Na Hostýnských vrchách řídnou lesy. Smrky ničí sucho a roje kůrovců

Nedostatek dešťů a množící se kůrovci ohrožují lesy ve východní části Moravy. Především pak Hostýnské vrchy na Kroměřížsku. Lesníci tvrdí, že pokud se situace nezlepší, nedokážou zachránit jehličnany. Kůrovci už napadli přes 14 tisíc kubíků stromů a k jejich ochraně nestačí ani umělé pasti – lapáky, ani chemický postřik.

Pár úderů sekerou a lesníci už vidí larvy kůrovce. Při kontrole lapáků – uměle vytvořených polomů s pokácenými stromy, které mají kůrovce nalákat, jich nachází spousty. „Je to velmi silné napadení zhruba po třech týdnech od pokácení,“ popsal napadenou kůru lýkožroutem smrkovým neboli kůrovcem Ludvík Směšný ze společnosti Arcibiskupské lesy a statky, polesí Chvalčov.

Příčinou velkého množení hmyzu je sucho. Na Hostýnských vrších už totiž tři týdny pořádně nepršelo a navíc v zimě nebylo moc sněhu, a tak půda nestačila nasát dostatek vláhy. V lesích tak pomalu začíná už druhé extrémní léto v řadě. Na 5000 hektarech arcibiskupských lesů je kvůli přemnoženým kůrovcům už 1600 lapáků.

Kůrovci mají v lesích ideální podmínky

Do tamějších arcibiskupských lesů táhne kůrovce především téměř dokonalý poměr listnatých a jehličnatých stromů – jedna ku jedné. Takové podmínky jsou pro jejich život ideální. Pro smrky je nápor škůdců osudný, arcibiskupští lesníci už vytěžili 14 tisíc kubíků napadeného dřeva. Navíc předpokládají, že pokud nezačne brzy opět pršet, podmínky se ještě zhorší. „V nižších polohách můžeme o smrk přijít úplně a mohl by být nahrazen listnáčem,“ potvrdil Směšný.

Dokud nejsou kůrovci přemnožení, tak napadají pouze oslabené stromy a polomy, a nejsou pro zdravý smrk příliš nebezpeční. Jenže na Hostýnských vrších jsou jich velké roje, kterým se stromy neubrání. Samečci v kůře vyhlodají komůrky, z nichž pak vytvoří samičky chodby dlouhé 6 až 12 centimetrů, kam nakladou vajíčka. Jejich potomci pak strom dále napadají. Účinná ochrana kmenů je tak v časném vyhledávání a odstranění napadených stromů, než brouci stačí napadnout jiné.

Podobně jako Hostýnské vrchy jsou na Moravě napadeny lesy v okolí Vítkova na Opavsku a severní část Beskyd. Zatímco lesníci doufají v déšť, meteorologové výraznější srážky nepředpovídají. Další problém nastane, až začnou růst václavky. Kůrovec se totiž díky nim a jejich hnilobě dostane snáze ke dřevu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 17 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 18 hhodinami

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 19 hhodinami

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
8. 3. 2026
Načítání...