Nebezpečné bakterie v brněnské vodě. Příčinou byla vysoká teplota a nedostatek dezinfekce

Vysoká teplota, nižší dávka dezinfekce a vyšší obsah živin mohou podle Brněnských vodáren a kanalizací za zářijový výskyt koliformních bakterií ve vodě. Nelze přitom s jistotou tvrdit, který z faktorů byl nejdůležitější. Vodárny zároveň vyloučily, že by za problémy mohla rekonstrukce, údržba nebo havárie vodovodu. Náklady na mimořádná opatření vyčíslil podnik na 170 tisíc korun.

Nízký výskyt koliformních bakterií sice není nebezpečný pro lidské zdraví, u citlivých lidí ale může způsobit průjem či zvracení. Vodárny proto v půlce září vydaly prohlášení, že vodu v Brně a dalších zhruba čtyřiceti okolních obcích je možné pít jen po převaření. V souvislosti s kauzou čtyřnásobně zvýšily množství chlóru na 0,2 miligramu na litr a mimořádně proplachovaly vodovodní potrubí. Povolená dávka chlóru je až 0,3 miligramu na litr.

V současnosti je množství chlóru poloviční a vodárny slibují další snižování. „Děláme další analýzy a monitoring volného chlóru, abychom mohli dávku ještě snížit na 0,05 miligramu,“ řekl Petr Šindler, který je pověřený zastupováním generálního ředitele Brněnských vodáren a kanalizací. Voda by tak postupně měla zase lépe chutnat a méně zapáchat. „Někteří lidé si stěžují,“ připustil Šindler.

  • Koliformní bakterie můžeme najít v trávicích ústrojích různých živočichů včetně člověka. Jsou hlavním signálem fekálního znečištění vody. Jsou to například bakterie Escherichia Coli nebo druhy Salmonella. Požití koliformních bakterií ve vodě může zapříčinit průjem, zvracení a celkovou nevolnost.

Před měsícem mohli Brňané pít vodu jen po převaření

Patnáctého září vyhlásily Brněnské vodárny a kanalizace po konzultaci s krajskou hygienickou stanicí, že voda v celém Brně a třiačtyřiceti okolních obcích je pitná pouze po převaření. Opatření se tak týkalo i Židlochovicka, Šlapanicka nebo v části obcí na Tišnovsku a dále také Kanic, Bílovic a Řícmanic.

Preventivní opatření ztížilo život většině lidí v Brně. Obchodní řetězce musely posílit dodávky balené vody, protože lidé většinu vykoupili. Již o tři dny později ale hygienici potvrdili, že kontrolní vzorky už koliformní bakterie neobsahují.

Loni kvůli závadné vodě onemocněly v Praze čtyři tisíce lidí

Problémy s pitnou vodou byly v květnu loňského roku i v pražských Dejvicích a Bubenči. I tam se ve vodovodním řadu objevily koliformní bakterie. Voda potom byla odstavena na čtyři dny. Za znečištění mohl průsak z kanalizace. Celkem onemocněly více než čtyři tisícovky lidí, z toho třiatřicet skončilo v nemocnici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 38 mminutami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 18 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
před 22 hhodinami

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...