Prace - Po deseti letech se manželé Škorňovi dočkali spravedlnosti. Demoliční četa tento týden rozebírá v obci Prace na Vyškovsku černou stavbu sousedící s jejich rodinným domem. Neodborně, narychlo a hlavně nelegálně postavená budova ho totiž několik let ohrožovala. Přestože demolice byla podle odborníků nutná, trvalo 10 let, než úřady konečně dům poslaly k zemi.
Na okraji obce Prace na Vyškovsku rozebírají stavaři malý řadový domek - ručně a hlavně velice opatrně. Z původně kompletního stavení už v tuto chvíli zbývá jen přízemní patro. „To nemělo nic, nemělo to základy, je to navázané do sousedova štítu, prostě špatně staticky postavené. Kdybysme do toho vlítli nějakým mechanismem, tak myslím si, že bychom ty baráky zbourali,“ kroutí nad stavbou hlavou šéf demoliční čety Bohuslav Boháček.
Majitel koupil starý dům v roce 2001 v dražbě za pár desítek tisíc korun. Řadový domek poté zboural a začal stavět odzačátku. Zapomněl ale na základy, statické zajištění a navíc odboural sousedům kus jejich základové zdi. Při tom všem neměl jediné povolení, ani demoliční výměr, ani stavební povolení. Na úřadu pak sousedé zjistili, že majitel domu původně nahlásil, že bude vyměňovat stará okna za nová. Místo toho ale postavil celý dům, který chtěl obratem ruky prodat prostřednictvím realitní kanceláře za 1,5 milionu korun.
Pomohl až ombudsman
Pro manžele Škorňovy, kteří s novostavbou sousedí, začaly boje na úřadech. A přestože jediným řešením problému špatně postaveného domu byla demolice, úřadování trvalo 10 let. Během té doby hledali manželé zastání i u prezidenta a ombudsmana. Právě Otakar Motejl dokázal po 10 letech dotlačit celou záležitost do konce. Podle jeho zástupkyně Jitky Seitlové je za neuvěřitelně dlouhým řízením zejména selhání místního stavebního odboru ve Šlapanicích.
„Vedla se celá řada zbytečných řízení, rozhodnutí, pak další rozhodnutí a další odvolací řízení - následně tam byla zbytečně dlouhá přerušení a pak tam zase nebylo dlouho vymáháno to nápravné opatření,“ vyjmenovává Seitlová sérii chyb, které padají na šlapanické úředníky.
Černá stavba sice do pár dnů zmizí, ale za deset let dostala stoletá řada domů zásadní rány a dům sousedů má narušenou statiku. „Jak nám odbourali zeď, tak se narušila statika našeho baráku, popraskalo to všude. To už nikdo nedá dohromady,“ stěžuje si Miroslav Škorňa. Na náhradu škod způsobených laxností úřadu ale podle ministerstva pro místní rozvoj nemají manželé Škorňovi nárok.
Demolici domu má podle zákona zaplatit majitel - jenže když se k ničemu nemá, likvidaci stavby by měl zaplatit úřad a poté náklady po dlužníkovi vymáhat. Pokud se nepodaří donutit majitele novostavby rodinného domu k zaplacení, náklady ponese stát.
S černými stavbami se potýká snad každá obec
Snad nejznámějšími černými stavbami na jihu Moravy jsou ty u Mušovských jezer, nevzhledné maringotky a stavební buňky trápí Přítluky a Šakvice na Břeclavsku, které proti nim bojují už několik let. Zatím neúspěšně. Stejná situace je i u jezera u Uherského Ostrohu. Také tam lemují břehy maringotky a černé stavby. I když stavební úřad vyzval k jejich odstranění více než před rokem, zatím se nic nezměnilo.
Případ Ostopovic
Ne vždy jsou ale radnice bezzubé. Obyvatelům Ostopovic u Brna se podařilo boj proti černé stavbě dotáhnout do úspěšného konce. Soukromý podnikatel
získal povolení mezi rodinnými domky vybudovat 3 bytové domy. Jak ale brzy sousedé s hrůzou zjistili, majitel začal načerno přistavovat další patro.
Místní se proto obrátili na stavební úřad. Ten nakonec podnikateli neudělil dodatečné povolení a nařídil nelegální část stavby odstranit. Ten uposlechl a načerno postavené patro zmizelo. Takový případ je v České republice spíše výjimkou – získat dodatečné povolení a legalizovat tak černé stavby nebývá pro jejich vlastníky problém. Příklad za všechny. Pardubické logistické centrum Zelená louka, dlouho největší černou stavbu v České republice, letos na jaře legalizoval pardubický magistrát.
