Veselý Kopec - Na Vysočině se konal tradiční masopustní průvod, kterým lidí každým rokem vítají blížící se jaro. Unikátní maškary se dostaly na seznam světového dědictví UNESCO. Mezi roubené chalupy skanzenu na Veselém Kopci se letos vydala vesnická skupina z Vortové.
Slamění, ženuška, Turci nebo Židi. Maškary symbolizují příchod jara, plodnost a dobrou úrodu. Účastníci veselí bývají na obličeji symbolicky označeni černým mazadlem. „Štěstí, zdraví a abychom zahnali všechny chmury a přivítali vlastně jaro,“ vypočítává symbolické významy tohoto aktu představitel kominíka Martin Burýšek.
Mezi maskami existuje určitá hierarchie. „Mladí kluci začínají od Turka, jsou to tanečníci. A pak se postupuje až do černé maškary,“ vyjasňuje starosta Vortové Ladislav Šmahel.
Masopustní průvod zde na Veselém Kopci rozhodně není pouhou formalitou, místní mají k tradici silný vztah. Masky se dědí z generace na generaci. „Chodil můj děda, chodil můj taťka v masce rasa, kterou jsem po něm zdědil,“ říká Jindřich Šmahel, který dnes představoval postavu rasa jako před lety jeho otec.
Masopustní průvody na Hlinecku mají svou tradiční podobu od první poloviny 19. století. Slavnosti spojené s maškarami jsou však zřejmě mnohem starší. „Průvody maskovaných postav mají kořeny v předkřesťanském období. Jsou spojeny s přelomovým okamžikem roku, kdy se mění zima v jaro,“ vysvětluje původ folklóru vedoucí Souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová.
Slavnosti se letos zúčastnilo kolem pěti set lidí. Správci skanzenu také pro milovníky folklóru připravili novou knihu, která se věnuje masopustním obchůzkám na Hlinecku.
