Příroda v Podyjí je pod ochranou už 40 let. Jejímu rozkvětu pomohlo i pohraniční pásmo

Ochrana přírody v Podyjí trvá už 40 let. Přitom ještě před vyhlášením chráněné oblasti 11. prosince 1978 to vypadalo, že údolí zaplaví přehrada a vřesoviště budou brázdit tanky. Území dnešního jediného moravského národního parku totiž spadalo do neprostupného hraničního pásma. Opatření, které omezovalo lidi, ale prospělo bujné přírodě. Z kopců okolo řeky Dyje zmizelo hospodářství a krajina se mohla volně rozvíjet.

Víc než devět tisíc druhů zvířat a přes tisíc druhů rostlin žije v Národním parku Podyjí. Daří se tu třeba kudlankám, vzácným orchidejím nebo víc než dvěma tisícovkám druhů motýlů. Hlavní osu národního parku tvoří střední tok řeky Dyje, která na své čtyřicetikilometrové cestě z Vranova do Znojma vytvořila v horninách Českého masivu kaňonovité údolí hluboké až 220 metrů.

Na slunných místech rostou teplomilné bramboříky, ve vlhkých roklích přežívají chladnomilní tvorové a takřka na každém kroku jsou k vidění ještěrky zelené. Před čtyřiceti lety přitom všechno mohlo dopadnout jinak. Až tehdy byla totiž v Podyjí vyhlášená chráněná krajinná oblast.

„Vyhlášení CHKO bylo pro Podyjí naprosto zásadní. Patrně zabránilo například výstavbě přehrady Býčí skála, která by zatopila velkou část údolí až k rakouskému Hardeggu,“ říká mluvčí národního parku David Grossmann.

Ani přehrada, ani tanky

Přehrada nebyla jedinou změnou, které se Podyjí vyhnulo jen těsně. Podle správců parku by se místní louky pravděpodobně změnily v ornou půdu nebo vinice. Na vřesovištích měly dokonce trénovat tanky. Lokalita totiž byla dobře střežená a z jedné strany ji kryl hraniční přechod. Do chráněné oblasti ale tankisté nakonec nevjeli.

Železná opona přeťala Evropu na dvě poloviny a oddělila Znojemsko od Rakouska. Podél hranice stály vysoké strážní věže a drátěné ploty, které dnes připomíná Památník železné opony. Pásmem procházelo jen malé množství lidí, běžná veřejnost do něj vstoupit nesměla. Neúmyslně tak ale vojáci přispěli k rozvoji ekosystémů a přirozenému prostředí pro zvířata i rostliny. 

Vojáci však v prvé řadě střežili hranice. „Jak území využívalo vojsko a pohraniční stráž neměl nikdo šanci ovlivnit. Jezdili tam auty, skladovali jedovatý materiál a někde docházelo i ke kontaminaci ropnými látkami,“ vysvětlila vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny Správy národního parku Podyjí Lenka Reiterová.

V současnosti se ale na vřesovištích pasou divocí koně a vojenské objekty jsou vyklizené. Hlavní problém dnes představuje voda. Parku škodí například déšť, který obsahuje dusík z průmyslových zplodin, nebo voda stékající z polí znečištěná hnojivy.

Pěšky i na kole, turisté si národní park oblíbili

Turistických cest přitom v Podyjí přibývá. Během příštího roku chtějí správci otevřít několik dalších. „Uvažujeme například o zpřístupnění lesů za Havraníky a v okolí Sealsfieldova kamene,“ naznačuje mluvčí parku David Grossmann. Spolu s Lednicko-valtickým areálem patří Podyjí k nejnavštěvovanějším lokalitám Jihomoravského kraje.

Pracovníci parku zároveň přiznávají, že otevření území lidem přináší svá rizika. „Každý vstup veřejnosti do citlivých částí území znamená nežádoucí ovlivnění,“ popsala Reiterová. Přístup turistů proto regulují například vymezením nejpřísněji chráněné první zóny národního parku, kde se lidé mohou pohybovat pouze po turistických cestách.

„Zároveň je potřeba, aby se lidé mohli seznámit s tak zachovalým územím, jak vypadá a funguje. Snažíme se mezi tím vybalancovat kompromis,“ dodala Reiterová.

