Koaliční TOP 09 v Brně prosazuje výstavbu hlavního železničního nádraží v odsunuté poloze u řeky. Členové její městské organizace se usnesli na tom, že je tato varianta více připravená a levnější než projekt v centru pod Petrovem. Brněnské zastupitelstvo vydá rozhodnutí koncem února. Jako vodítko by mu měl sloužit i probíhající průzkum veřejného mínění.
Nádraží u řeky má v Brně další politickou podporu. Lidí se ptá město v průzkumu
Odsun už dříve podpořil i primátor Petr Vokřál (ANO), koaliční Zelení jsou naopak pro variantu v centru města. Lidovci ještě stanovisko nemají, Žít Brno se oficiálně na městské úrovni nevyslovilo, nicméně v městské části Brno-střed doporučuje podporu varianty v centru.
Pro odsun se už v lednu vyjádřila i Kancelář architekta města Brna s ředitelem Michalem Sedláčkem kvůli dřívější a levnější stavbě a také s ohledem na absenci výluk. Poté podpořili stavbu nádraží u řeky i zastupitelé Jihomoravského kraje. Jejich stanovisko je ale také pouze doporučení vládě, která nakonec o poloze rozhodne.
Začít by se mohlo stavět v roce 2020
Podle brněnského místopředsedy TOP 09 Petra Kunce má projekt s nádražím u řeky za sebou více dílčích kroků. „Má souhlas s územním plánem i souhlas vlády už od roku 2002, posudek na vliv životního prostředí, dokumentaci k územnímu řízení včetně vyjádření dotčených orgánů a vydané územní rozhodnutí,“ řekl Kunc. Územní rozhodnutí ale není pravomocné, protože se proti němu odvolaly občanské iniciativy.
Výstavba budovy nádraží i připojení vysokorychlostních tratí je ve variantě u řeky podle Kunce levnější o desítky miliard korun. Dráž by naopak u odsunu vyšla městská infrastruktura, protože u řeky zatím nejsou tramvajové koleje, které mají v centru hustou síť. Zatímco investorem nádraží bude stát, MHD bude záležitostí města.
Obě varianty budoucí polohy brněnského hlavního nádraží
Stavba nádraží má trvat zhruba šest let. U řeky by stálo od 42 do 45 miliard korun, pod Petrovem od 42 do 56 miliard korun. Podle studie proveditelnosti, kterou nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty, by se mohlo u řeky začít stavět v roce 2020, zatímco pod Petrovem nejdříve v roce 2026. Současné nádraží už kapacitně nestačí.
Proti odsunuté poloze nádraží dlouhodobě protestuje Aliance „Občané pro nádraží v centru“, která poukazuje na to, že takové řešení prodlouží dobu cestování lidí a bude se tam hůř napojovat městská hromadná doprava.
Město se ptá na názor veřejnosti
Brněnské zastupitelstvo vydá rozhodnutí koncem února. Jako vodítko by mu měl sloužit i průzkum veřejného mínění. Ten si objednalo od agentury Focus za 400 tisíc korun. Její pracovníci oslovují do 6. února lidi ve městě a zjišťují jejich odpovědi na třicet otázek.
Respondentů průzkumu musí být tisíc a vybírají se tak, aby jejich složení odpovídalo struktuře obyvatel v Brně – podle pohlaví, věku a také zastoupení jednotlivých městských částí. Výsledkem bude souhrnná analýza o názoru na polohu nádraží. „Průzkum odpoví ale také na otázku, kteří lidé si polohu u řeky nebo pod Petrovem vybrali a proč,“ upozornil ředitel agentury Focus Roman Skotnica.
Pro většinu zastupitelů bude výsledek průzkumu jen jedním z argumentů, jak se rozhodnout. Dalším budou třeba názory odborníků. Koaliční Zelení a Žít Brno ale už teď trvají na tom, že se musí rozhodnout jen podle veřejnosti. V opačném případě hrozí i koaliční krize. Už v říjnu 2016 se o poloze nádraží konalo v Brně referendum. Zúčastnilo se ho málo lidí a bylo tak neplatné.