Příroda v Podyjí je pod ochranou už 40 let. Jejímu rozkvětu pomohlo i pohraniční pásmo

Ochrana přírody v Podyjí trvá už 40 let. Přitom ještě před vyhlášením chráněné oblasti 11. prosince 1978 to vypadalo, že údolí zaplaví přehrada a vřesoviště budou brázdit tanky. Území dnešního jediného moravského národního parku totiž spadalo do neprostupného hraničního pásma. Opatření, které omezovalo lidi, ale prospělo bujné přírodě. Z kopců okolo řeky Dyje zmizelo hospodářství a krajina se mohla volně rozvíjet.

Víc než devět tisíc druhů zvířat a přes tisíc druhů rostlin žije v Národním parku Podyjí. Daří se tu třeba kudlankám, vzácným orchidejím nebo víc než dvěma tisícovkám druhů motýlů. Hlavní osu národního parku tvoří střední tok řeky Dyje, která na své čtyřicetikilometrové cestě z Vranova do Znojma vytvořila v horninách Českého masivu kaňonovité údolí hluboké až 220 metrů.

Na slunných místech rostou teplomilné bramboříky, ve vlhkých roklích přežívají chladnomilní tvorové a takřka na každém kroku jsou k vidění ještěrky zelené. Před čtyřiceti lety přitom všechno mohlo dopadnout jinak. Až tehdy byla totiž v Podyjí vyhlášená chráněná krajinná oblast.

„Vyhlášení CHKO bylo pro Podyjí naprosto zásadní. Patrně zabránilo například výstavbě přehrady Býčí skála, která by zatopila velkou část údolí až k rakouskému Hardeggu,“ říká mluvčí národního parku David Grossmann.

Ani přehrada, ani tanky

Přehrada nebyla jedinou změnou, které se Podyjí vyhnulo jen těsně. Podle správců parku by se místní louky pravděpodobně změnily v ornou půdu nebo vinice. Na vřesovištích měly dokonce trénovat tanky. Lokalita totiž byla dobře střežená a z jedné strany ji kryl hraniční přechod. Do chráněné oblasti ale tankisté nakonec nevjeli.

Železná opona přeťala Evropu na dvě poloviny a oddělila Znojemsko od Rakouska. Podél hranice stály vysoké strážní věže a drátěné ploty, které dnes připomíná Památník železné opony. Pásmem procházelo jen malé množství lidí, běžná veřejnost do něj vstoupit nesměla. Neúmyslně tak ale vojáci přispěli k rozvoji ekosystémů a přirozenému prostředí pro zvířata i rostliny. 

Vojáci však v prvé řadě střežili hranice. „Jak území využívalo vojsko a pohraniční stráž neměl nikdo šanci ovlivnit. Jezdili tam auty, skladovali jedovatý materiál a někde docházelo i ke kontaminaci ropnými látkami,“ vysvětlila vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny Správy národního parku Podyjí Lenka Reiterová.

V současnosti se ale na vřesovištích pasou divocí koně a vojenské objekty jsou vyklizené. Hlavní problém dnes představuje voda. Parku škodí například déšť, který obsahuje dusík z průmyslových zplodin, nebo voda stékající z polí znečištěná hnojivy.

Pěšky i na kole, turisté si národní park oblíbili

Turistických cest přitom v Podyjí přibývá. Během příštího roku chtějí správci otevřít několik dalších. „Uvažujeme například o zpřístupnění lesů za Havraníky a v okolí Sealsfieldova kamene,“ naznačuje mluvčí parku David Grossmann. Spolu s Lednicko-valtickým areálem patří Podyjí k nejnavštěvovanějším lokalitám Jihomoravského kraje.

Pracovníci parku zároveň přiznávají, že otevření území lidem přináší svá rizika. „Každý vstup veřejnosti do citlivých částí území znamená nežádoucí ovlivnění,“ popsala Reiterová. Přístup turistů proto regulují například vymezením nejpřísněji chráněné první zóny národního parku, kde se lidé mohou pohybovat pouze po turistických cestách.

„Zároveň je potřeba, aby se lidé mohli seznámit s tak zachovalým územím, jak vypadá a funguje. Snažíme se mezi tím vybalancovat kompromis,“ dodala Reiterová.

