Příroda v Podyjí je pod ochranou už 40 let. Jejímu rozkvětu pomohlo i pohraniční pásmo

Ochrana přírody v Podyjí trvá už 40 let. Přitom ještě před vyhlášením chráněné oblasti 11. prosince 1978 to vypadalo, že údolí zaplaví přehrada a vřesoviště budou brázdit tanky. Území dnešního jediného moravského národního parku totiž spadalo do neprostupného hraničního pásma. Opatření, které omezovalo lidi, ale prospělo bujné přírodě. Z kopců okolo řeky Dyje zmizelo hospodářství a krajina se mohla volně rozvíjet.

Víc než devět tisíc druhů zvířat a přes tisíc druhů rostlin žije v Národním parku Podyjí. Daří se tu třeba kudlankám, vzácným orchidejím nebo víc než dvěma tisícovkám druhů motýlů. Hlavní osu národního parku tvoří střední tok řeky Dyje, která na své čtyřicetikilometrové cestě z Vranova do Znojma vytvořila v horninách Českého masivu kaňonovité údolí hluboké až 220 metrů.

Na slunných místech rostou teplomilné bramboříky, ve vlhkých roklích přežívají chladnomilní tvorové a takřka na každém kroku jsou k vidění ještěrky zelené. Před čtyřiceti lety přitom všechno mohlo dopadnout jinak. Až tehdy byla totiž v Podyjí vyhlášená chráněná krajinná oblast.

„Vyhlášení CHKO bylo pro Podyjí naprosto zásadní. Patrně zabránilo například výstavbě přehrady Býčí skála, která by zatopila velkou část údolí až k rakouskému Hardeggu,“ říká mluvčí národního parku David Grossmann.

Ani přehrada, ani tanky

Přehrada nebyla jedinou změnou, které se Podyjí vyhnulo jen těsně. Podle správců parku by se místní louky pravděpodobně změnily v ornou půdu nebo vinice. Na vřesovištích měly dokonce trénovat tanky. Lokalita totiž byla dobře střežená a z jedné strany ji kryl hraniční přechod. Do chráněné oblasti ale tankisté nakonec nevjeli.

Železná opona přeťala Evropu na dvě poloviny a oddělila Znojemsko od Rakouska. Podél hranice stály vysoké strážní věže a drátěné ploty, které dnes připomíná Památník železné opony. Pásmem procházelo jen malé množství lidí, běžná veřejnost do něj vstoupit nesměla. Neúmyslně tak ale vojáci přispěli k rozvoji ekosystémů a přirozenému prostředí pro zvířata i rostliny. 

Vojáci však v prvé řadě střežili hranice. „Jak území využívalo vojsko a pohraniční stráž neměl nikdo šanci ovlivnit. Jezdili tam auty, skladovali jedovatý materiál a někde docházelo i ke kontaminaci ropnými látkami,“ vysvětlila vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny Správy národního parku Podyjí Lenka Reiterová.

V současnosti se ale na vřesovištích pasou divocí koně a vojenské objekty jsou vyklizené. Hlavní problém dnes představuje voda. Parku škodí například déšť, který obsahuje dusík z průmyslových zplodin, nebo voda stékající z polí znečištěná hnojivy.

Pěšky i na kole, turisté si národní park oblíbili

Turistických cest přitom v Podyjí přibývá. Během příštího roku chtějí správci otevřít několik dalších. „Uvažujeme například o zpřístupnění lesů za Havraníky a v okolí Sealsfieldova kamene,“ naznačuje mluvčí parku David Grossmann. Spolu s Lednicko-valtickým areálem patří Podyjí k nejnavštěvovanějším lokalitám Jihomoravského kraje.

Pracovníci parku zároveň přiznávají, že otevření území lidem přináší svá rizika. „Každý vstup veřejnosti do citlivých částí území znamená nežádoucí ovlivnění,“ popsala Reiterová. Přístup turistů proto regulují například vymezením nejpřísněji chráněné první zóny národního parku, kde se lidé mohou pohybovat pouze po turistických cestách.

„Zároveň je potřeba, aby se lidé mohli seznámit s tak zachovalým územím, jak vypadá a funguje. Snažíme se mezi tím vybalancovat kompromis,“ dodala Reiterová.

