Cheb/Jihlava – Ekologicky motivovaný Den Země využívá řada odborníků k upozornění na problematiku černých skládek. Dlouhodobý problém místních samospráv totiž zdaleka není vyřešen. Za likvidaci nelegálních odkladišť města zaplatí ročně statisíce. Podobné částky navíc hrozí jako pokuta za založení černé skládky. Zatímco v přírodě jde o stále velký problém, situace ve velkých městech se za poslední roky zlepšuje. Města si přitom pomáhají, jak se dá. V Dašicích na Pardubicku například dobře posloužila stará kasárna. V Chebu zase spoléhají na speciální podzemní kontejnery.
Kniha hříchů, podzemí či kasárna – černé skládky města řeší po svém
Boj proti černým skládkám ve městech (zdroj: ČT24)
Právě nový chebský projekt má alespoň částečně řešit nejen problém černých skládek, ale i nepořádek a špinavé popelnice. Každý z podzemních kontejnerů má kapacitu zhruba čtyř běžných nádob na odpad nebo desítek popelnic.
Chebská radnice si zatím nový systém chválí a navíc už vytipovala dalších deset lokalit v historické části města, kde popelnice hyzdí ulice. Podle zastupitelů je přitom nejvýhodnější umístit kontejnery tam, kde je hustá zástavba. Kousek od náměstí už proto vznikají další podzemní nádrže - každá z nich má čtyři metry do hloubky. Za jeden podzemní kontejner radnice zaplatí zhruba 200 tisíc korun. Ještě letos jich chce mít alespoň dvacet.
GALERIE
Podzemní kontejnery v Chebu zdroj: ČT24
Štáb ČT se podíval také do východočeských Dašic, kde elegantní řešení odpadu nespočívá v technologii, ale chytrém využití místa. Na sběrný dvůr se zde proměnila část bývalých kasáren. Celý projekt stál šest a půl milionu korun a obešel se bez dotací. Samotný provoz město svěřilo firmě, která má se sběrem a tříděním letité zkušenosti v nedalekých Pardubicích.
Sběrný dvůr v Dašicích
Dvůr je otevřený vždy ve středu a v sobotu pro samotné občany Dašic a spádových obcí. Stavební suť i další materiál sem mohou přivážet nejenom lidé s trvalým bydlištěm, ale třeba i chalupáři, kteří si na úřadě vyzvednou speciální průkazku.
Na služby nového areálu si místní lidé zvykají už po pár týdnech ostrého provozu, musejí ale počítat s tím, že za papír nebo třeba staré železo zaplaceno nedostanou. „Pokud mají druhy odpadů: železo, papír, který se jim vyplatí dát do výkupny, tak samozřejmě mají možnost to někde odložit za peníze,“ říká ekoložka Šárka Klicperová.
Vysočina si s boji za čistší prostředí pomáhá pro změnu moderními technologiemi. Obyvatele vyzývá, aby při odhalení nové černé skládky neváhali umístit fotografii a údaj na speciální servery, jako je například platforma Zmapujto.cz. Podle ní je přitom v současnosti jen na území Vysočiny 38 nelegálních skládek.
GALERIE
Předměty, které se v lese rozhodně nevyskytly náhodou zdroj: ČT24
Samotná Jihlava má knihu hříchů, kam se skládky zapisují. „Pomáhá nám to velmi, protože se dozvídáme o černých skládkách rychleji a jsme schopni je rychleji odklidit, ale má to dopady i do rozpočtu. Na celý rok jsme plánovali 100 tisíc korun na úklid černých skládek a už víc než polovinu z nich máme vyčerpanou,“ uvedla vedoucí odboru životního prostoru Katarina Ruschková.
Jen loni město utratilo za likvidaci černých skládek 230 tisíc. Jihlava chce lidi motivovat, a tak od roku 2015 zlevní poplatek za svoz odpadů až o 65 korun, v případě, že budou občané třídit.