Ostrava – Řada největších českých znečisťovatelů, ale také Beskydy jako největší česká přírodní rezervace patří k Moravskoslezskému kraji. Jedná se o nejlidnatější český kraj, ostatně krajské město Ostrava je třetí největší město v republice. Ačkoli je kraj známý jako "černá díra Evropy", začíná se z něj také stávat centrum informačních technologií a Ostravu s její univerzitou lze považovat za jedno z českých center vzdělanosti. I politici se ovšem shodují – nejvážnějším problémem kraje je podle nich stále znečistěné prostředí. Hned po něm následuje doprava.
Jedním z nejvážnějších problémů Moravskoslezského kraje je silniční doprava. Nejrychlejším a nejpohodlnějším způsobem cesty z krajského města do Prahy i Brna je železnice. Při cestě autem musí řidiči „přetrpět“ zácpy například ve Frýdku-Místku. Dálnice D47, resp. severovýchodní část D1 (jak se má tah jmenovat po dokončení) je totiž stále rozestavěna a ministerstvo dopravy předpokládá, že její stavba bude dokončena v roce 2010.
Severomoravany a české Slezany trápí také velké znečistění vzduchu. Například na čele žebříčku deseti největších producentů emisí látek nebezpečných pro rozmnožování figuruje hned šest podníků, které sídlí v Moravskoslezském kraji. Znečistění je pro některé obyvatele regionu takřka hmatatelné. „Je to takový přízemní mrak a to máte na zahradě jak po mrazu,“ říká Miroslava Pečková, obyvatelka ostravských Radvanic, která má z okna výhled na huť Arcelor Mittal.
Že se z „černé Ostravy“ stalo celé „černé Slezsko“ je podle rektora Ostravské univerzity Jiřího Močkoře důsledek toho, že se místní politici zaměřili na další témata. Životní prostředí dříve bylo významným tématem. „Jak se řešila ostatní témata, zejména restrukturalizace průmyslu a brownfieldy, životní prostředí jako by se odsunulo do pozadí.“
I přes nečistý vzduch nedají Severomoravané se Slezany na svůj kraj dopustit. „Převážná část jsou hory – Jeseníky, Beskydy. Jsou tady oblasti, které jsou téměř nedotčené,“ říká Jiří Močkoř.
