Nájemci Kleinova paláce na brněnském náměstí Svobody město vypoví smlouvu. V roce 1994 si objekt na 90 let pronajala společnost Credit Lyonnais Bank Praha, dnes CL Equipment and Real Estate Leasing. Místo placení nájmu měla společnost vkládat prostředky do opravy tehdy zchátralé budovy. Podle brněnského magistrátu měla rekonstrukce stát o 250 milionů více, než nájemce skutečně zaplatil.
Smlouva na 90 let končí blamáží. Brno prý přišlo na nájmu Kleinova paláce o čtvrt miliardy
Nájemné Kleinova paláce bylo na 40 let stanoveno na necelých 15 milionů ročně s tím, že ho společnost nemusí platit, ale vloží tyto peníze do rekonstrukce objektu. Zatím se ale výdaje na opravy podle města odhadují na necelých 100 milionů, zatímco nájemné dosáhlo za uplynulou dobu kolem 350 milionů.
Nájemce podle náměstka primátorky Tomáše Koláčného (Piráti) neuhradil nic z dlužných splátek a nehradí je ani nyní. Radní proto schválili výpověď nájemní smlouvy kvůli hrubému porušování povinností. „Výpověď je se lhůtou tří měsíců s tím, že lhůta začíná běžet první den měsíce následujícího poté, kdy bude společnosti výpověď doručena,“ řekl Koláčný.
Do letošního roku, tedy za 25 let od uzavření smlouvy, společnost takzvaně odbydlela nájemné ve výši asi 352 milionů korun, za 40 let přesáhne finanční plnění 580 milionů.
„Nájemce dodnes nepředložil požadované podklady k provedené rekonstrukci ani neuhradil vyčíslené dlužné nájemné ani nepodepsal dohodu O mimosoudním vyrovnání. Z veřejně dostupných zdrojů v obchodním rejstříku bylo mimo jiné zjištěno, že částka vynaložená na rekonstrukci provedenou na základě kolaudačního rozhodnutí z května 1996 pravděpodobně nepřesáhla hranici 80 milionů,“ řekl Koláčný. Zástupce firmy s postupem Brna nesouhlasí.
Aby nenastalo promlčení nároků města, podalo Brno v letech 2018 a 2019 čtyři částečné žaloby na úhradu nájemného za tři roky zpětně. Právníci obou stran se sice sešli, ale na ničem smírném se nedohodli.
Měšťanský dům po druhé světové válce léta chátral
Kleinův palác na náměstí Svobody vznikl v polovině 19. století. Nechala jej vystavět rodina Klenů na návrh vídeňského architekta Ludwiga von Förstera. Majitelé domu obchodovali se železem, a to se promítlo i do jeho následné podoby. Dvojbytový měšťanský dům byl proto na hlavním průčelí na náměstí ozdobený litinovými prvky.
Po druhé světové válce připadl palác do majetku státu, ve kterém desetiletí chátral. Kvůli nedostatečné péči i necitlivým stavebním úpravám ztratil svou původní obytnou funkci. Roku 1994 přešel do nájmu dnešní CL Equipment and Real Estate Leasing, která jej částečně zrekonstruovala a dále pronajímala například vzdělávacímu centru Knihovny Jiřího Mahena nebo brněnské pobočce České advokátní komory. Podle města ale společnost do oprav nevložila předem domluvenou částku.