Klatovy - Pomocí moderní technologie sledují zoologové na Šumavě a v Bavorském lese pohyb rysů, jelenů a srnců už více než pět let. Se svým projektem slaví nemalé úspěchy po celém světě. Tato šetrná metoda totiž umožňuje zachytit i skrytě žijící druhy zvěře, například rysa ostrovida.
V rámci monitoringu velkých savců používají zoologové několik šetrných metod, které nijak nenarušují život divokého zvířete. Tou nejzásadnější je telemetrie, při které se vybraným zvířatům na krk pověsí obojky vybavené GPS vysílačem. „Rysů na Šumavě bylo obojkováno zatím šest, jelenů na obou stranách Šumavy kolem stovky. Co se týče srnců, tak tam se pohybujeme kolem dvou set označených zvířat,“ vypočítává vedoucí zoolog Národního parku Šumava Pavel Šustr.
Telemetrické údaje, které pravidelně přijímají zoologové na své mobilní telefony, doplňují fotografiemi z několika desítek fotopastí rozmístěných po celém území Šumavy. Díky nim se daří monitorovat především rysa ostrovida. „Je to živočich, který žije skrytě a právě díky fotopastím je možné získat lepší informace o těchto skrytě žijících druzích,“ vysvětluje zoolog Národního parku Šumava Luděk Bufka.
Díky tomu, že na projektu monitoringu velkých savců spolupracují zoologové z Česka i Německa, bylo možné zažádat i o podporu z Evropské unie. Ta jedním milionem eur zajistila životnost projektu na tři roky. „Přeshraniční spolupráce se váže na přirozený pohyb zvířat. Tady se neobejdeme bez spolupráce s kolegy z Národního parku Bavorský les,“ říká ředitel Národního parku Šumava František Krejčí.
Monitoring velkých savců přinesl českým zoologům celosvětové uznání. Dokázali totiž převést data aktivity z obojků na reálné chování zvířat a navíc ho propojit pozičními daty. „Víme tedy, co to zvíře dělá, na kterém místě a v kterém čase,“ dodává vedoucí zoolog Národního parku Šumava Pavel Šustr.
Za celých pět let trvání projektu sledování zvířat se zoologům Národního parku Šumava nepodařila jen jediná věc: monitorovací obojek nasadit losu evropskému.
