Rodiče týraného Dominika dostali 6 a 6,5 roku vězení

Brno - Rodiče, kteří krutým způsobem trýznili a mučili osmiletého Dominika, byli uznáni vinnými. Matka půjde na šest a otec na šest a půl roku do vězení. Soud tak uvěřil nejen dosud předloženým důkazům lékařů, ale také výpovědím sourozenců, kteří dosvědčili, že byl Dominik týraný hlady a trpěl bitím i mučením za ostatní děti. Oba rodiče půjdou do káznice s ostrahou, matka se zvýšenou. Státní zástupkyně se proti rozsudku odvolala, považuje jej za mírný.

„Lékařské zprávy jasně dokazují, že byl chlapec týraný a vyvinul se u něj syndrom týraného dítěte. Do dětské nemocnice jej přivezli v podvyživeném stavu, s natrženým uchem a dalšími ranami,“ vysvětlil soudce Josef Tatíček.

Soudce Josef Trávníček k potrestání rodičů

Udivilo mě, že se rodiče na předchozím jednání odmítli podívat na předložene fotky podvyživeného a týraného Dominika. Nejstarší syn je v ústavu už od tří let, ostatní děti jsou také v ústavní péči. To vše svědčí o výchovné způsobilosti rodičů. Dominik si ponese následky celý život.

Nahrávám video

Rodiče chlapce se podle něho sice snažili dokázat, že je Dominik nemocný a má endokrinologické potíže, šlo však o vykonstruovanou obhajobu. „Jak se v nemocnici ukázalo, stačil půlrok na to, aby přibral sedm a půl kilo a vyrostl o deset centimetrů. A to je doklad normálního vývoje, jak dnes vypověděla také soudní znalkyně. Není tedy možné se tím hájit, jak to učinila matka,“ vysvětlil důvody svého rozhodnutí Tatíček.

Ráno začal proces s vyloučením veřejnosti

Soudce hned na začátku soudního jednání, které začalo o půl deváté ráno, rozhodl o dočasném vyloučení veřejnosti z důvodů ochrany poškozeného. Četly se totiž listinné důkazy a vypovídala první svědkyně. „Ve výpovědi se objevují názvy škol a zařízení, do kterých poškozený chodil, ale i informace o jeho současném pobytu a zdravotním stavu, které s ohledem na něj zveřejňovat nebudeme,“ uvedl soudce Josef Tatíček. Podruhé, v jedenáct hodin, veřejnost vyloučil, když hovořila znalkyně - lékařka, která posuzovala právě zmíněnou podvýživu či nemoc u chlapce.

První svědkyní byla učitelka ze základní školy, kam chodil Dominik před tím, než se rodiče přestěhovali do Brna-Židenic. Ke své svědecké výpovědi se však odmítla před novináři na chodbě soudu vyjádřit. Z předešlých informací však vyplynulo, že ve škole si týrání nevšimli. Chlapec si do školy nosil jídlo, a a když měl tělocvik, do školy nechodil. Nebylo tedy možné zjistit známky fyzického týrání.

Bratr: Dominik nesměl jako jediný jíst a byl bit i za ostatní

Ve čtvrt na jedenáct soudce opět novináře pustil do soudní síně. A začal číst části výpovědí všech dětí z rodiny. Dominik sám do vyšetřovacího protokolu uvedl, že ho matka s otcem bili rukou, vařečkou a páskem, škrábali ho a při tom mu maminka sprostě nadávala. „Maminka dobře vařila, ale nic z jídla mi nedala, i když věděla, že mám hlad.“ Dostával dvakrát denně chleba s máslem a salámem, zatímco ostatní děti si mohly brát jídlo, kdy chtěly.

Z výpovědi staršího bratra k Dominikově týrání

„Táta ho držel, matka lepila, na každou patu tři připínáčky. Dominik pak chodil po špičkách, plakal a oni mu říkali, ať drží hubu, jinak dostane. Nadávali mu tlustej mongole, a když měl hlad, tak mu máma říkala, že je blbej a ať si jídlo udělá sám.“

O rok starší Lucie o bratrově týrání mluvit nechtěla. Podle ní Dominik zlobil maminku, a tak ho tatínek bil. Víc než maminka. Ráno vstával, až byla ona najezená, aby jí nesebral jídlo.

Sdílnější byl až starší bratr Michal, za jehož týrání dostali rodiče podmínku v roce 2000, kdy mu byly tři roky. Od té doby je i se starším bratrem v ústavní péči a k rodičům jezdili pouze na návštěvy.

„Dominik jídlo moc nedostával, a když měl hlad, nesměl si nic vzít. Často dostával pěstí i za ostatní děti a mlátila ho i sestra. Táta mu třeba dal facku, až se Dominik motal, a když se zvedal, dostal znova. Mlátil ho třikrát denně. Dominik se schovával do skříně,“ zněla výpověď staršího bratra Michala. Připínáčky v botách komentoval slovy, že měl asi Dominik ploché nohy, a tak mu je rodiče lepili na paty. „Táta ho držel, matka lepila na každou patu tři připínáčky. Dominik pak chodil po špičkách, plakal a oni mu říkali, ať drží hubu, jinak dostane. Nadávali mu tlustej mongole, a když měl hlad, tak mu máma říkala, že je blbej a ať si jídlo pořídí sám,“ uvedl ve výpovědi bratr. Sám za sebe Michal řekl, že ho rodiče neměli rádi, nejradši měli Lucku, a proto je rád, že je z rodiny pryč. Do protokolu uvedl, že rodiče jsou „blbci, kteří si nadělají děcka a pak se o ně neumí postarat“.

