Na Moravě jako na Jadranu. Česko míří ke středomořskému klimatu

Globální změny podnebí a oteplování planety posouvají jižní Moravu do středomořského klimatu. V horizontu sedmdesáti let by Jihomoravský kraj i Polabí mohly podle klimatologů zažívat stejné klima jako dnes chorvatský Dubrovník.

Básník Jan Skácel před lety označil Mikulov za kousek Itálie přenesený na jižní Moravu. Nejteplejší a co do nadmořské výšky nízko položený region Česka ovšem podle meteorologů čekají italské podmínky nejen v básnických metaforách, ale i ve skutečnosti – a proměna podnebí se rozhodně nebude týkat pouze Mikulova.

„Od roku 1980 dochází k nárůstu roků, které lze charakterizovat jako mediteránní či subtropický typ počasí,“ konstatoval vědecký tým z brněnské pobočky ČHMÚ ve své letošní studii. "Pro území střední Evropy se ukazuje, že převážně ve vzdálenější budoucnosti (2071–2100) dojde k masivnějšímu nástupu mediteránních typů počasí, a to v oblastech s nižší nadmořskou výškou."

Výpočty modelu Aladin, na nějž se odvolávají, počítají s tím, že se za šedesát až devadesát let promění jižní Morava včetně Horno- a Dolnomoravského úvalu ve středomořské klima, stejná změna podnebí postihne i Polabí a pražskou kotlinu. Mediteránní klima se bude týkat i velké části západního a jižního Slovenska včetně Žitného ostrova a dolního Rakouska podél toku Dunaje a v oblasti Neziderského jezera.

Dva tisíce hodin slunečního svitu

V současnosti je teplota jihomoravského regionu v průměru o stupeň teplejší než ve zbytku republiky. Blíže ke Středomoří oblast posouvá také mírná zima, vápenitá půda a víc než dva tisíce hodin slunečního svitu za rok, který sice svědčí zdejšímu vínu, může ale způsobovat problémy obilnému zemědělství.

„Jižní Moravu nejvíce ovlivňují globální změny,“ doplňuje Karel Klem z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. „Dlouhodobý aspekt je zvýšení teploty o půl stupně za posledních padesát let, pokles srážek a zvýšení koncentrace CO2. Nad tím většinou zemědělci jen mávnou rukou, protože tyto aspekty se projevují za dvacet, za padesát let, druhý aspekt je ale mnohem závažnější, a to vyšší extremita počasí.“

image_660006
Zdroj: ČT24

Srbská pšenice a italští netopýři

Podle Klema stejné změny klimatu, které ohřívají jižní Moravu a podnebně ji posouvají do Středomoří, způsobují i razantní výkyvy počasí, jež vedou k tomu, že se už nejde zcela spoléhat na úrodnost zdejší půdy. „Stres suchem může způsobit snížení kvality zrna v podobě jeho velikosti, která je přitom důležitá pro pekařskou jakost pšenice i pro sladovnický ječmen. V jednom ročníku potravinářské kvality dosáhneme a ve druhém ji naplníme jen z deseti procent,“ dodává s tím, že už nyní musejí zemědělci využívat odrůdy z jižních zemí. U ozimé pšenice se tak pěstují odrůdy ze Srbska, importované zrno ovšem není zvyklé na tuzemské půdy ani klimatické podmínky (zejména chladnější zimy).

Posilující středomořský charakter jižní Moravy potvrzují botanici, a jak upozornil Radoslav Němec ze znojemského Jihomoravského muzea, už dnes je možné u Dyje vypěstovat citronečník trojlistý nebo fíkovník. U Hustopečí každoročně vykvétá nejsevernější evropský sad mandloní a chráněná dílna ve Starovičkách na Břeclavsku začala pro své výrobky na dvou hektarech pěstovat levanduli, jež je typická zejména pro francouzskou Provence.

O proměnách tuzemského podnebí svědčí také opakovaná hlášení zoologů o nálezu druhů, které nejsou pro Česko na rozdíl od jižních oblastí typické. Za poslední dekádu zoologové na jižní Moravě odhalili mimo jiné výskyt tří nových druhů netopýrů – netopýra Savia, jenž žije v severní Africe a v podhůří Alp, netopýra jižního a létavce stěhovavého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
před 6 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
včera v 16:11

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
včera v 15:52

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...