Odborníci z Moravského zemského archivu v Brně (MZA) restaurují unikátní trojrozměrnou mapu. Zabírá 150 metrů čtverečních a tvoří ji skoro 80 dílů. Zachycuje podobu Moravy ve druhé polovině 19. století. Mnohá současná města jsou tak na ní zachycená ještě jako malé vesnice.
O obří plastickou mapu Moravy pečují restaurátoři. Proč vznikla, nikdo přesně neví
Plastická mapa zabere dvojnásobnou plochu, než je rozloha běžného bytu. Vznikala desítky let pečlivým lepením a skládáním vrstvy na vrstvu. Teď obsadila většinu stolů v restaurátorské dílně Moravského zemského archivu.
„Hlavním záměrem restaurování je zbavit mapu prachových nečistot, to provádíme pomocí pryžových gum,“ popsala restaurátorka MZA v Brně Miluše Kolísková. Centimetr po centimetru restaurátorky gumují špínu, retušují a doplňují chybějící části.
Kdo si ale podobnou práci dal při vytváření mapy před víc než stoletím, je záhada. „Přesně nevíme. Jednak se usuzuje na nějakou vojenskou instituci, druhá možnost potom je ta, že mapa byla vyhotovena z popudu nějakého správního úřadu. Naznačovalo by tomu i to, že mapa byla postupně doplňována o nově vznikající silnice, železnice nebo nějaká vodní díla,“ přiblížil archivář Petr Sychra.
V archivu obnovují i historické listiny
Mapa je výjimečná svým rozsahem. Ale pokud jde o dobu vzniku, mívají v restaurátorské dílně pod rukama daleko starší práce. Mezi nimi i listinu z roku 1603, která patřila světci Janu Sarkanderovi. „Listina se ke mně dostala v docela dobrém stavu. Pak je tady ještě připojená krásná pečeť v kovovém pouzdře,“ řekla restaurátorka MZA v Brně Klára Kořalová.
Archiválií je v budově dohromady 63 kilometrů (počítáno podle délky regálů, kde jsou uskladněny - pozn. red.), od historických úředních knih přes spisy po rukopisy. Plastická mapa Moravy je ale jednoznačně největším exemplářem. Její očistná kúra zabere asi čtyři měsíce, pak se zase vrátí do expozice Moravského kartografického centra ve Velkých Opatovicích.