Brno – Možná nejdéle se táhnoucí soudní spor nabírá další zpoždění. Tři soudci, kteří měli rozhodovat o omluvě komunistovi, byli totiž sami před listopadem 1989 ve straně nebo na členství v KSČ kandidovali. Případu se proto chtěli dobrovolně vzdát. Jestli je to možné, musí rozhodnout ještě Vrchní soud.
Případ studentů architektury, kteří krátce po revoluci označili Jana Snášela, svého někdejšího pedagoga a zároveň předsedu školního výboru KSČ, za demagoga a kariéristu, se vleče soudními instancemi už dvě desetiletí. Poslední rozhodnutí padlo u brněnského městského soudu loni v prosinci. Studenti by se podle něj Snášelovi, který jim údajně v roce 1989 rozmlouval vstup do stávky, měli omluvit. Proti rozsudku se odvolali a případ putoval ke krajskému soudu.
Máme strach z pochybností, uvedli soudci
A tam nastal problém. V tříčlenném senátu, který spis dostal na starost, sedí dvě bývalé komunistky a jeden kandidát na členství ve straně. Soudci se chtěli případu z opatrnosti vzdát. „Oznámili, že sice nemají poměr k věci samé ani k účastníkům řízení, nicméně samotné členství nebo kandidatura by mohly vyvolat pochybnosti, zda tito soudci rozhodují nestranně,“ vysvětlila mluvčí krajského soudu Miroslava Sedláčková s tím, že právě takovým pochybnostem se senát chtěl vyhnout.
O co jde v žalobě Jana Snášela
Bývalí studenti VUT Jiří Slezák, Martin Laštovička a Zdeněk Hirnšál svého někdejšího pedagoga Jana Snášela coby činovníka KSČ po revoluci v listopadu 1989 označili jako osobu, která „zneužívala politického postavení a která vystupovala demagogicky, arogantně a kariéristicky“. Snášel tuto kritiku považuje za zcela nepřiměřenou. Architekti na svých výrocích trvají a omlouvat se nechtějí. Považovali by to za znevážení výsledků společenských změn po roce 1989. Podporují je v tom mnozí další bývalí studentští vůdci a umělci.
Vedení krajského soudu se ale s jejich názorem neztotožnilo. A tak možnou podjatost kvůli stranické minulosti ještě bude posuzovat Vrchní soud v Olomouci. Zřejmě poprvé v historii. „Ta záležitost je čerstvá, spis tu máme necelé dva týdny. Jedná se o první případ podobného druhu, zda bude precedentní, to uvidíme až po rozhodnutí,“ uvedl mluvčí vrchního soudu Petr Angyalossy.
Právník: komunistická minulost nevadí tolik jako současné obavy soudců
Právník někdejších studentů Jaroslav Brož označil vzniklou situaci jako ostudnou. Ne proto, že by případ měli posuzovat bývalí komunisté, ale právě kvůli jejich obavám z nestrannosti. „Toto je slabost a akt libovůle,“ uvedl právník. Brož se chystá zakročit a sám podat na soudce námitku na podjatost. „Oni se sami vyloučili jako soudci, aniž jsou proto zákonné důvody. Demonstrovali tím svůj poměr k věci. Vybrali si, co rozhodovat budou a nebudou, a to je nepřípustné,“ doplnil.
Stranická minulost soudců a žalobců ožila nedávným rozhodnutím Ústavního soudu. Ten naznal, že politická příslušnost justičních činovníků má být veřejným údajem. Ministerstvo spravedlnosti na rozhodnutí zareagovalo zveřejněním seznamů všech, které pod talárem hřála stranická knížka. „Z nálezu Ústavního soudu je zřetelné, že samotné členství nemůže být důvodem podjatosti. Je ale nutné každý případ individuálně posoudit,“ uvedla mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová.
