Ministra kultury Daniela Hermana nadchl záměr moravskoslezského hejtmanství vybudovat vědeckou knihovnu jako přístavbu vysokých pecí v Dolní oblasti Vítkovice a slíbil mu podporu. Kraj na to potřebuje 800 milionů, 490 milionů chce od státu. „Dohodli jsme se, že na začátku příštího roku požádáme o dotaci, která by byla rozložena na roky 2017 a 2018,“ uvedl hejtman Miroslav Novák.
Autorem projektu je architekt Josef Pleskot, jehož dílem jsou všechny oceňované přestavby i nové objekty v areálu Dolních Vítkovic. Knihovnu chce umístit do technologického zázemí vysokých pecí číslo 4 a 6, které zatím nemají využití. „Je to projekt hodný 21. století a je plně v souladu se současnými trendy revitalizace industriálního dědictví,“ prohlásil Herman nad plány knihovny.
Zástupci ministerstva a kraje minulý týden projednali financování projektu a našli shodu i v tom. „Vzhledem k tomu, že se jedná o kulturní památku zanesenou v seznamu UNESCO, otevírá se výhodná možnost vícezdrojového financování, na kterém by se podílel stát, kraj, evropské fondy i privátní sektor,“ uvedla mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Jak vysvětlil hejtman Miroslav Novák, kraj by do stavby vložil čtvrt milionu, 270 milionů chce čerpat z operačního programu Evropské unie, 490 milionů ze státního rozpočtu. Společnost Vítkovice Jana Světlíka podle něho přispěje pozemky i samotnými pecemi. „V případě, že získáme potřebné finance, nebudeme stavět na soukromém pozemku. Je domluveno s vlastníkem, že dojde k převodu na kraj,“ řekl hejtman.
Hejtman: Vítkovice převedou pozemek i pece na kraj
O dotaci ze státního rozpočtu bude ministerstvo spolu s krajem žádat na začátku příštího roku. „Nemáme zatím žádnou garanci, ale věřím, že peníze, které jsme měli již v minulosti přislíbeny, ale později nám byly škrtnuty, dostaneme. Jsme jediná vědecká knihovna, které stát nepřispěl,“ zdůraznil Novák.
Moravskoslezská vědecká knihovna, která spravuje více než milion svazků, sídlí v pronajatých a nevyhovujících prostorách ostravské radnice. Knihy jsou deponovány na pěti různých místech. Kraj vypsal v minulosti na novou knihovnu architektonickou soutěž, ve které v roce 2004 vyhrál projekt takzvané Černé kostky. Získal na ni v roce 2009 evropskou dotaci 600 milionů a ze státního rozpočtu 480 milionů. Pak ale stavbu s odůvodněním, že na ni nejsou peníze, zavrhl a evropské peníze využil jinak. Stát kvůli tomu škrtl i slíbenou dotaci.
Kritikům vadí stavba bez soutěže a v soukromém areálu
Záměr umístit vědeckou knihovnu do soukromého industriálního areálu, kde je už městská galerie, má mnoho kritiků. Především jsou to členové okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu, kteří apelují na návrat ke kompletně připravenému projektu Černé kostky vzešlému z nákladné architektonické soutěže.
„Fakt, že ministerstvo kultury preferuje stavbu tak významné instituce bez vypsání architektonické soutěže, považujeme za alarmující, stejně jako fakt, že by byla veřejná stavba umístěna na na rozsáhlé ploše soukromého vlastníka společnosti Vítkovice,“ uvádí členové spolku v čele s její zakladatelkou a majitelkou Antikvariátu a klubu Fiducia Ilonou Rozehnalovou.
Vedení Ostravy také není nadšeno
Významným argumentem proti záměru je také to, že stěhováním knihovny z Nové radnice do Vítkovic se opět oslabí vylidňující se centrum Ostravy. Umístění knihovny se nelíbí ani primátorovi Ostravy Tomáši Macurovi z hnutí ANO, který před volbami sliboval oživení centra města. „Nejsem odpůrcem rozvoje Dolní oblasti, ale nemělo by to být na úkor jiných částí města. Dovedu si představit lepší umístění knihovny,“ řekl Macura na veřejné debatě.
Starostka centrálního obvodu Petra Bernfeldová z Ostravaka je vyloženě proti. „Vědecká knihovna by měla být v centru. Dolní oblast je pro město přínosem, ale všeho moc škodí,“ uvedla. Podle hejtmana by se představitelé Ostravy měli více snažit o oživení centra. „Knihovna to nezachrání,“ prohlásiil Novák.
