Plánovaný cyklokoridor Brno – Blansko je v nedohlednu, obce si zatím staví jen úseky

Brno - V okolí hlavního tahu z Brna na Svitavy, dopravou zatížené silnice I/43, vznikla další cyklostezka. Dvoukilometrová trasa mezi Lipůvkou a Katany, která byla zkolaudována před několika dny, má hlavně chránit místní cyklisty i chodce. V oblasti už díky iniciativě obcí vzniklo několik podobných cykloúseků, podle odborníků to ale nestačí. Problém by mohla vyřešit vize Jihomoravského kraje na vybudování cyklokoridoru na trase Brno – Blansko. Ten ale blokuje neustále odsouvaná stavba rychlostní silnice R43.

"Nová cyklostezka, i když je dlouhá jen dva kilometry, je pro nás nesmírně důležitou stavbou. Lipůvka a Lažany jsou historicky propojené a silnice I/43 způsobila, že se tady nedá projít, ani projet na kole, ale projede tady 25 tisíc aut denně!“ vysvětlil starosta Lažan, Vlastislav Hemzal (nez.).

"Určitě je to úleva, protože já tady celkem často jezdím, a když se podíváte na tuhle silnici z Brna na Svitavy, tak je to hrozná frekvence, vážně je to nebezpečné,“ řekl místní vášnivý cyklista Jaroslav Kolář.

Na dvoukilometrovou stezku téměř za tři miliony korun, složily obce peníze z dotací  Evropské unie a kraje. Starostové Lipůvky a Lažan doufají, že do budoucna cyklostezku napojí na nedalekou Kuřim. Ta zase před časem vybudovala cyklotrasu do sousedních Malhostovic. Podle odborníků ale chybí v okolí nebezpečné silnice I/43 jednotná koncepce.

"Cyklostezek v téhle oblasti je pořád málo, řekl bych dokonce zoufale málo. Jeden důvod je samozřejmě finanční a za druhé, podle mého názoru, politici ještě nepochopili, že ty cyklostezky můžou být zcela zásadním zdrojem příjmů,“ okomentoval situaci geograf a autor studie na řešení cyklostezek v oblasti Jan Harmata.

Kvůli frekventované silnici I/43 začnou v polovině srpna budovat cyklostezku také výš na sever, v Letovicích. Asi kilometr a půl dlouhou trasu, která povede do Svitávky, chce město otevřít na konci září. Tato cyklostezka ale nemá sloužit jen pro bezpečné každodenní dojíždění místních. Má být i kouskem do náročné skládačky – zmíněného cyklokoridoru na trase Brno – Blansko a případně i dál na sever, na kterém pracuje Jihomoravský krajský úřad už od roku 2007.

"Není pravda, že těch cyklostezek je málo. Konkrétně na této trase se budují jednotlivé úseky, komplexní záležitost bude věcí rekonstrukce rychlostní silnice R43. Vše záleží na dohodě s Ředitelstvím silnic a dálnic,“ vysvětlil Václav Božek (ČSSD), náměstek jihomoravského hejtmana.

Dohoda je ale v nedohlednu. A nad projektem visí, podle Jana Harmaty, další otazníky.

"Je tam řada míst, která jsou těžko řešitelná, například místo mezi rozcestím Pod novým hradem a Blanskem, kde vede silnice II. třídy. Tam v budoucnu místní terén dovolí cyklostezku jen hodně těžko vybudovat,“ dodal Harmata.

Blansko už proto dostalo půlmilionovou dotaci na přípravu projektu, který by měl problém řešit. Milovníci cykloturistiky si ale budou muset ještě počkat.

Nahrávám video
Jan Harmata, geograf, o vizi na vybudování cyklokoridoru na trase Brno-Blansko
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Řidiče v Brně omezí další dopravní stavby i redukce v centru

Dopravu v Brně letos ovlivní řada dopravních staveb a oprav. Vedle pokračujících prací začnou nové projekty, například dálniční připojení u Černovické terasy nebo oprava mostu přes ulici Hybešovu. Město zároveň připravuje výrazné omezení automobilové dopravy v historickém centru.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
3. 3. 2026

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...