Hlučín - Muzeum Hlučínska má poprvé stálou expozici věnující se historii oblasti. Výstava s názvem Kdo jsou lidé na Hlučínsku je postavena především na osudech lidí a jejich příbězích, a to záměrně - tamějším obyvatelům se během několika století změnila hned několikrát státní příslušnost. Součástí nové výstavy je například i hraniční kámen z roku 1742.
Expozice vznikla v hospodářském křídle hlučínského zámku. Rozdělena je do tří částí. Na nádvoří je z režných cihel, což byl v minulosti na Hlučínsku nejčastěji používaný stavební materiál, postavena zeď. Na ní jsou umístěné tabulky s časovou osou a nejdůležitějšími historickými událostmi. Přízemí hospodářské budovy je věnováno například tvorbě hranic Hlučínska, válkám a armádám, rodině, ekonomice či státní správě. Podkroví je pak vyhrazeno pro konkrétní osudy lidí. „Základem je člověk. Chceme ukázat to, čím si místní museli projít,“ uvedl ředitel muzea Metoděj Chrástecký.
Součástí expozice je kromě exponátů, kopií dokumentů i několik dokumentárních snímků, které filmaři pořídili v minulých letech s pamětníky. Šest šestiminutových snímků návštěvníci uvidí v přízemí. Pětačtyřicetiminutový ucelený dokument bude k vidění v podkroví.
O výstavě se uvažovalo už léta, bylo ale třeba nasbírat exponáty
Hlučínské muzeum je příspěvkovou organizací města Hlučína. Vzniklo v roce 2005. „O stálé expozici jsme uvažovali už při vzniku muzea. Nejprve jsme ale museli nasbírat exponáty a materiál,“ řekl Chrástecký. První žádost o dotaci podával v roce 2008. Tehdy ještě neuspěl. O dva roky později vypracoval druhý projekt, který je až o dvě třetiny menší a méně nákladný. „Vybrali jsme z původního záměru to nejdůležitější,“ dodal. Napodruhé už byla žádost úspěšná.
Projekt si vyžádal náklady kolem sedmi milionů korun. V této sumě jsou zahrnuty jak stavební úpravy, tak tvorba expozice, ale i roky práce dokumentaristů. Vznikl i elektronický archiv a badatelna pro zájemce o hlubší poznání historie Hlučínska.
Historie si s Hlučínskem několikrát pohrála
Hlučínsko je oblast mezi Ostravou a Opavou, která je vymezena na severu hranicí s Polskem, na jihu a západě řekou Opavou a na východě korytem řeky Odry. V roce 1742 se jej Marie Terezie na základě vratislavského míru musela vzdát. Hlučínsko připadlo na 178 let Prusku, později Německu. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 prezident T. G. Masaryk začal usilovat o připojení tohoto území, kde žili takzvaní Moravci, k nově vzniklému státu. To se podařilo. V roce 1938 se oblast stala opět součástí Německa. Kolem 12.000 mužů dokonce muselo narukovat do německé armády.
Otázky o identitě národa Moravců se objevily znovu po druhé světové válce. Odsunuto do Německa nakonec bylo jen pět procent místních obyvatel. Další lidé odolali poměrně silnému tlaku. „Podle mého názoru se tady už ale řešila potřeba kvalitní pracovní síly pro ostravské průmyslové podniky. Proto bylo odsunuto tak málo obyvatel,“ míní ředitel.
