Lidé, kterým radní neschválili doplatky na bydlení, směřují na úřady práce. Žádají o takzvanou mimořádnou okamžitou pomoc. Bez ní nejspíš nebudou schopni zaplatit nájemné na ubytovnách. Někteří provozovatelé už řekli, že nájemníky, kteří nezaplatí, vystěhují na ulici. Podle agentury pro sociální začleňování by se v celé republice mohlo jednat až o 17 tisíc lidí.
Rozhodování o doplatcích na bydlení bylo převedeno na města, respektive jejich jednotlivé obvody. Zatím radnice postupovaly různě. Některé dávky schválily plně, jiné s omezujícími podmínkami a další je i zcela odmítly. Bez doplatku se lidé dostávají do obtížné situace. Třeba ostravský obvod Moravská Ostrava a Přívoz patří mezi ty, které odmítly rozhodovat o doplatcích, zdejší lidé tak mohou být jedněmi z přibližně sedmnácti tisíc, kterým hrozí, že přijdou o bydlení.
Možností, jak se vyhnout ztrátě bydlení, je žádost o takzvanou mimořádnou okamžitou pomoc na úřadu práce. Nájemníkům ji doporučují i vlastníci ubytoven. „Je to z důvodu, abychom je nemuseli vyhazovat, aby mohli zůstat tam, kde jsou,“ řekl jeden z provozovatelů Dan Fatura. Nicméně ti, co už se žádostí přišli, narážejí na rozdílné informace. „Někomu je řečeno, že na dávku určitě mít nárok nebude, někomu je řečeno, že bude muset projít schvalovacím procesem. Není žádná kompletní informace, která by byla jednotná,“ uvedl Fatura.
- Průměrná výše doplatku na bydlení, který lidem hradí stát, je přibližně 3700 Kč. Mimořádná okamžitá pomoc pak může být podle úřadů práce stejná. Vyplácena ale může být jen tři měsíce.
Opatření, které má vyvolávat spíš chaos
Současnou situaci zapříčinila novela zákona o hmotné nouzi, která převedla pravomoc přiznávat doplatek na bydlení od úřadů práce k obcím. „Považuji to za zcela nesystémový zásah do zákona o hmotné nouzi, kdy zákon jasně stanoví, kdy má člověk právo na veškeré dávky hmotné nouze,“ zhodnotila vedoucí sociálního odboru v Ostravě Jaroslava Rovňáková s tím, že opatření ničemu nepomůže a vyvolává chaos.
Pokud jsou lidem doplatky zastaveny, doporučuje město obracet se na sociální pracovníky. S pomocí nestátních organizací v sociálních službách se městu povedlo nasmlouvat byty od soukromých majitelů. Nyní mapují na ubytovnách konkrétní osoby, kterých by se toto opatření mohlo dotknout, aby je mohli ubytovat u soukromých majitelů. Bude se jednat hlavně o lidi, kteří nemají takové dluhy, jež by bránily tomu, aby mohl být byt přidělen.
„Skutečnost je taková, že na ubytovnách většinou bydlí lidi, kteří jsou zadluženi. Ty dluhy nejsou malé. Jsou zadluženi především na energiích, a to brání tomu, aby jim byl přidělen byt. Nicméně se domlouváme i s firmami ČEZ a RWE, aby pochopily situaci a vytipovaným občanům, jejichž dluhy nejsou tak velké a šly by postupně splácet, přistoupily na splátkové kalendáře,“ zmínila Rovňáková.
Doplatky má vyřešit novela
Než dojde ke změně zákona, bylo by podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) nejrychlejším řešením, kdyby ministerstvo práce a sociálních věcí dalo obcím návod, jak přesně o doplatcích rozhodovat. To jinak přislíbilo součinnost při úpravě novely zákona o hmotné nouzi. Plán mají ale i zástupci ubytoven, kteří chtějí zformovat vlastní asociaci, prostřednictvím které by komunikovali s úřady, vládou i ministerstvem.
