Šumava – Přesně před deseti lety skončila blokáda jednoho ze šumavských pralesů na Trojmezné. Právě tehdy začal ostrý spor o to, zda zasahovat, nebo nezasahovat proti kůrovci v největším českém národním parku. Vlastními těly tehdy bránila stromy před kácením skupina aktivistů a ekologů. V páetk se tam vydali znovu, tentokrát v klidu, protože tehdy zvítězili. Blokáda byla podle nich úspěšná, a proto, byť poměrně opatrně, oslavují. Doslova hovoří o tom, že Šumavu, tedy její nejcennější části, zachránili. Jediným drobným neúspěchem je podle nich fakt, že o tom nepřesvědčili obyvatele, respektive většinu obyvatel šumavských vesnic a měst. Ukončením blokády a jejich vítězstvím znamenalo, že z kůrovce se stalo vážné politické a ekonomické téma, do kterého se v poslední době zapojily i prezident republiky Václav Klaus nebo expremiér Miloš Zeman.
Na konci července 1999 povolil ministr životního prostředí kvůli kůrovcové kalamitě výjimečně kácet v prvních zónách šumavského parku. Aktivisté tehdy reagovali blokádou, stromy napadené kůrovcem necelé dva měsíce bránili vlastními těly. Nakonec zvítězili, bezzásahové zóny zůstaly nedotčené. „V žádném případě nehrozí, že by kůrovec sežral Šumavu,“ prohlásil již v září 1999 mluvčí blokády Mojmír Vlašín.
Jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD) nyní označuje deset let stará prohlášení doslova za výsměch. Aktivisté i ekologové na nich však trvají. „Dodnes je gradací kůrovce postižená pouze nepatrná část Šumavy,“ tvrdí dnes ekolog Vlašín. Jaromír Bláha z Hnutí DUHA s ním souhlasí: „Podařilo se zachránit nejzachovalejší zbytek horského smrkového pralesa ve střední Evropě.“ Hejtman Zimola však trvá na svém: „Z krásných zdravých stromů zůstaly díky experimentům, které se na Šumavě provádějí, jenom holé kmeny.“
Kůrovec - problém, který rozděluje i odborníky
Současnou politiku parku, řízeného ministerstvem životního prostředí, bývalí účastníci blokády s výhradami schvalují. I na to ale upozorňují jejich oponenti: Aktivisty před deseti lety veřejně podpořil třeba Ladislav Miko, dnes ministr úřednické vlády. „Kdyby se tehdy těch deset stromů pokácelo a odkornilo, nemusely by se dnes kácet tisíce kubických metrů dřeva v druhých zónách,“ uvedl senátor Tomáš Jirsa (ODS). Jaromír Bláha samozřejmě nesouhlasí: „Kdyby ta blokáda nebyla, už bychom dnes tuto část Šumavy nemohli nazývat Trojmezenským pralesem.“
Jedna strana tedy říká, že kůrovec téměř nic nezničil, druhá ho označuje za katastrofu. A kdo má pravdu, záleží tedy na úhlu pohledu. Reálně totiž kůrovec v současně vrcholící kalamitě zničil téměř 3 procenta stávající výměry šumavských lesů a do roku 2011 to může podle toho nejhoršího možného scénáře být maximálně 5 procent. To nevypadá jako velké číslo, jsou to však tisíce hektarů. A to je opravdu hodně vidět, zvlášť na místech, jako jsou třeba známé Prameny Vltavy.
Spor o kůrovce se znovu vyhrotil v souvislosti s letošní kalamitou, kraj například pohrozil vyhlášením stavu nebezpečí, ministerstvo se nyní snaží situaci uklidnit.
