Rám příštích obrazů Milana Magni

Brno - Muzeum města Brna pokračuje ve svém dlouholetém projektu. Pravidelně se vrací k výstavám významných brněnských umělců. Na hradě Špilberku je nyní k vidění výstava malíře Milana Magniho, který už řadu let zanechává v umění výrazné stopy. Zásadní mezníky jeho tvorby lze vystopovat i v jeho retrospektivní výstavě s názvem Rám příštích obrazů.

Milan Magni je to člověk, který je mimořádný, brněnskému prostředí se vymyká,  vybočuje svojí bezprostředností a živelností v malířském projevu," uvedla kurátorka výstavy Marcela Macharáčková.

Dnes padesátiletý Milan Magni patřil k revolučnímu jádru umělců střední generace v 80. letech 20. století, která je charakteristická nástupem mladých tvůrců. Přinášeli nové podněty do normalizací usměrňovaného kulturního života. Díky nim se tak z negace a dadaistické recese zrodila nová brněnská kultura. Milan Magni se zprvu inspiroval především starými renesančními mistry jako byl Paola Veronese a Jacopa Tintoretta. Samotnému Magnimu totiž v žilách koluje umělecká italská krev.

Nahrávám video

„Nejvíc mě ovlivnil děda z italské větve, který měl v Telči dekoratérskou dílnu. Tam jsem poprvé přičichl k pigmentu. Největší význam bylo pak tvůrčí setkání s francouzkou kulturou, kde jsem byl téměř dva roky na stáži,“ popsal sám Magni. Autor rád zkouší nové věci a právem se o něm mluví jako o mistru malířských technik. Retrospektiva na Špilberku mapuje jeho třicetiletou tvorbu, která se vyvíjela od geometrických křivek až po expresivní abstrakci. Jeho životními tématy se stal například cyklus Velká geometrie nebo Hladina. Důležitým stádiem je pro něj proces tvoření, kde může s barvami experimentovat.

„Ve výstavě vidíte snad všechny techniky co existují, od akvarelu přes temperu, olej až po enkaustiku. Používám překrývání, vytírání, pastozního nánosu, stékání, lazurování. Nejsou to ale samoúčelné technologie, je to o tom, jak obraz zrál a vyvíjel se,“ vysvětlil Magni.

Magni je mimořádně aktivní.  Každý rok pořádá výstavu a pravidelně spolupracuje s umělci z Polska, Rakouska nebo Francie. Sám jako pedagog vychoval i řadu talentů na katedře výtvarné výchovy na brněnské Pedagogické fakultě. Jeho současná výstava Rám příštích obrazů na hradě Špilberku je nejenom ohlednutím, ale hlavně vykročením do další tvorby tohoto originálního malíře. Navštívit ji lze do 18. dubna.

Marcela Macharáčková: kurátorka výstavy:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Horký víkend pomohou zchladit pítka či mlžítka. Podívejte se, kde je najít v Praze a Brně

Lidé se mohou na různých místech v Praze a Brně během spalujícího víkendu ochladit u mlžítek či jiných vodních prvků. Takzvaná mlžítka, která rozprašováním vody dokážou snížit teplotu v okolí, zvýšit vlhkost a snížit prašnost, se stávají čím dál větším trendem. Poslední červnový víkend mají padat celorepublikové teplotní rekordy.
před 14 hhodinami

Některá města letos otevřela opravená koupaliště, jinde ale začátek prázdnin nestihli

Začátek letních prázdnin odstartoval hlavní sezonu koupališť. Zatímco některá města a obce letos otevřely nové biotopy nebo dokončily rozsáhlé rekonstrukce koupališť, jinde práce nabraly zpoždění. Důvodem jsou komplikace při stavbě i změny projektů.
před 23 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
včera v 12:18

Mikulov dokončil obnovu návrší pod Kozím hrádkem

Po více než roce prací a několika letech plánování skončila úprava návrší pod zříceninou Kozí hrádek nedaleko centra Mikulova na Břeclavsku. Vznikly nové cesty, vyhlídky, odpočinková místa i terasy zadržující vodu. Návrší prošlo také rozsáhlou obnovou zeleně. Práce stály přes 45 milionů korun.
25. 6. 2026Aktualizováno25. 6. 2026

Po pěti letech od tornáda na Moravě obce dokončují obnovu. Lidé chtějí zapomenout

Pět let po ničivém tornádu, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, mají postižené obce většinu škod odstraněnou. Dokončují výsadbu zeleně a úpravy veřejných prostranství, zároveň rozvíjejí nové projekty. Podle psychologů většina obyvatel katastrofu zvládla bez dlouhodobých následků, část lidí se však s jejími dopady vyrovnává dodnes. Výročí přírodní katastrofy si obyvatelé zasažených měst a obcí připomínat nechtějí. Tornádo zasáhlo oblast 24. června 2021, vyžádalo si šest životů a poničilo více než 1200 domů.
24. 6. 2026Aktualizováno24. 6. 2026

Otce viděla poprvé jako vězně. Byl to silný zážitek, vzpomíná Lastovecká

Právnička, bývalá poslankyně, primátorka města Brna, senátorka, soudkyně Ústavního soudu a dcera politického vězně Zdeňka Kesslera Dagmar Lastovecká slaví 75. narozeniny. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na své první setkání s otcem při návštěvě vězení, vypráví o dětství poznamenaném perzekucí rodiny, nadějích Pražského jara i proměnách po listopadu 1989.
24. 6. 2026

Soud v Břeclavi nepravomocně osvobodil muže kvůli smrti chlapce na hřišti

Okresní soud v Břeclavi zprostil viny bývalého vedoucího Servisního střediska Technických služeb Břeclav kvůli smrti chlapce na hřišti. Na dvanáctiletého chlapce spadla v květnu 2024 branka, i přes resuscitaci zemřel. Žalobkyně muže vinila z usmrcení z nedbalosti. Podle soudce nebylo prokázáno, že by obžalovaný čin spáchal, naopak šlo o systémové selhání. Muž, kterému hrozilo až šest let vězení, vinu odmítá. Řekl, že neporušil žádnou pracovní povinnost. Soud rozhodnutí odůvodňuje. Rozhodnutí není pravomocné, žalobkyně si ponechala lhůtu pro možné odvolání.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

VideoŠkola v Brně mívala nelichotivou nálepku. Jak se vyšvihla, popsali Reportéři ČT

Základní škola Jana Amose Komenského v Brně se nachází v lokalitě, kterou někteří označují za sociálně problematickou. Dlouhá léta nesla nálepku školy, které by se část rodičů raději vyhnula. Dnes je naopak příkladem kvalitní vzdělávací instituce, která děti připravuje na reálný život. Setkávají se v ní různé jazyky, kultury i moderní vzdělávací přístupy. Pod vedením nového ředitele sází na inovativní výuku, individuální přístup a prostředí, v němž se dobře cítí každý. Zájem o školu je natolik velký, že letos v září otevře místo jedné první třídy dvě. Ve škole pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.
23. 6. 2026
Načítání...