Brno/Roblín - Sochu moravského markraběte Jošta dokončuje ve středočeském ateliéru její autor Jaroslav Róna. Do Brna se bude největší jezdecká socha stěhovat na podzim, slavnostní odhalení by se mělo konat v říjnu. A město už plánuje další sochu - tentokrát podobiznu Jana Skácela, která bude na hradě Špilberk.
„Nyní se nacházíme ve fázi cizelování a kompletace celé sochy. Tady je rozložená nerezová kostra, kterou potom sešroubujeme dohromady a vztyčíme do velikosti 6,5 metru. Na ni pak budeme kompletovat jednotlivé díly,“ popsal finální práce na soše markraběte Jošta sochař Jaroslav Róna.
Sochu si u středočeského umělce objednal brněnský magistrát. Na Moravském náměstí má připomínat markraběte Jošta Lucemburského, ale taky ztvárnit alegorii odvahy. Jako poslední prvek doplní na náměstí stávající tři sochy, které symbolizují Prozíravost, Umírněnost a Spravedlnost. Róna v soutěži zvítězil s bronzovou podobiznou muže na koni s nezvykle dlouhýma nohama.
Původně pro sochu Jošta vzniklo 150 bronzových dílů. Ty teď sochař se svými pomocníky spojuje do větších částí a později je nasadí na nerezovou kostru sochy. Do Brna dílo přijede ve dvou kusech. „Bude to tělo koně s jezdcem a koňská hlava s krkem zvlášť,“ potvrdil Róna. Důvod, proč markrabě přijede na bezhlavém koni, je čistě pragmatický. „Potřebujeme, aby se to vešlo na nákladní auto a nebyl to nadměrný náklad, to bychom neufinancovali,“ vysvětlil umělec.
Nohy místo podstavce
Jezdecká podobizna bude mít na výšku včetně kopí osm metrů. Díky dlouhým nohám koně se lidé budou moci volně procházet přímo pod sochou. „Jsem velký nepřítel soklů pod sochami. Proto hledám řešení, jak sochu zpřístupnit lidem, aby se jí mohli dotýkat,“ řekl Róna.
Na tvorbu sochy padlo na 500 kilogramů železa, okolo devíti tun hlíny, tuna a půl sádry a přibližně sedm tun bronzu. Za sochu Brno zaplatí 6,8 milionu korun, bezmála 1,5 milionu přispěla na její vznik také sbírka občanského sdružení Jošt Moravský.
Původně měla socha Jošta stát na Moravském náměstí už v roce 2010, kdy si město připomínalo 660. výročí narození tohoto významného středověkého státníka. Tehdy bylo vybráno dílo zesnulého sochaře Maria Kotrby, které ale nakonec radní neposvětili. Vytýkali mu přílišnou avantgardnost.
Kdo byl Jošt Moravský?
Jako druhé dítě, ale první syn se narodil Markétě Opavské a moravskému markraběti Janu Jindřichovi, mladšímu bratru Karla IV. Byl vychováván jako případný dědic českého trůnu, protože Karel IV. měl tehdy jen dcery. Po smrti svého otce v roce 1375 se Jošt ujal vlády nad markrabstvím.
Už v osmdesátých letech 14. století však vypukly na Moravě spory mezi Joštem a jeho mladšími bratry, které vyústily ve vleklou domácí válku. Za podpory bratrance Zikmunda ve snaze získat prostřednictvím sňatku uherský trůn obdržel Jošt nakonec Braniborsko. Jako braniborský markrabě měl právo volit římského krále.
Splnění svých mocensko-politických ambicí se Jošt dočkal až na sklonku života. Dne 1. října 1410 byl v kostele sv. Bartoloměje ve Frankfurtu nad Mohanem zvolen římským králem. Necelé čtyři měsíce poté náhle v Brně zemřel a okamžitě se objevily spekulace o jeho otrávení. Ani tehdejší přísné vyšetřování, ani novodobý průzkum kosterních pozůstatků však Joštovu násilnou smrt neprokázaly. Jošt Lucemburský je pohřben v kostele svatého Tomáše v Brně.
