Stromy v Krušných horách ve velkém zabíjí parazitní houba a nové sazenice zase ničí přemnožení jeleni. Obojí je důsledkem třicet let staré ekologické katastrofy, kdy lesy zničily kyselé deště. Na záchranu umírajících lesů v Krušných horách proto stát pošle čtyři miliardy korun.
Krušnohorské lesy dostanou od státu na svou revitalizaci čtyři miliardy
2 minuty
Problémem pro krušnohorské lesy jsou parazitní houba a jeleni
Před třiceti lety byl pohled na Krušné hory skutečně krušný. Důsledkem provozu hnědouhelných elektráren v 70. a 80. letech zde plošně odumřelo na 40 tisíc hektarů stromů, po kterých zůstaly jen holé vrcholky.
Lesníci proto začali masivně vysazovat dovezené smrky pichlavé, které jsou původem ze severní Ameriky. Zanedbali přitom ale pravidelný odstřel jelenů a ti se tak přemnožili. Místy je jich třikrát víc, než by mělo. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti mluví dokonce o sedminásobku.
Kilometr lesní školky za 120 tisíc
Přemnožení jeleni mají rádi mladé sazenice stromků, které okusují. Když ale ukousnou špičku opakovaně, mladý smrk přestane růst. Staré stromy navíc zvířata loupou a ty tak snadněji onemocní hnilobou. Lesníci se proto snaží každou novou sazenici chránit postřiky.
Ne vždy to ale stačí. Jen nad Litvínovem je tak na 500 kilometrů plotů chránících lesní školky. A další jsou potřeba. Podle lesního správce Pavla Rusa vyjde kilometr na 120 tisíc korun.
Krušné hory
Americké smrky ale neničí jen jeleni. Ve velkém je začala zabíjet houba, po které stromy černají. Mění se proto i strategie ve vysazování. Lesníci po milionech znovu sázejí původní druhy jako smrk ztepilý nebo buk. Dostatek semen mají zajistit správci lesů sběrem.
Obnova Krušných hor zatím stála tři miliardy korun. Vládou nově slíbené čtyři miliardy jsou na dalších 13 let. Státní lesy si na práce najmou soukromé firmy. „Smluvní dodavatel se už postará, aby měl dostatečně početný personál, který to provede,“ vysvětlila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Z peněz se bude platit i vápnění, které má snížit kyselost půdy způsobenou provozem hnědouhelných elektráren. Z vrtulníku se rozpráší dalších 90 tisíc tun vápence. Stát v tom chce pokračovat až do roku 2030.
