Čím dál víc odsouzených pracuje mimo zdi věznice. Kvůli klesající nezaměstnanosti o ně mají firmy větší zájem. V Česku v současné době pracuje necelých 54 procent z 15 tisíc práceschopných vězňů. Pracují především jako dělníci. Například ve Znojmě už nyní poptávka po odsouzených převyšuje nabídku. Výdělky pracujících vězňů jsou sice nízké, možnost pracovat mimo areál věznice je pro ně ale lákavá.
Firma FCC Znojmo řeší zaměstnáváním odsouzených nedostatek zaměstnanců v dělnických profesích. „Trh práce je nasycen, je nedostatek dělníků obecně. Tak nám vězeňská služba vypomáhá tím, že nám dodává vězně na práce,“ říká jednatel firmy FCC Znojmo.
Nezaměstnaní zájem nemají, vězni berou práci s odpady jako odměnu
Skupina vězňů pracuje ve Znojmě například u linky na třídění odpadů. Nezaměstnaní o tuto práci nemají zájem. Vězni ji naopak berou jako odměnu. Pravidelně tam chodí i šestačtyřicetiletý Zdeněk. Za vloupání dostal čtyři a půl roku vězení, zbývá mu ještě rok. „Pro mě to znamená, že můžu chodit na vycházky ven, mám nějaké peníze a nemusím být na baráku,“ pochvaluje si možnost pracovat odsouzený Zdeněk.
Ty, co mohou obléknout montérky, vybírá vězeňská komise. Na třídicí lince pracuje v průměru za den asi deset vězňů. Žádná přísná bezpečnostní opatření tady nepanují. Pracovníky hlídá pouze kamerový systém. Ve Znojmě pracuje dokonce devět z deseti odsouzených, kteří pracovat mohou. „To je nejvyšší zaměstnanost za poslední roky. O vězněné osoby je veliký zájem,“ říká ředitelka Věznice Znojmo Lenka Smutná.
Vězni pracují například i v masně nebo čokoládovně
Pracují také vězni z dalších věznic. V Kuřimi a Břeclavi pracují asi dvě třetiny vězňů. Ve Světlé nad Sázavou je z 800 odsouzených žen zaměstnáno asi 65 procent. Dojíždějí do Kosteleckých uzenin, dřevozpracující firmy v Jitkově a do firmy Jipocar u Jihlavy, kde například obsluhují mycí linky. Belgická firma dokonce postavila na hranici pozemku věznice halu, kde odsouzené balí čokoládové bonbony.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) chce, aby se do několika let zaměstnanost vězňů blížila stu procentům. Ministerstvo proto jedná s desítkami podniků. Přínosem zaměstnávání vězňů je podle Pelikána nejen úspora peněz, která je spíš bonusem navíc, ale především resocializace odsouzených.
V průměru si vězeň za měsíc vydělá od čtyř do devíti tisíc. Většina peněz ale jde na splácení dluhů, mimo jiné i za pobyt za mřížemi. Zbyde jim osm až patnáct set, které můžou utratit.
Ve věznicích je víc vězňů než před amnestií
Oproti zaměstnávání vězňů se stále nedaří vyřešit přeplněnost českých věznic. Je v nich víc vězňů než před amnestií v roce 2013. S velkým množstvím odsouzených má dlouhodobě problémy věznice v Kuřimi. Na konci minulého roku v ní žilo o 130 lidí víc, než byla kapacita.
V prvních lednových dnech roku 2013 se věznicím ulevilo. Propuštěných na amnestii bylo víc než sedm tisíc. Někteří se ale za brány věznic rychle vrátili. Recidiva po amnestii je podle Ministerstva spravedlnosti hlavním důvodem opětovného přeplnění cel. „U nás je právě umístěno 31 odsouzených, kteří byli propuštěni na amnestii,“ řekl mluvčí věznice v Kuřimi Milan Novotný.
Úlevou pro Vězeňskou službu může být zavedení elektronických náramků. O projektu se mluví už sedm let. Současné ministerstvo spravedlnosti ho chce dokončit do konce roku. Úplně se ale Vězeňská služba na alternativní tresty spolehnout nechce. Proto začátkem léta znovu otevře věznici v Drahonicích na Ústecku a další objekty shání.