Podyjí je jedním ze čtyř národních parků v Česku. Svou rozlohou je také nejmenší. Ochrana přírody v oblasti trvá již čtyřicet let, status národního parku ale území získalo až v březnu 1991. O devět let poději vyhlásilo Rakousko na pravém břehu Dyje Národní park Thayatal, čímž vzniklo unikátní bilaterální území evropského významu. V roce 2000 byl park oceněn Radou Evropy prestižním Evropským diplomem za příkladnou péči o přírodní dědictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Meteorologové varují před náledím

Převážně v Čechách a na Českomoravské vrchovině se může od pátečního večera do sobotního rána tvořit náledí. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který vydal výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí. Podle meteorologů hrozí na neošetřených komunikacích problémy v dopravě, opatrní by měli být i chodci.
před 7 hhodinami

Soud uložil v kauze Stoka další tresty

Krajský soud v Brně uložil v korupční kauze Stoka Petru Liškutinovi, Michalu Unzeitigovi a Jiřímu Hosovi podmíněné a peněžité tresty. Soud jim schválil dohody o vině a trestu, které uzavřeli se státním zástupcem. Jedná se o další schválené dohody v kauze údajného ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed. Všechny již schválené dohody jsou pravomocné.
před 10 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

„Od řízku k růstu.“ Vánoční festival zlozvyků v Brně je alternativou ke stresu

Povinný úklid, spousta svařáčků a hádek, předsevzetí, že „zítra začnu“, a dědeček, který olizuje cukroví. Vše, co lidem vadí na svátcích, sdílí Vánoční festival zlozvyků. Koná se v Brně a nechce jen pobavit, ale především nabídnout alternativu k adventnímu konzumu a stresu a s nadsázkou možná i podnět k životní změně. Za akcí stojí umělkyně Kateřina Šedá, která o zlozvycích navíc vydává i knihu.
3. 12. 2025

Kauza Stoka: Všichni dříve odsouzení chtějí dohodu o vině, rozhodne soud

Všichni obžalovaní v brněnské kauze Stoka, kteří byli v původním řízení v případu nepravomocně odsouzeni, uzavřeli s žalobcem dohody o vině a trestu. Týká se to i bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO). Část z nich včetně Švachuly vinu dřív odmítala. Všechny dohody podléhají schválení soudu. V případu čelí obžalobě jedenáct lidí a dvě firmy. Soud je původně odsoudil, odvolací soud ale rozsudek zrušil a případ vrátil do Brna. V kauze jde o údajné ovlivňování zakázek na radnici části Brno-střed.
3. 12. 2025Aktualizováno3. 12. 2025

Novou nabíječku ani nezapojili, nešlo u ní stát. Praha slibuje nápravu

Některé nabíjecí stanice pro elektromobily v Praze jsou umístěné tak nevhodně, že se k nim řidiči prakticky nedostanou. Pokud by u nich zaparkovali, riskují navíc pokutu. Technologie hlavního města chybu připouštějí a ve spolupráci s Pražskou energetikou chystají nápravu.
3. 12. 2025

V Praze vznikl pro oběti domácího násilí nový krizový byt. Je jich nedostatek

V Praze vznikl nový krizový byt pro ženy, které se staly oběťmi násilí a nacházejí se ve špatném psychickém stavu. Ubytování slouží pro tři až šest žen i jejich děti. Organizace proFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí – jej otevřela ve spolupráci s městskou částí Praha 6. Reaguje tak na kritický nedostatek specializovaného krizového ubytování v tuzemsku.
2. 12. 2025

ÚS odmítl stížnost Salmů, jejich předek po válce nebyl československým občanem

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Huga Salma-Reifferscheidta. Snažil se dosáhnout uznání toho, že jeho předek Hugo Mikuláš po druhé světové válce zůstal československým občanem. Salmové dlouhodobě usilují o navrácení někdejšího rodového majetku na Blanensku, včetně zámku Rájec nad Svitavou. Osvědčení o státním občanství je klíčem k restitučnímu nároku. Nové odmítavé usnesení je dostupné v databázi ÚS.
2. 12. 2025
Načítání...