Všeruby (Plzeňsko) – Kulturní domy se v představách někdejších národních výborů měly stát nepřehlédnutelnými symboly obcí a jejich přirozenými středisky. Vznikly často s minimálními náklady při tzv. akcích Z, ale pro řadu obcí dnes představují velkou zátěž. Provoz stojí statisíce ročně – to se přitom týká i těch kulturních domů, které se nikdy nepodařilo dokončit.
Peníze, které by mohly jít například na nakreslení středové čáry na místní silnici nebo na leccos jiného, musí dávat radnice Všerub na severním Plzeňsku na údržbu svého kulturního domu. Ten je bezmála čtvrt století svéráznou „ozdobou“ dvanáctisethlavého města. Stavba začala koncem 80. let a nepodařilo se ji dokončit. „Chybí udělat zateplení fasády, podlaha, podium. Hodně toho chybí,“ shrnul starosta Jaroslav Schejbal (ODS). V minulosti v části ruiny fungovala alespoň diskotéka, ale ta je již sedm let vzpomínkou. Město ale musí za údržbu přesto ročně platit 120 tisíc korun.
Podobná je situace s kulturními domy na mnoha dalších místech. Známý je případ dlouho chátrajícího nedokončeného mohutného tachovského kulturního domu, který nakonec dostavěl soukromý investor před deseti lety. Řada radnic si ale láme hlavu i s dokončenými kulturními domy. Často se pro objekty míněné původně jako multikulturní centra i pro okolní menší obce nedaří nalézt jakékoli využití – a potom je situace stejná jako u nedokončených domů. V jihočeských Netolicích se dokonce rozhodli svůj kulturní dům zbourat. „Nechceme do toho dávat peníze. Jsou tam obrovské provozní náklady a využití to nemá,“ vysvětlil starosta Oldřich Petrášek (ODS).
Ve Všerubech naopak chtějí svému kulturnímu domu dát ještě jednu šanci. Podařilo se získat evropskou dotaci na jeho dostavbu, která vyjde na 11 milionů korun. Lidé si ale na své kulturní zázemí budou muset ještě počkat, jen přípravy a projektování zaberou minimálně dva až tři roky.
Ne všude jsou ale kulturní domy obecní zátěží. Nečinnost a klid jsou cizí pojmy pro kulturní dům ve Vlčnově na Uherskobrodsku. Stavba ze sedmdesátých let je využita po celý týden a střídají se v ní místní spolky. Těch je ve Vlčnově dvacet, a tak město neváhá na provoz kulturního domu jako své příspěvkové organizace ročně přispívat dvěma miliony.
Kulturní domy se v Česku začaly stavět po roce 1959. Většinou vznikaly při tzv. akcích Z – neplacených brigádách. Již v roce 1965 byly podle odhadů v Československu přes čtyři tisíce kulturních domů.
