Pardubice/ Plzeň/ Liberec - V Pardubicích sílí polemiky o tom, jestli je rozdělení města na obvody prospěšné. Je jich osm a kritici mluví o přebujelé administrativě a zbytečných nákladech ve výši až padesáti milionů korun ročně za provoz takzvaných malých radnic. Naopak zastánci obvodů argumentují tím, že mají blíž k lidem a dokážou rychleji a účinněji řešit jejich problémy.
Komplikují městské obvody řízení měst?
Největší část Pardubic, kde žije dvaadvacet tisíc lidí, spravuje radnice prvního městského obvodu. Má třiadvacet úředníků. „Vidím, že jsou někde vymlácené kostky, a do večera jsou spravené. Tahle rychlost a přizpůsobivost by nebyla ze strany města tak rychlá,“ domnívá se starostka obvodu Pardubice I Hana Tomanová.
Sdružení pro Pardubice, které vznik obvodů v 90. letech prosadilo, nyní mění názor. „Takhle jsme obvody nechtěli. Je to osm malých království v našem městě. A mám pocit, že to má tendenci se rozpadnout na osm malých celků,“ přiznává náměstkyně pardubického primátora Štěpánka Fraňková.
Reportáže Vlastimila Weinera, Mirky Vildové a Lucie Pokorné (zdroj: ČT24)
Například územní řízení na stavbu garáže obvod nesmí sloučit se stavebním. Žadatel musí nejdřív na magistrát a pro stavební povolení na obvod. Zdržení je někdy až tři měsíce. „Takto provozovaná veřejná správa v Pardubicích je drahá,“ uvádí pardubický primátor Jaroslav Deml.
Starostové obvodů pobírají plat až padesát sedm tisíc korun měsíčně. Polovina dotázaných v průzkumu přitom starostu svého obvodu neznala. Dvě třetiny občanů Pardubic by chtěly centralizovanou státní správu na jednom místě. „Není pravda, že když zrušíme obvody, tak ušetříme padesát milionů. Je nutné říct, že ty agendy, které jsou na obvodech, by přešly na město, takže nemůžeme mluvit o padesáti milionech, ale měli bychom mluvit o částce kolem patnácti miliónů,“ upřesňuje náměstek pardubického primátora Alexandr Krejčíř.
Fungování obvodů se v Pardubicích zcela jistě stane tématem diskusí před komunálními volbami. Až ty napoví, jak to s obvody nakonec dopadne.
Plzeň by už obvody nezavedla
I v Plzni mají dlouholeté zkušenosti s obvody. Je jich tam deset a názory na jejich význam se značně liší. Například pod radnici 2. plzeňského obvodu spadá třicet sedm tisíc obyvatel. Úřad má osmdesát zaměstnanců. „Rozpočet obvodu se pohybuje kolem sto šedesáti až sto osmdesáti milionů,“ vypočítává starosta Městského obvodu Plzeň 2 Lumír Aschenbrenner.
Náklady je nutné vynásobit deseti, právě tolik obvodů v Plzni je. Některý má levnější režii, některý ještě dražší. „Největší obvody jsou Plzeň 1 a 3, které mají zhruba kolem padesáti tisíc obyvatel,“ upřesňuje mluvčí plzeňského magistrátu Edita Vighová.
Na plzeňských obvodech a magistrátu pracuje celkem osm se devadesát pět úředníků. Vysoké mzdové náklady jsou trnem v oku řadě politiků i Plzeňanů. Obvody se ale rušit hned tak nebudou. Jejich existence je zakotvena ve statutu města. A jejich příznivci argumentují tím, že stosedmdesátitisícová Plzeň obvody potřebuje. Obvodní starosta má prý k lidem ve čtvrti mnohem blíž než magistrát. „Kdyby dnes město Plzeň stálo před rozhodnutím, zda je zřídit, tak si myslím, že by je zastupitelstvo asi nezřídilo,“ odhaduje náměstek plzeňského primátora Petr Náhlík. Obvodní úřady totiž zavedlo v Plzni hned první porevoluční vedení města v roce 1990.
Liberecká anomálie
Rozdělit město na obvody odmítly v minulosti například Hradec Králové nebo Liberec. Výjimkou jsou na Liberecku Vratislavice nad Nisou, které jsou již dvacet let jediným městským obvodem Liberce. Dalšímu dělení stotisícového krajského města se čelní představitelé brání. „Efektivita členění je odvislá od velikosti města. V případě Liberce to příliš efektivní není,“ argumentuje tajemník Městského úřadu Liberec Marek Řeháček.
Naopak, co se týče starostů, má Liberec podstav. Svého starostu totiž mají Vratislavice, ale už ne zbytek Liberce. „Liberec je trochu anomálie, protože běžná praxe je, že jsou obvody, které mají svého starostu a nad nimi je primátor. Liberci v podstatě chybí liberecký starosta,“ uzavírá liberecký primátor Jiří Kittner.
Liberec je tak kvůli chybějícímu starostovi druhého městského obvodu v tzv. neprávním stavu. Není to ale nic nezákonného.