Místo jedné věže budou pod Olšany tři. Eva Jiřičná představila svůj návrh nové zástavby Žižkova

Eva Jiřičná: Chtěli jsme mít 80 procent veřejného prostoru, podařilo se nám 70 (zdroj: ČT24)

Developerská firma oficiálně představila plánovanou náhradu budovy bývalého Telecomu na pražském Žižkově. Místo masivního objektu s charakteristickou věží vznikne obytný komplex, který navrhla architekta Eva Jiřičná spolu se společností Arup. Návrh ale vyvolává kritiku. Již před jeho oficiálním představením se proti němu ozval Klub Za starou Prahu, podle kterého je projekt příliš vysoký a narušuje panorama Prahy.

Návrh Evy Jiřičné a společnosti Arup je podle majitele developerské firmy Central Group Dušana Kunovského dražší, než původně společnost plánovala, přesto v architektonické soutěži zvítězil. „Vysoká architektonická kvalita a unikátnost vítězného návrhu celou porotu i mě osobně přesvědčily. Praze by to mohlo přinést skutečně unikátní architekturu s typickým designem Evy Jiřičné,“ řekl Kunovský.

Masivní budovu Telecomu přezdívanou „žižkovský Mordor“, která je již několik let prázdná, má nahradit obytný komplex, jehož nejvýraznějším prvkem mají být tři obytné věže. Podle samotné Evy Jiřičné v nich bude 30 rezidenčních pater a pod nimi ještě obchody. Slibuje využití technologií šetrných k životnímu prostředí včetně vytápění pomocí tepelných čerpadel nebo recyklace dešťové vody pro zalévání.

Vizualizace nové zástavby Žižkova
Zdroj: ČT24

Architektka ujistila, že velký důraz kladla na veřejný prostor. „Napřed jsme si řekli, že by bylo dobré, abychom tam měli 80 procent veřejného prostoru. Podařilo se nám 70, protože výška sto metrů, která nám byla udána jako limit, nás přinutila k tomu, že jsme museli ustoupit od svých základních snů,“ řekl Eva Jiřičná.

Dodala, že v současné budově žádný prostor otevřený veřejnosti není. Je ale přesvědčena, že i když její projekt podobu místa zásadně změní, její základní charakter se podaří zachovat. „Když už tam pokračuje tolikrát opakovaná zástavba s vnitřním rezidenčním prostorem vnitřní zahrady nebo dvora, tak se budeme snažit to zopakovat. Ale na konci parcely půjdeme do výšky – abychom mohli nabídnout veřejný prostor,“ podotkla.

Klub Za starou Prahu se obává poškození žižkovského horizontu

Již před oficiálním představením projektu proti němu vystoupil Klub Za starou Prahu. Podle stanoviska klubu, který sdělila jeho předsedkyně Kateřina Bečková, je návrh Evy Jiřičné a Arupu „líbivý koncept efektně designových výškových staveb“, který však není architektonicky a urbanisticky promyšlený.

Klub připomněl, že nový komplex bude stát v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace, a domnívá se, že oslabí urbanistickou kompozici, měřítko a siluetu města. „Myslíme si, že umístit stometrové stavby na žižkovský horizont je obrovská urbanistická chyba a že je to něco, co by se už nedalo napravit. Horizont, který tam stoupá, je historicky založen na dialogu architektury a krajiny,“ řekl Richard Biegl z Klubu Za starou Prahu.

Vizualizace nové zástavby Žižkova
Zdroj: ČT24

Klub proto vyzval Institut plánování hlavního města Prahy a památkový odbor magistrátu, aby stavbu nepodpořily a o její problematičnosti Central Group informovaly dříve, než budou zahájeny přípravné práce.

Eva Jiřičná ale myšlenku výškových staveb hájí. „Pokud se sem (do Prahy) stěhuje deset tisíc lidí každý rok, tak půjdeme do výšky tam, kde se do výšky jít dá,“ řekla.

Jiřičná: Praha pojme mnohem více obyvatel, má to ale podmínky

Architektka ale zároveň sama připustila, že ve městě prostor ještě je. „V Praze je stále tolik brownfieldů, takže zástavba se nemusí všechna stěhovat do Středočeského kraje. Praha je schopna pojmout ještě daleko více obyvatel. Ovšem (…) jednou z podmínek je limitovat počet aut, která necháme projet do centra Prahy – jako v Londýně,“ podotkla.

Návrh Evy Jiřičné a společnosti Arup – která se podílela na projektech dostavby barcelonské Sagrada Familia nebo opery v Sydney – byl jedním z 98 návrhů od ateliérů ze 30 zemí. Druhou příčku obsadil britský architekt Ian Ritchie, na třetím místě skončil návrh českého architekta Radka Kolaříka.