Zlín/Brno – Náměstí je srdcem každého města. Obce je často nákladně rekonstruují, jen ve Zlínském kraji je v nejbližší době díky dotacím opraví ve dvaceti obcích a městech. Evropská unie na rekonstrukce poslala téměř 95 milionů korun. Zatímco malé obce své návsi vtěšinou jen rekonstruují, ve velkých městech už do podoby náměstí často zasahují umělci a architekti.
Pořádají se na nich trhy i demonstrace, lidé po nich prochází ve všední den do práce nebo slaví dny sváteční. Náměstí jsou srdcem každého města a plní různé funkce – od veřejného shromaždiště po místo pro relaxaci. Evropská unie poslala na opravu náměstí a návsí ve Zlínském kraji 95 milionů korun. Přes čtyři miliony si z toho ukrojí i Valašská Polanka na Vsetínsku. „Chceme procházet pěkným prostředím, moci tady počkat, posadit se,“ vyjmenovala obyvatelka Valašské Polanky Anna Mikušková, co od nově opraveného prostranství očekává.
Najít balanc mezi účelností veřejného prostoru a tím, aby se lidé na náměstí cítili příjemně, je pro architekty často tvrdý oříšek. „U mnoha historických náměstí se ztratila náplň a lidé musejí znovu promýšlet k čemu ta náměstí chtějí používat, proto ta náměstí bývají často poměrně hodně předělávána,“ vysvětlil architekt Osamu Okamura. Novým trendem je snaha o multifunkční využití, radnice také při přípravě přestavby čím dál častěji sází na zapojení občanů.
Na otázku, zda je lepší dlažba, nebo zeleň, podle odborníků neexistuje jednoznačná odpověď a vždy záleží na konkrétním projektu. „Zeleň je trošku neuchopitelné slovo. Například stromy poskytují stín a spoustu přidané hodnoty, zatímco trávníky, na které se nesmí šlapat a jsou jen na koukání, bývají velkým problémem a spíše zdrojem rozpaků,“ uzavřel Okamura.
Jak se mění podoba náměstí v regionu?
Téměř výhradně dlažba a několik stromů – tak skončila oprava Moravského náměstí v Brně. Zeleň ustoupila účelnosti a uměleckým prvkům. Náměstí má zdobit alegorie čtyř Platónových ctností: Prozřetelnost, kterou ztvárňuje plastická mapa města, Spravedlnost v podobě moderní figury, Mírnost zase představuje bazének s klidnou hladinou. První tři už na náměstí jsou, čtvrtou ctností bude Odvaha v podobě obří jezdecké sochy markraběte Jošta. Ta by měla soubor doplnit příští rok na podzim.
Beton zvítězil i v případě brněnského náměstí Svobody, kde je účelnost náměstí vůbec nejmarkantnější: místem projíždějí tramvaje, konají se zde řemeslné a vánoční trhy, kulturní akce i festivaly.
Stejnému účelu jako po stovky let bude i po rekonstrukci sloužit brněnský Zelný trh, kde se zelenina prodávala už ve středověku. Nyní přibudou stromy, lavičky, vodní prvky a místa pro stánkaře dostanou jednotnou podobu.
Novou náves budou mít Bedřichovice na Brněnsku. Ty se v rámci uměleckého projektu Kateřiny Šedé přiblíží podobě současného Londýna: vlnitá dlažba znázorní řeku Temži, náves se promění v nábřeží. Přibydou lavičky v londýnském stylu i typická červená telefonní budka. „Inspiračním zdrojem se stal i prostor před Tate Modern. Prostorná kamínková plocha s osazenými břízami na nábřeží řeky Temže svou atmosférou odpovídá představě společenského života ve středu obce. Důležitými prvky prostorového průmětu jsou živé ploty, dřevěné lavice, poledník, dětské hřiště – to vše inspirováno Londýnem, dopravou v londýnském metru, patrovými autobusy,“ popsala už dříve Yvona Ferencová, kurátorka Moravské galerie, která projekt nazvaný Bedřichovice nad Temží zaštítila. Londýn v Bedřichovicích bude k vidění za rok, 3. září 2014.
Divišovo náměstí ve Znojmě prochází rekonstrukcí, na jejímž konci se lidé dočkají obnovené kašny, rozšíření chodníků i nové zeleně.
Naopak ve Vsetíně museli náměstí přestavovat nadvakrát. Maltový povrch a další představy architekta se nesetkaly s ohlasem místních ani vsetínské radnice. Náměstí proto prošlo druhou přestavbou: změnil se povrch, přibylo 1 500 čtverečních metrů trávy i nový mobiliář. Vzhled náměstí ovlivnily také stovky místních obyvatel, kteří se vyslovili při veřejných projednáváních a na internetových stránkách města.
