Národní divadlo se zúčastní dražby restaurační budovy divadla, kterou vlastní společnost Themos. Oznámil to mluvčí divadla Tomáš Staněk. Dražba se bude konat 12. května s vyvolávací cenou 87 milionů korun. O dražbě dlouhodobě nevyužívané budovy rozhodl insolvenční správce.
Odhadní cena budovy, která vznikla spolu s Novou scénou v osmdesátých letech, je podle dražební vyhlášky 124 milionů korun. Divadlo ale s některými údaji z této vyhlášky nesouhlasí. „Zavádějící informace se týkají právních vztahů k prvnímu podzemnímu podlaží objektu pod areálem Národního divadla,“ tvrdí mluvčí.
Dražební vyhláška podle Staňka obsahuje chybně smlouvy o věcných břemenech uzavřené mezi ministerstvem kultury a společností Themos. „Ty jsou neplatné. Katastrální úřad návrhy na vklad těchto věcných břemen zamítl především proto, že byly uzavřeny neoprávněným subjektem, když k uvedenému domu stejně jako k podzemnímu objektu má právo hospodaření Národní divadlo, nikoli ČR, ministerstvo kultury,“ vysvětluje mluvčí. Věcné břemeno podle něj nebylo do katastru vloženo také pro neurčitost smluv, která spočívá v nesprávném označení pozemků.
Podle insolvenčního správce Adama Sigmunda jsou ale smlouvy o věcných břemenech uzavřené mezi ministerstvem a společností Themos platné: „Themos je oprávněna z věcných břemen užívat 1. podzemní podlaží a Národní divadlo je povinno toto užívání strpět. Ze strany Národního divadla je tento stav podle našich informací respektován od roku 1995. Vzhledem k době 21 let trvání tohoto stavu by navíc došlo k vydržení těchto věcných břemen.“
Budova nemá žádnou přístupovou komunikaci
To, že dražební vyhláška věcné břemeno zmiňuje, podle zástupce divadla může ovlivnit dražbu. Podstatné totiž je, že budova nemá žádnou přístupovou komunikaci. Na základě věcného břemena by Národní divadlo mělo přístup umožnit svým podzemím. „My ale tvrdíme, že povinni nejsme, protože žádné věcné břemeno neexistuje,“ řekl.
Případný kupec, pokud by chtěl v budově vybudovat hotel či restauraci, nemá podle něj možnost, jak ji zásobovat. Jedinou možností je nosit věci pěšky přes piazzetu, neboť vjet na ni nelze, protože je střechou garáží, nikoli běžným náměstím. „Budovy vznikly v nějakém kontextu, stavělo je Národní divadlo, mají společné technologické zázemí a společné tunely,“ říká.
O dražbě budovy rozhodl insolvenční správce Themosu na pokyn firmy Glory Daze, v Česku neznámého zajištěného věřitele z Britských Panenských ostrovů. Společnost Glory Daze má k budově zástavní právo. Pohledávka pochází ještě z úvěru, který firmě Themos v roce 1994 dala Agrobanka.
Pozemek pod budovou patří voršilkám
Kauza kolem budovy trvá už od roku 1990. Voršilky v té době dostaly od státu provozní budovu Nové scény v restituci. Později se přišlo na to, že jim byla vrácena nedopatřením. Řádové sestry ji ale mezitím prodaly Themosu a ten vyzval Národní divadlo k vystěhování. Parlament tehdy trval na vyvlastnění a Národní divadlo vedlo soudní spory s majitelem. Budova se pak stala předmětem konkurzní podstaty.
Většinovým vlastníkem zkrachovalého Themosu jsou od roku 2009 nepřímo dvě kyperské společnosti s neznámými vlastníky. Do insolvence se Themos, jehož nejcennějším aktivem je právě provozní budova Národního divadla, dostal v roce 2013. Pozemek pod budovou ale stále patří voršilkám, což může být pro případné zájemce o koupi překážkou.
