Nejvyšší soud potvrdil tresty tyranským rodičům z Bíliny

Brno - Nejvyšší soud (NS) potvrdil manželům Dunkovým z Bíliny na Teplicku tresty 2,5 roku vězení za týrání dětí a ohrožování jejich mravní výchovy. Sociální pracovnice našly dva z potomků zavřené ve špinavé a neosvětlené komoře. Chlapci byli zpoždění ve vývoji, zavšivení a špinaví od moči a výkalů. Nejvyšší soud nedávno bez veřejného jednání odmítnul dovolání obou manželů, dnes verdikt zpřístupnil v elektronické databázi.

„Jednání obviněného a jeho manželky (…) vyvolalo u nezletilých tělesné, ale zejména psychické strádání takového rázu, že jimi bylo pro svou hrubost, bezohlednost a bezcitnost vnímáno jako těžké příkoří,“ napsal v rozhodnutí senát s předsedou Vladimírem Veselým.

Odsouzený muž v dovolání například tvrdil, že v přípravném řízení neměl obhájce a později nesouhlasil s postupem přiděleného advokáta. Také tvrdil, že se u soudu neprokázala závažnost a dlouhodobost týrání. Obhajoba ženy v dovolání uvedla, že se soudy nechaly ovlivnit mediálním tlakem. Připustila to, že v jejím způsobu výchovy byly nedostatky, ty však prý byly způsobeny „sociální nouzí, zhoršenou kvalitou bydlení a doprovodnými vlivy“.

Děti podle soudů v Teplicích a Ústí nad Labem citově strádaly a jsou opožděné ve svém vývoji. Jediným důvodem jednání manželů byla podle soudů snaha získat peníze - děti používali jako zdroj své obživy. Rodiče se vůbec nepokoušeli děti vychovat a vštípit jim prospěšné návyky.

„Obvinění, i přes zjištěnou sociálně kulturní úroveň, měli schopnosti a možnosti vytvořit svým dětem náležité rodinné, výchovné a citové zázemí a předat jim alespoň minimální sociální znalosti, dovednosti a zkušenosti, (…) ale takto si ani v minimální míře vědomě nepočínali,“ konstatoval Nejvyšší soud.

Na týrání dětí policisté a sociální pracovníci přišli po anonymním telefonátu. Dva nejstarší syny, kterým tehdy byly čtyři a tři roky, našli zamčené v neosvětlené komoře. V ní byla pouze matrace, děti tam ležely mezi špínou, nedopalky a výkaly. Starší z nich měl viditelnou bouli na hlavě a jizvy od kousání na rukou. Sociální pracovnice děti rodině odebraly a předaly je do kojeneckého ústavu.

Oba manželé vždy tvrdili, že jsou nevinní. Podle psychologů, kteří je vyšetřovali, považují své chování za normální. Okresní soud původně uložil muži pětiletý trest, jeho manželka dostala 2,5 roku vězení. Krajský soud jejich tresty srovnal na stejnou úroveň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
před 20 hhodinami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
24. 5. 2026

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
24. 5. 2026

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026
Načítání...