Liberec – Liberecký kraj odmítá předat část území Polsku. Stejně tak i většina obcí na Frýdlantsku, kterých se problém týká. Jde o důsledek sporu o Těšínsko, který Československo vedlo od svého vzniku až do konce padesátých let minulého století a s konečnou platností byl ukončen až československo-polskou smlouvou z roku 1958. Ministerstvo vnitra už vytipovalo pozemky, které by Česko Polsku vrátilo.
Liberecko se vzepřelo Polsku
Tři sta šedesát devět hektarů – Polsko žádá po Česku území o rozloze, která odpovídá ploše víc než 500 fotbalových hřišť. Liberecký kraj s vydáním pozemků na svém území nesouhlasí. Principiálně i proto, že nejmenší kraj by se ještě zmenšil. A navíc, vláda podle něj dříve slibovala něco jiného. „Nám bylo sdělováno, že k tomuto vyrovnání nedojde bez souhlasu obcí a Libereckého kraje. Jak zjišťujeme, jsou ty tendence zatím opačné,“ uvedl radní Libereckého kraje pro rozvoj Vít Příkazský (ČSSD). Bulovka by vydáním pozemků přišla o 32 hektarů, na kterých hospodaří zdejší zemědělci. Hranice by se tu přiblížila až k zahradám a domům. „My jsme žádné pozemky Polsku nezabrali. Naopak jsme už historicky o část pozemků zrovna na Oldříši přišli,“ prohlásila starostka Bulovky Romana Šidlová (nez.) a předseda Mikroregionu Frýdlantsko Vladimír Stříbrný (SLK) doplnil: „Dostáváme nějaké peníze podle rozlohy, takže, jak se nám budou snižovat rozlohy obcí, budeme dostávat méně peněz.“
Ministerstvo zatím vytipovalo 193 hektarů pozemků v Moravskoslezském, Libereckém a také Královéhradeckém kraji. Jde o státní půdu nebo majetek Poláků přiléhající k hranici. „Aby se především, nejednalo o pozemky, na kterých není nutná infrastruktura. Aby to neohrozilo občany, kteří v té dané lokalitě žijí,“ vysvětlil mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka. Polsko nárokuje pozemky jako důsledek sporu o Těšínsko, který s Československem vedlo od roku 1918 do roku 1958, kdy se hranice změnila. Od roku 1989 však Polsko tvrdí, že nedostatečně.
Reportáž Milana Brunclíka (zdroj: ČT24)
Někteří starostové přišli s odvážným řešením: posunout hranici v celé délce o 30 centimetrů do Česka a územní dluh vůči Polsku by byl vyrovnán. K jednotlivým obcím spravedlivě. Připouštějí však, že k takovému řešení chybí vůle.
Polská hranice