Podyjí je jedním ze čtyř národních parků v Česku. Svou rozlohou je také nejmenší. Ochrana přírody v oblasti trvá již čtyřicet let, status národního parku ale území získalo až v březnu 1991. O devět let poději vyhlásilo Rakousko na pravém břehu Dyje Národní park Thayatal, čímž vzniklo unikátní bilaterální území evropského významu. V roce 2000 byl park oceněn Radou Evropy prestižním Evropským diplomem za příkladnou péči o přírodní dědictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Po pěti letech od tornáda na Moravě obce dokončují obnovu. Lidé chtějí zapomenout

Pět let po ničivém tornádu, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, mají postižené obce většinu škod odstraněnou. Dokončují výsadbu zeleně a úpravy veřejných prostranství, zároveň rozvíjejí nové projekty. Podle psychologů většina obyvatel katastrofu zvládla bez dlouhodobých následků, část lidí se však s jejími dopady vyrovnává dodnes. Výročí přírodní katastrofy si obyvatelé zasažených měst a obcí připomínat nechtějí. Tornádo zasáhlo oblast 24. června 2021, vyžádalo si šest životů a poničilo více než 1200 domů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Otce viděla poprvé jako vězně. Byl to silný zážitek, vzpomíná Lastovecká

Právnička, bývalá poslankyně, primátorka města Brna, senátorka, soudkyně Ústavního soudu a dcera politického vězně Zdeňka Kesslera Dagmar Lastovecká slaví 75. narozeniny. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na své první setkání s otcem při návštěvě vězení, vypráví o dětství poznamenaném perzekucí rodiny, nadějích Pražského jara i proměnách po listopadu 1989.
včera v 07:30

Soud v Břeclavi nepravomocně osvobodil muže kvůli smrti chlapce na hřišti

Okresní soud v Břeclavi zprostil viny bývalého vedoucího Servisního střediska Technických služeb Břeclav kvůli smrti chlapce na hřišti. Na dvanáctiletého chlapce spadla v květnu 2024 branka, i přes resuscitaci zemřel. Žalobkyně muže vinila z usmrcení z nedbalosti. Podle soudce nebylo prokázáno, že by obžalovaný čin spáchal, naopak šlo o systémové selhání. Muž, kterému hrozilo až šest let vězení, vinu odmítá. Řekl, že neporušil žádnou pracovní povinnost. Soud rozhodnutí odůvodňuje. Rozhodnutí není pravomocné, žalobkyně si ponechala lhůtu pro možné odvolání.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

VideoŠkola v Brně mívala nelichotivou nálepku. Jak se vyšvihla, popsali Reportéři ČT

Základní škola Jana Amose Komenského v Brně se nachází v lokalitě, kterou někteří označují za sociálně problematickou. Dlouhá léta nesla nálepku školy, které by se část rodičů raději vyhnula. Dnes je naopak příkladem kvalitní vzdělávací instituce, která děti připravuje na reálný život. Setkávají se v ní různé jazyky, kultury i moderní vzdělávací přístupy. Pod vedením nového ředitele sází na inovativní výuku, individuální přístup a prostředí, v němž se dobře cítí každý. Zájem o školu je natolik velký, že letos v září otevře místo jedné první třídy dvě. Ve škole pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.
23. 6. 2026

Hluk, odpadky i porušování zákazů. Část měst ruší veřejná griloviště

Radnice v některých městech omezují nebo ruší veřejná grilovací místa. Vadí jim nepořádek, hluk i časté porušování pravidel. Jinde naopak vznikají nová griloviště, která mají lidi odradit od rozdělávání ohňů na místech, kde to není povolené.
23. 6. 2026

V České televizi a Českém rozhlase se stávkovalo kvůli financování

V České televizi (ČT) a Českém rozhlase (ČRo) proběhla v pondělí výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestovali proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost. Stávka se projevila po celý den ve vysílání všech stanic s výjimkou dětských kanálů Déčko a Radio Junior.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Farmáři kvůli horku instalují ventilátory a sprchy, rybáři okysličují vodu

Tropické teploty posledních dnů ohrožují hospodářská zvířata i ryby. Zemědělci se je snaží ochlazovat pomocí vody a ventilátorů, vlivem horka ale očekávají finanční ztráty. Chovatelé skotu hlásí až o čtvrtinu nižší produkci mléka, rybáři na Vyškovsku zaznamenali úhyn malých ryb. Na rizika spojená s horkem a suchem upozorňuje také portál AgroRisk.
22. 6. 2026

Dělníci u hlavního nádraží v Brně našli leteckou pumu, stovky lidí se evakuovaly

Na více než dvě hodiny v pondělí omezil dění v centru Brna v okolí takzvané Malé Ameriky u brněnského hlavního nádraží nález letecké pumy. Policie okolí uzavřela. Stovky lidí se musely evakuovat, provoz na nádraží a na železničním koridoru byl přerušený, odklonem jezdila i městská hromadná doprava. Pyrotechnik munici zneškodnil před 13:00. Vyplývá to z vyjádření policie, strážníků a dalších.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...