Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách usiluje o zápis na seznam UNESCO. Pokud by se to podařilo, stala by se rezervace prvním územím přírodního světového dědictví v České republice. Česko má zatím na seznamu čtrnáct památek v kategorii kulturního dědictví a dalších šest položek mezi nehmotným kulturním dědictvím.
Jizerskohorské bučiny chtějí na seznam UNESCO. V Česku by byly první přírodní památkou
Jiří Hušek z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdil, že organizace podala formální přihlášku prostřednictvím ministerstva životního prostředí. Rozhodnutí by podle zástupců AOPK mělo padnout nejpozději do dvou let. „Zatím je to na padesát procent,“ vysvětluje ředitel AOPK František Pelc.
Jizerskohorské bučiny jsou největším bukovým komplexem lesa v republice, rozkládají se na zhruba 27 kilometrech čtverečních severovýchodních svahů Jizerských hor. Území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy na strmých svazích s mnoha skalními masivy, věžemi a vyhlídkami. Jde o jednu z nejzachovalejších a přírodně nejcennějších částí v CHKO Jizerské hory. Některé stromy jsou staré přes 200 let.
Podle Huška neusilují o vyhlášení jednoho izolovaného území, ale byli vyzváni, aby se připojili k dalším zemím, ve kterých se zachovaly tyto unikátní bučiny. Na seznamu UNESCO jsou staré bukové lesy a pralesy zatím z 12 evropských zemí od Pyrenejí po Černé moře.
Jizerskohorské bučiny
„Zachovaly se zejména v Karpatech, tam je to naprosto běžný les. Ale na ostatním území Evropy, kde běželo hospodaření tak, jako běželo u nás, tak jsou bučiny tohoto typu, které by měly hodnotu pro UNESCO, naprosto unikátní,“ popisuje Hušek.
Část Jizerskohorské bučiny je od roku 2007 bezzásahovým územím, konkrétně zhruba 74 hektarů nad Viničnou cestou u hory Poledník. Ani v dalších částech těchto lesů, které patří státu, ale neprobíhá žádné rozsáhlé kácení. „Zásahy nejsou plošné, řešíme jednotlivé stromy,“ říká krajský ředitel státní firmy Lesy ČR v Liberci Ludvík Řičář.
Také on považuje Jizerskohorské bučiny za přírodně velmi významnou lokalitu. „Zápis na seznam UNESCO bude jakási nadstavba, která by je mohla ještě více zvýraznit pro lidi, kteří vyhledávají takové lokality. Jinak ochrana přírody je naprosto dostatečně zajištěná zákonnými předpisy,“ dodává Řičář.