Bučovice - Jediná původní renesance na sever od Alp. Tak by šla ve zkratce popsat nejvýznamnější architektonická památka v Bučovicích. Bučovický zámek byl postaven v 16. století a dochoval se téměř v nezměněné podobě. Své návštěvníky překvapí kontrastem mezi „strohým“ zevnějškem a bohatě zdobeným nádvořím.
Na první pohled zaujmou vznosné arkády, které obklopují nádvoří ze tří stran. Devadesát sloupů je vyzdobeno kamenickou prací čítající na 540 různých reliéfů. Pozdní renesance jde znát i v interiérech. Dionýskou scenérii převráceného světa ze Zaječího pokoje, doplní řád a harmonie pokoje císařského.
Dlouhou dobu byl chybně považován za zámeckého architekta Pietro Ferrabasco. Studium dobových dokumentů ale prokázalo, že tomu tak nebylo. „Zámek byl postaven v letech 1567 - 1585 Janem Šemberou Černohorským z Boskovic a na Bučovicích. Architektem projektu byl Jaccopo Strada,“ uvedla na pravou míru kastelánka zámku Jana Burianková. A bylo to právě Stradovo všestranné umělecké nadání, které vdechlo zámku jeho nezaměnitelnou podobu.
Arkádové nádvoří
Arkádové nádvoří s devadesáti sloupy zaujme především kamenickou prací. Jedná se o virtuózní reliéfy různé zvěře, ale i nestvůr, sfing, postav a polopostav, andělů, dále pak rodových znaků. Pozoruhodné je, že se žádné vyobrazení neopakuje.
Císařský pokoj
je nejhonosnější místností bučovického zámku. Dominantou jsou zde busty čtyř římských císařů. Augustus reprezentuje vládce pokoje a míru, císař Nero jako žák Senecův je zástupcem vzdělanosti, Antonius Pius jako hlava „nejkrásnějšího“ období římské říše, Marcus Antonius reprezentuje apollónský vzor. Busty císařů jsou zde doplněny bohatě zdobenými sochami antických bohů a hrdinů.
Zaječí pokoj
je nejzvláštnější místností zámku. Představuje alegorii na lidský svět, kdy zajíci jednají jako lidé a mstí se jim (a psům) za všechny krutosti. Na čtyřech klenbách jsou vyobrazeny: Útok zaječí jízdy proti lidské pěchotě, Bitva zajíců se psy, Oslavy zaječího vítězství, zaječí Lov lidí a Hostina královského zaječího páru.
Ptačí pokoj
vytváří iluzi zahradní pergoly s průhledem do oblak. Dominuje zde Amor a především mnoho poletujících ptáků - mnoho historiků se domnívá, že se jedná o odkaz na olympijské téma.
Manýristická fontána
nepatří do původní renesanční podoby zámku, ale byla vytesána až v roce 1635. Autorství je přisuzováno Giovanni Giacomu Tencallovi. „Jde o kompozici okřídlených mořských panen sedících na delfínech, dračích hlav chrlících vodu a bohatě tvarovanou mušli s postavou bakchanta ve vrcholu,“ popisuje skulpturu průvodce.
Muzeum
Součástí zámku je i muzeum a stálá expozice, která se zaměřuje na Bučovice a Bučovicko od pravěku až po druhou světovou válku.
Zdroje:
Zámek Bučovice, Pavel Ecler a kol., Amandla s. r. o. a NPÚ, 2003
- Zámek v Bučovicích autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1881/188024.jpg
- Zámek v Bučovicích autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1881/188097.jpg
- Zámek v Bučovicích autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1881/188025.jpg
- Manýristická kašna autor: www.bucovice-zamek.cz, zdroj: http://www.bucovice-zamek.cz/01ozamku.htm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1884/188331.jpg