Obhájci žádali překvalifikování činu, státní zástupkyně důkazy pro tvrdší trest

Přestože státní zástupkyně dnes žádala soud o další důkazy - například zpracování znaleckého posudku z oboru psychiatrie, který by mohl ukázat, zda Dominik netrpí posttraumatickou poruchou, soudce Tatíček to zamítl.

Stejně tak žádali o další důkazy právníci obhajoby, kteří jsou přesvědčeni, že rodiče dětí pouze zanedbali povinnou výživu. Žádali proto výslech hned několika pracovníků OSPODu, kteří na ně dohlíželi a dosvědčili by, že i při namátkových kontrolách bylo v rodině vše v pořádku. Ani to však soudce Tatíček nepřipustil.

Dominik nebyl jediným týraným dítětem v rodině

Dominik je už druhým dítětem ze čtyř, které dvaatřicetiletá matka Lucie a její čtyřiatřicetiletý muž Jiří prokazatelně týrali. Za první případ trýznění druhého nejstaršího syna Michala dostali trest už v roce 1999, kdy ho jako tříletého chlapce dokonce málem uškrtili, protože příliš zlobil. Tehdy jim byly obě děti - starší i mladší syn - odebrány a skončily v ústavu.

V roce 2000 jim byl za to uložen podmínečný trest - osmnáct měsíců s třicetiměsíčním odkladem. A rodiče se po třiceti měsících, kdy se podle sociálky Brna-střed osvědčili, stali beztrestnými. U soudu přitom nesvědčila lékařka, která dnes hovoří o dlouhodobém týrání všech dětí mužského pohlaví v rodině ve velmi nízkém věku a o tom, že tento fakt mnohokrát hlásila na sociální odbor Brna-středu. Trest jim byl nakonec v roce 2004, kdy zřejmě začalo Dominikovo týrání, z rejstříku vymazán.

Krajské státní zastupitelství šetří, kdo selhal

Případem se už zabývá také krajské státní zastupitelství, které chce přezkoumat jak práci policie, tak sociálky a všech, kteří mohli případu z letošního jara zabránit. Dozorující státní zástupce chce totiž zjistit, zda-li nejde ještě o závažnější případ, který by mohl mít pro trýznitele ještě vážnější soudní důsledky.

V současné době existuje v celém případu pouze jedno další trestní oznámení na sociální pracovnici Brna-středu, která měla případ rodiny, kde už k týrání došlo, na starost. Podal ho na ni jeden z nespokojených otců, kterému dle jeho slov nepomohla s úrovnáním sporů s rozvádějící se manželkou a který podle ní přišel o děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
před 5 hhodinami

V laboratoři v Brně unikla žíravá látka, evakuovalo se 150 lidí

V laboratoři ve Studentské ulici v Brně unikly desítky mililitrů žíravé, toxické látky, hasiči ji zlikvidovali. Z budovy odešlo asi 150 lidí. Záchranáři měli v péči dva pacienty, jeden z nich skončil v nemocnici. Zatím není jasné, o jakou chemickou látku jde. Ulice byla uzavřená. Nehoda se stala podle informací agentury ČTK v budově budoucí Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
4. 9. 2026

Obce investovaly do zadržování vody. Když ale neprší, není co zadržovat

Rybníky, mokřady nebo propustné povrchy pomáhají obcím na jihu Moravy zadržovat vodu v krajině. Některá opatření fungovala několik let, letošní dlouhodobé sucho ale ukazuje jejich limity. Když neprší a vysychají i potoky, není vodu kde vzít.
24. 8. 2026

Hrneček u studánky neznamená, že voda je pitná, varují odborníci

Laboratorní rozbory odhalily ve třech studánkách v okolí Žďáru nad Sázavou nadlimitní množství koliformních bakterií a dalších mikroorganismů. Ty mohou způsobit především průjmová onemocnění. Hygienici i vodohospodáři obecně nedoporučují pít vodu ze studánek bez předchozího rozboru. Nejde totiž o veřejné zdroje pitné vody, a jejich kvalita proto nemusí být ze zákona pravidelně kontrolována.
22. 8. 2026

Na jihu Moravy byly po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Ve čtvrtek kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku byl na dvou úsecích železnice zastavený provoz vlaků. Na tratích byly nánosy bahna, uvedly České dráhy (ČD).
20. 8. 2026Aktualizováno21. 8. 2026

Vedra decimují městské stromy. Radnice hledají řešení

Stromy v Brně jsou po vlně veder v nejhorším stavu za posledních 40 let. Uvedla to správa veřejné zeleně s tím, že výrazně posílila zalévání. Místní si ale současně všímají, že město nechává vzrostlé stromy mnohde porážet. Jihomoravská metropole nemá manuál, který by vyjasnil pravidla dendrologické péče a zbytečnému kácení zabránil. S následky horka a sucha se potýká řada měst a obcí v celém Česku.
20. 8. 2026

VideoSečteno: Jihomoravský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 18. srpna se věnoval Jihomoravskému kraji.
18. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.