Brno - Dvě někdejší vesnice Přízřenice a Dolní Heršpice, které se staly součástí města Brna a nad jejichž správou bdí již léta zastupitelé Brna-jihu, touží po samostatnosti. Bojí se gigantické výstavby, která se plánuje na jejich území. Proto si založili občanské sdružení s názvem Samostatný jih, nasbírali dostatečný počet podpisů a požádali si na brněnském magistrátu o vyhlášení referenda. Starosta Brna-jihu ale varuje: být samostatnou obcí s tak malým počtem obyvatel, je v současné době velký problém. Ufinancovat provoz školek, dostavět kanalizaci či protipovodňová opatření. To se dělá lépe se silným partnerem za zády.
Zástupci přízřenických a heršpických občanů, kteří vytvořili občanská sdružení Samostatný jih a Pěkný jih, jsou rozhodnuti. Samostatnost podepsala většina občanů obou městských čtvrtí. Měli pocit, že jim chce Brno-jih vedle jejich vesnických domků postavit obrovská sídliště, která ráz jejich domoviny zcela zlikvidují. K první akci, kdy se od roku 2008 jedná o změně územního plánu, je vyburcovala výstavba prvních třiceti rodinných domů a osmi stovek bytů v lokalitě Na slunné louce. A tak začali sbírat podpisy.„Splnili jsme všechna zákonná opatření, jsme si tedy jistí, že nám magistrát vyhoví a referendum v obou městských částech proběhne,“ uvedl mluvčí Samostatného jihu Pavel Reich.
Starosta městské části Brno-jih Josef Haluza (ČSSD) považuje jejich kroky za ukvapené a obavy za přehnané. „Momentálně se plánuje výstavba rodinného bydlení pouze Na slunné louce a jednání s investorem o výsledné podobě projektu ještě zdaleka nejsou u konce,“ řekl starosta. Investorem stavby je firma Reko, která pro oblast připravila několik návrhů. „Ani jeden není finálním řešením, v této věci dosud nebylo vydáno stavební povolení,“ upřesnil Haluza.
Navíc podle starosty nemají občané Přízřenic a Horních Heršpic vůbec ponětí, co jim samostatnost může přinést za problémy. „Samostatné obci s patnácti sty obyvateli se daleko hůře bude platit provoz obce, mateřské školy, natož financování dostavby inženýrských sítí nebo protipovodňových opatření. Mít za zády silného partnera v podobě velkého krajského města je jistota, o kterou se obec odtržením snadno připraví,“ dodal Haluza.
Reich je ovšem přesvědčen, že mít problémy nebudou. Existuje podle něj mnoho obcí, které se osamostatnily od větších měst. „Na jejich příkladu chceme obyvatelům ukázat, že to přináší více výhod než rizik,“ nesouhlasil s Haluzovu Reich. Tvrdí přitom, že v nové obci zůstane více peněz. „Dnes jdou totiž zisky do společného rozpočtu Brna-jihu, kde jsou zpětně přerozdělovány,“ dodal Reich.
Starosta Brna-jihu Haluza chce přesto spor vyřešit smírnou cestou. Na středu si pozval zástupce Pěkného jihu a brněnské firmy Reko, která má nové bydlení na území obou částí stavět a doufá, že najdou společný kompromis. „V Přízřenicích i Dolních Heršpicích koluje mnoho dezinformací a obav. Chceme všechny ujistit, že změna územního plánu neznamená masivní a okamžitou výstavbu obytných domů,“ vysvětlil Haluza. Změna územního plánu je pouze podanou rukou investorům, kteří o pozemky mohou projevit zájem. Konečné rozhodnutí, co se v oblasti postaví a co ne, záleží na posouzení a povolení městské části Brno-jih.
Pokud ovšem Magistrát města Brna návrh sdružení Samostatný jih přijme, bude se referendum v Dolních Heršpicích a Přízřenicích konat začátkem října letošního roku. Pokud sdružení uspěje a jejich návrh na osamostatnění projde, nová spojená obec Dolní Heršpice-Přízřenice by mohla vzniknout od 1. lednu 2012.
