Špatná kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji poslala ve čtvrtek odpoledne do ostravských ulic stovky lidí, kteří protestovali také před magistrátem. Centrem města prošel průvod přibližně tří set osob, uvedla redaktorka České televize Markéta Radová. Protestující chtěli v rámci akce „Ticho smog nevyřeší“ přimět politiky, aby proti smogu účinně zasáhli.
Lidé protestovali proti špatnému ovzduší. „Ticho smog nevyřeší,“ vzkázali ostravskému magistrátu
„Hlavní požadavek je jasný - organizátoři žádají, aby aktuální vedení města a kraje začalo skutečně účinně špatné ovzduší řešit,“ uvedla redaktorka ČT Markéta Radová.
Ostrava má podle protestujících vypracovat mimo jiné kvalitní regulační plán kroků, co dělat při smogových situacích. A v neposlední řadě by měla začít transparentně komunikovat na téma smogu a znečištění ovzduší.
GALERIE
Protesty proti smogu
Smogová regulace letos v regionu trvala dohromady už zhruba 20 dní. Naposledy byla v různých částech kraje vyhlášena od 10. do 17. února.
Seznam požadavků předali protestují už dopoledne primátorovi města Tomáši Macurovi (ANO). Jedním z nich je zveřejňování údajů o stavu ovzduší ve vozidlech veřejné dopravy. Žádají také, aby městské webové stránky informovaly, co se pro kvalitnější ovzduší udělalo.
Účastníci protestu jsou i pro přísnější regulaci průmyslových podniků v době smogových situací či intenzivnější jednání se zástupci Polska, které je pro Moravskoslezský kraj velkým zdrojem znečištění. Uvedl to Jan Kozina z občanského sdružení Čisté nebe, které akci pořádalo.
Dnešní heslo je ,35 a dost‘. Jde o to, že podle zákona je možné, aby limit pro čtyřiadvacetihodinové koncentrace prachu v ovzduší byl překročen pětatřicetkrát za rok. Tento limit jsme v Ostravě vyčerpali už nyní. Běžně limit 35 dnů překračujeme až někdy v červnu.
Při vyhlášení smogové situace chtějí demonstranti, aby byla MHD zdarma. Policisté a další zaměstnanci města či státu by měli mít roušky s respirátory. „Důležité také je zintenzivnit jednání s Polskem. Tam to musí být prostřednictvím Evropské unie,“ uvedl Kozina.
Primátor Macura připustil, že situace není dobrá, ale argumentoval úspěšnými kroky města. „Zpracováváme studie na vytvoření nízkoimisních zón. Problém ale je, že se v minulosti zapomnělo na výstavbu záchytných parkovišť,“ posteskl si.
Město se chce soustředit i na výměnu nekvalitních kotlů. „Ještě jich zbývá 2500,“ řekl primátor. Dodal, že magistrát navýšil příspěvek do fondu pro dětské ozdravné pobyty. „Platíme 15 milionů korun. Ročně vyjede 4500 dětí,“ řekl. Některé úkoly jsou ale podle Macury i na kraji a státu.
Události v regionech (Ostrava) (zdroj: ČT24)
Moravskoslezský kraj má špatnou kvalitu ovzduší dlouhodobě a nejhorší v Česku. Smog trápí kraj hlavně na podzim a v zimě. Maximální povolený počet překročení imisního limitu pro polétavý prach je přitom stanoven na 35 dní v roce.
Nejhorší situace byla loni v ostravské čtvrti Radvanice a Bartovice, kde byl imisní limit pro polétavý prach v roce 2016 překonán v 89 dnech. Obdobně jako Radvanice na tom loni byly také Věřňovice, které jsou součástí Dolní Lutyně na Karvinsku.
Kvalitu ovzduší kromě průmyslu ovlivňuje i doprava a topení v domácnostech, ale také škodliviny ze sousedního Polska. Letos se kraj se smogem s krátkými přestávkami potýká od počátku roku.
