuje před stopkou i pro rozestavěné projekty, dle vlády se výhled bude měnit

Vládou navržený střednědobý výhled rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v současné podobě ohrožuje plynulou výstavbu a může vést i k pozastavení rozestavěných projektů. Dokument počítá v letech 2027 a 2028 s výrazným poklesem peněz oproti letošku. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (nestr. za SPD) bude vláda výhled ještě měnit.
8. 2. 2026

Od večera se bude hlavně na severovýchodě Česka tvořit náledí

Během nedělního večera a v noci na pondělí se bude především na severu Moravy a ve Slezsku místy tvořit náledí či zmrazky. Na ostatním území republiky budou komunikace namrzat především ve vyšších polohách a na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
8. 2. 2026

Jsou tam chyby, říká o stavební novele Kovářová. Velká část stížností je dle Doležala obsažena

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
8. 2. 2026

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
8. 2. 2026
Načítání...