Lékaři nemocnice v Krnově v uplynulých měsících ošetřovali už tři děti po uštknutí zmijí. Podle tamních zdravotníků jsou všechny již v pořádku. Podle odborníka Jiřího Valenty z toxikologického centra Všeobecné fakultní nemocnice se počty ušktnutí zmijí obecnou v Česku počítají ročně na několik desítek. V menší polovině případů dojde k závažnější otravě.
Krnovští lékaři už letos hospitalizovali tři děti po uštknutí zmijí. Všechny jsou v pořádku
Lidé kousnutí hadem by účinky jeho jedu neměli podceňovat a měli by vždy bezodkladně zamířit do nemocnice. A to zejména proto, že nemohou odhadnout reakci organismu na jedové výměšky, řekl mluvčí krnovské nemocnice Jiří Krušina.
V létě na Krnovsku pokousala zmije dvanáctiletého chlapce, který pobýval s rodiči na dovolené v horách. „Hoch se zmiji snažil zvednout na klacku. Když se mu to nedařilo, chtěl ji chytit rukou. V tu chvíli jej kousnula do prstu,“ uvedla primářka dětského oddělení nemocnice Marie Žaloudíková. S oteklou rukou a podlitinami musel být několik dnů hospitalizován v nemocnici.
Poprvé had v regionu zaútočil už v dubnu, kdy uštknul jedenáctiletou dívku z Janova, která si nejprve myslela, že se v zahradě popálila o kopřivu. „Její maminka, která je zdravotní sestra, si místo prohlédla a uviděla podezřelé stopy po kousnutí. Dívku alergičku dopravila do nemocnice, kde jsme ji hospitalizovali,“ popsala Žaloudíková. Dívka se v nemocnici léčila bez větších komplikací.
- Lékaři doporučují, aby lidé po uštknutí hlavně zachovali klid. Před nezbytným transportem do zdravotnického zařízení je vhodné postiženého uložit do stínu. Pokud nedochází k rozvoji celkových příznaků intoxikace, je možno podávat nápoje, káva s kofeinem nebo alkohol nejsou vhodné. Je-li v dosahu zdravotnická pomoc, je třeba ji zavolat.
- Poraněnou končetinu je dobré znehybnit, dát do zvýšené polohy a chladit. Rozhodně se jed nevysává a končetina nezaškrcuje či místo uštknutí nerozřezává. Smrtelné účinky jedu zmije obecné jsou vzácné.
- Nejnebezpečnější jsou pro malé děti zhruba do tří let. Komplikace ale mohou vzniknout také u pacientů, u nichž se vytvoří otok v oblasti krku, hlavy, dýchacích cest nebo případně u alergiků se závažnými reakcemi na jed jiných zvířat, u nichž se může rychle rozvinout anafylaktický šok s velkým poklesem krevního tlaku a kolapsem krevního oběhu a dýchání.
- Podle krnovské primářky dětského oddělení nemocnice Marie Žaloudíkové je nutné u ušktnutého sundat hodinky, prstýnky, tedy vše, co by mohlo bránit průtoku krve. Dítě dostává léky proti alergii, bolesti, eventuálně podávat antibiotika proti zánětu. V nemocnici zůstávají děti do doby, než je patrné odeznívání lokální reakce na hadí jed. V prvních třech dnech se reakce v místě kousnutí obecně zhoršuje.
Horší průběh ale mělo uštknutí zmijí u čtyřleté dívky, kterou had pokousal v květnu na předzahrádce domu v Horním Benešově.
„Došlo k rychlému rozvoji otoku a krevních podlitin. Dívku jsme přijali na JIP dětského oddělení. Vzhledem ke zhoršování jejího stavu, kdy otok a podlitiny postupovaly až do oblasti podbřišku, jsme se rozhodli dívku letecky přeložit do Fakultní nemocnice v Olomouci. Tam byli připraveni v případě zhoršení stavu malé pacientky aplikovat antisérum. Naštěstí k tomu nedošlo a dívenka byla na doléčení přivezena zpátky k nám,“ doplnila Žaloudíková.
Zmije útočné nejsou, jen se brání
Zmije, které se vyskytují ve střední Evropě, podle odborníků nejsou útočné. „Pokud uštknou, většinou se brání,“ zjistil redaktor České televize Jan Pirkl s tím, že se jedná o chráněný druh. Většina mláďat se ani nedožije dospělosti, dodal Jan Pirkl.
Na Krnovsku zaznamenali podobný počet uštknutých pacientů jako letos i loni. „Každý rok případy uštknutí zmijí bývají. Jde o jednotky případů,“ doplnila primářka.
Zmije obecná je jediným jedovatým hadem žijícím v Česku. Patří mezi kriticky ohrožené druhy. Někteří zástupci druhu mohou pozbývat charakteristickou tmavou klikatící se čáru na hřbetu. V nížinách nebývá výskyt tohoto hada tak častý, osidluje spíše polohy ve výšce nad 600 metrů na mořem.
Dospělci zbarvení do šeda až modrošeda dorůstají délky až 75 centimetrů. Ovšem stejně jako se u některých zmijí neobjevuje klikatá čára, různí se i jejich zbarvení. Spolehlivým znakem k rozeznání zmije od užovky je štěrbinovitá zornička (podobně jako u kočky), užovky je mají kulaté.
V „krutém“ 19. století by uštknutého opili, seškvařili žhavým železem a zalili kyselinou
Léčba hadího kousnutí ještě poměrně nedávno – koncem 19. století – nebyla takovou „procházkou růžovým sadem“ jako dnes, kdy postiženého pacienta odveze sanitka, dostane podpůrné léky a v těch nejhorších případech také protilátky či umělou plicní ventilaci spolu s dalšími prostředky na udržení základních životních funkcí.
Hadí kousnutí se podle tehdejších dobových rad měla vypalovat žhavým železem, rozřezávat, či dokonce polévat kyselinou. Ušknutý měl mít také dobrý přístup k alkoholu. Pro ilustraci uvádíme popisy některých z dřívějších „léčebných“ postupů, před kterými je dnes však nutné důrazně varovat. Návody z konce 19. století připomíná spis Terapie uštknutí zmijí obecnou u dětí.
- Dle souhlasných zpráv lékařských odporučuje se proti tomuto jedu hadímu jediný prostředek bezpečně působící: absolutní alkohol zevně a vnitřně jakožto kořalka, koňak, rum, arrak, silná vína a jiné alkoholové nápoje. Ušktnutý vypij líhového nápoje tolik, až se opíješ a budeš jistě zdráv. Hadí jed vnikaje do buněk roztříšťuje je, kdežto alkohol působí opačně a stahuje hmotu jejich. Tak alespoň tvrdí lékař Rudolf Franz uváděje za doklad své vlastní zkušenosti. (Westfalens Thierleben, seš. 3. r. 1892.)
- Aby se předešlo hrozným následkům hadího uštknutí, jest užiti tohoto prostředku. Nejprve třeba jed z rány odstranit, což děje se tím, že se uštknuté místo vyřízne a do něho nakape se čpavku, kyseliny chromové, dýmavé kyseliny dusičné, tinktury jodové, nebo vypálí se žhavým železem…„ (Vesmír r. 1895).