Na řadě měřicích stanic v regionu už tak byl letos limit 35 dní možného překročení vyčerpán. Jsou mezi nimi právě i stanice v Radvanicích či Věřňovicích, kde byla 9. ledna zaznamenána i zatím maximální letošní koncentrace, přes 501 mikrogramů na metr krychlový. To představuje více než desetinásobné překonání mezní hranice.
Inspektoři: Podniky regulace plní
Moravskoslezské průmyslové podniky v době vyhlášení smogové regulace dodržují všechna stanovená opatření. Vyplývá to z výsledků kontrol, které letos Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) provedla ve všech provozech, které v kraji mají povinnost při smogové regulaci omezovat výrobu.
„Za období od 1. ledna do 17. února provedli inspektoři ČIŽP v Moravskoslezském kraji v rámci signálu regulace celkem 22 neplánovaných kontrol. Nebyla zjištěná žádná porušení podmínek v rámci této regulace,“ sdělila mluvčí ČIŽP Jana Jandová.
V seznamu závodů podléhajících regulaci jsou čtyři provozy a jedna dceřiná firma Třineckých železáren, tři závody hutě ArcelorMittal Ostrava, společnost TAMEH Czech, která je součástí společného podniku skupin ArcelorMittal a Tauron, dvě teplárny a jedna elektrárna společnosti Veolia Energie ČR. Dále Energocentrum Vítkovice a Elektrárna Dětmarovice ze skupiny ČEZ a společnost OKK Koksovny.
Podniky musejí v době, kdy meteorologové kvůli vysokému množství polétavého prachu ve vzduchu vyhlásí smogovou regulaci, omezovat hlavně činnosti, při kterých se hodně práší. Omezují například manipulaci se struskou a popelem, práce na skládkách uhlí nebo odkládají opravy, u kterých by se mohlo prášit. Také více kontrolují všechny zdroje emisí.
Příslušná opatření musí v Moravskoslezském kraji provádět 15 závodů šesti společností. Inspektoři ČIŽP je zkontrolovali všechny, některé i třikrát. Podniky uvádějí, že dodržují všechny stanovené ekologické limity. Jejich zástupci už dříve uvedli, že opatření při smogové regulaci je stojí nemalé peníze, náklady ale nedovedou přesně vyčíslit.
„Smogový dýchanek“ měli i v Olomouci
V pondělí v Olomouci podobně jako v Ostravě aktivisté s rouškami na obličejích a transparenty v rukou uspořádali happening, jímž chtěli kolemjdoucí i řidiče projíždějících automobilů upozornit na časté smogové situace ve městě.
Podle organizátorů akce by radnice kvůli špatné kvalitě ovzduší měla zavést regulaci automobilové dopravy v centru Olomouce, zlepšit informování obyvatelstva při vyšší koncentraci prachu v ovzduší a zvážit zavedení bezplatné městské hromadné dopravy nejen při smogových situacích, ale i po celý rok.
„Při kontaktování magistrátu města Olomouce jsme se dozvěděli, že město přistupuje k řešení této situace liknavě. Chybí mu jasný regulační plán dopravy, nepřistupuje k jakýmkoliv mimořádným opatřením, kterými by mohlo situaci okamžitě zlepšit,“ zdůvodnil akci její organizátor Ondřej Plachý.
Podle něj magistrát o kvalitě ovzduší dostatečně neinformuje občany a situaci bagatelizuje. Organizátoři happeningu s názvem Smogový dýchánek proto připravili petici se svými požadavky, kterou na náměstí mohli lidé podepisovat.
Podle Ludmily Hýblové z odboru životního prostředí olomoucké radnice nebyla při vyhlášení smogové situace přijata v Olomouci žádná mimořádná opatření, protože města mohou zasahovat jen do dopravy, a to buď zřízením nízkoemisních zón nebo vydáním regulačního řádu.
„Ani jedna obec či město v ČR nemá v současnosti vydáno žádné z těchto opatření,“ uvedla Hýblová. Radnice při regulaci dopravy musí poskytnout náhradní trasy po obchvatech a záchytná parkoviště, což je však nad možnosti většiny měst.