Podyjí je jedním ze čtyř národních parků v Česku. Svou rozlohou je také nejmenší. Ochrana přírody v oblasti trvá již čtyřicet let, status národního parku ale území získalo až v březnu 1991. O devět let poději vyhlásilo Rakousko na pravém břehu Dyje Národní park Thayatal, čímž vzniklo unikátní bilaterální území evropského významu. V roce 2000 byl park oceněn Radou Evropy prestižním Evropským diplomem za příkladnou péči o přírodní dědictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Dálnici D2 u Břeclavi blokoval havarovaný kamion

Dálnici D2 u Břeclavi od noci na úterý asi devět hodin blokovala ve směru na Brno nehoda kamionu. Nákladní vůz se převrátil na bok a ležel přes všechny pruhy ve směru od slovenských hranic na Brno. Objízdná trasa vedla přes Slovensko. Informovaly o tom Národní dopravní informační centrum a policie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Z jihomoravských nemocnic se má stát holding. Zaměstnanci nesouhlasí

Jihomoravští zastupitelé rozhodli o transformaci devíti krajských nemocnic z příspěvkových organizací do vertikálního holdingu. Každá nemocnice si ponechá vlastní vedení i odpovědnost. Rozvoj a investice bude řídit mateřská akciová společnost Jihomoravská zdravotní. Odboráři s transformací nesouhlasí, obávají se zejména dopadů na odměňování pracovníků a jejich jistoty. Protestovat přišli i na jednání zastupitelstva.
23. 2. 2026Aktualizováno23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Útoků na zdravotníky přibývá. Nemocnice posilují ochranu personálu

Slovních i fyzických útoků na personál v nemocnicích přibývá. Zdravotníci to přičítají bolesti a strachu, které lidé v danou chvíli prožívají, ale také vlivu návykových látek. Například ve Fakultní nemocnici Plzeň se počet případů za posledních pět let ztrojnásobil. K incidentům dochází nejčastěji na akutních ambulancích, například na urgentním příjmu. Nemocnice proto zavádí opatření na ochranu personálu a zaměstnance dlouhodobě školí ve spolupráci s policií i s využitím virtuální reality.
23. 2. 2026

Když brownfieldy ožívají. Špačkův dům na Žďársku zahrne vedle restaurace a sálu i muzeum

Obec Herálec na Žďársku dokončila rozsáhlou rekonstrukci dlouho nevyužívaného Špačkova domu. Historická budova z počátku dvacátého století se proměňuje v nové centrum společenského a kulturního dění s restaurací, muzeem a sálem. Projekt podpořila dotace z programu na regeneraci brownfieldů pro podnikatelské účely.
22. 2. 2026

Policie chce v hlavní větvi brněnské bytové kauzy poslat před soud čtyři lidi

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) navrhli obžalovat čtyři lidi v souvislosti s brněnskou bytovou kauzou. Obvinění podle policie manipulovali v letech 2020 až 2022 přidělování městských bytů a nebytových prostor v Brně a přijímali za to úplatky, sdělil České televizi náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Vyšetřovatelé viní dva lidi z účasti na organizované zločinecké skupině, ze zneužití pravomoci úřední osoby a z přijetí úplatku. Další dva lidé pak dle policie s přijetím úplatku pomáhali.
18. 2. 2026

V neregistrovaném chovu na Brněnsku objevili veterináři podvyživené slepice

Více než dva tisíce slepic choval hospodář v Ivančicích na Brněnsku v nevyhovujících podmínkách a bez registrace. Krajští veterináři měli podezření na salmonelu, nákaza se ale nepotvrdila. Přesto zakázali prodej vajec. Podle Státní veterinární správy zůstává v takových podmínkách riziko nákazy zvýšené. Případem se zabývá i policie.
17. 2. 2026

Kde jsou v Česku praktici, ukazuje mapa. Na místa pro začínající chce sdružení zvýšit dotace

Podle představ Sdružení praktických lékařů by na místa pro začínající lékaře měla být v dalších letech až dvojnásobná dotace. Sdružení o tom chce jednat s resortem zdravotnictví. Letos na specializační vzdělávání mladých praktiků pro děti i dospělé, ale třeba i psychiatrů, stát pošle o sto milionů korun více, než počítal původní návrh rozpočtu. Podobnou částkou by v druhé polovině roku měly přispět i pojišťovny. Podporu plánují cílit do míst, kde je lékařů málo.
17. 2. 2026Aktualizováno17. 2. 2026
Načítání...