Nejvyšší soud (NS) zrušil rozsudky v případu dotace na výstavbu wellness hotelu u zámku Hluboká nad Vltavou na Českobudějovicku. Vyplývá to z usnesení NS dostupného v databázi rozhodnutí. Dovolání podal nejvyšší státní zástupce kvůli nízkým trestům a zproštění viny u dvou obviněných. Dovolali se i tři obžalovaní. Případ se vrátí na začátek. Pětici mužů policie vinila z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie. Celkem údajně způsobili škodu padesát milionů korun.
Nejvyšší soud vrátil případ dotací na wellness hotel v Hluboké na začátek
„Z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce a z podnětu dovolání obviněných M. S., V. H. se (…) zrušují v celém rozsahu rozsudek Vrchního soudu v Praze (…) a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích,“ stojí v usnesení Nejvyššího soudu. Dovolání ještě za svého působení podal bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Nesouhlasil jak s nízkým trestem pro odsouzené, tak i se zproštěním dvou obžalovaných. Nejvyšší soud v usnesení přihlédl také k dovolání dvou odsouzených, kteří mimo jiné kritizovali postup odvolacího soudu.
Případ se týká výstavby luxusního wellness hotelu v Sokolské ulici v Hluboké nad Vltavou, který v letech 2008 až 2010 stavěla společnost Kardiocentrum Vysočina CZA. Na projekt za zhruba 300 milionů měla společnost schválené dotace ve výši necelých 142 milionů korun z regionálního operačního programu. Společnosti se ale podařilo získat jen první část dotace ve výši 50 milionů, kvůli nesrovnalostem zbylé peníze již nedostala. Vyplacené peníze podle Deníku pocházely z pětaosmdesáti procent z rozpočtu Evropské unie a zbytek pokryly národní zdroje.
Policie následně začala prověřovat nesrovnalosti týkající se mimo jiné faktur za práce, které neodpovídaly skutečnosti. Kriminalisté pak v roce 2018 obvinili z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie někdejší jednatele Kardiocentra Vysočina Miroslava Skořepu a Vladimíra Hlavatého. Obvinění čelili také Pavel Drmota, který působil jako technický dozor stavby, a František Šeba a Martin Valík, kteří se měli podílet na podvodu za stavební firmu Hochtief CZ tím, že měli zajistit faktury, které odpovídaly původnímu schválenému projektu, ale ne jeho následné realizaci.
obrázek
Zeman nesouhlasil s nízkými tresty
Soud v Českých Budějovicích Šebu a Valíka v roce 2019 obžaloby zprostil. Skořepovi, Hlavatému a Drmotovi udělil tříletý trest s podmíněným odkladem na pět let. Třem mužům také nařídil, aby vrátili padesátimilionovou dotaci. Stejné tresty následně udělil i odvolací Vrchní soud v Praze.
Oba soudy uplatnily část trestního zákona, která umožňuje mimořádné snížení trestu. Přitom za zločin dotačního podvodu hrozí trest odnětí svobody v rozmezí od pěti do deseti let nepodmíněně. Podle bývalého nejvyššího státního zástupce ale pro tak nízké tresty nebyly splněny zákonné podmínky. Žalobce Pavel Zeman ve svém dovolání nesouhlasil ani se zproštěním Šeby a Valíka, jejichž jednání navrhl posoudit jako účast na trestném činu.
Dovolání v případu podali také bývalí jednatelé Skořepa a Hlavatý, kteří kritizovali postup odvolacího Vrchního soudu. Podle nich není z jeho rozsudku například jasné, jak s jejich odvoláním naložil, ani na základě čeho vznikly nároky poškozených na náhradu škody. I jejich dovolání bylo úspěšné.
„Podkladem pro rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo především dovolání nejvyššího státního zástupce v části, v níž důvodně vytýkal nesprávné hmotněprávní posouzení skutku spáchaného obviněnými F. Š. a M. V. (…) Dále Nejvyšší soud přisvědčil dovolání nejvyššího státního zástupce v námitce, podle níž soudy obou stupňů pochybily, pokud obviněným M. S., V. H. a P. D. uložily úhrnné tresty odnětí svobody mimo trestní sazbu stanovenou zákonem za zločin dotačního podvodu,“ uvádí Nejvyšší soud v usnesení. Na Nejvyšší soud se obrátil také Drmota, jeho dovolání ale soud odmítl.