Brno - Do včerejška panovalo na ostrově Jamese Rosse relativně dobré počasí, které umožnilo všem účastníkům expedice v plné míře pracovat v terénu na dílčích vědeckých projektech. Nyní se počasí výrazně změnilo, tlaková níže přinesla velkou oblačnost a husté sněžení, které postupně přecházelo ve velmi větrné počasí způsobené výrazným jižním prouděním. Tato kombinace klimatických faktorů způsobila, že všechny odledněné části ostrova byly pokryty souvislou sněhovou pokrývkou, která díky mrazovým teplotám již neodtává.
Včera, 14. února, jsme ukončili terénní pobyty ve dvou stanových táborech v lokalitách Sharp Valley a Brandy Bay. Na člunech jsme terénní skupiny a nasbírané vzorky převezli zpět na stanici J.G. Mendela. Nyní již zbývá všechny vzorky analyzovat a některé z nich připravit na transport do České republiky. Protože se již blíží datum našeho odjezdu z ostrova Jamese Rosse, můžeme již s předstihem zhodnotit průběh této expediční sezóny. Lze říci, že právě s ohledem na množství proběhlých terénních prací a počet lokalit, ve kterých byly uskutečněny krátkodobé stanové tábory, je tato sezóna mimořádně úspěšná. Projevilo se to zejména v práci klimatologů a geologů, kteří mohli v plné míře uskutečnit svá opakovaná měření ledovců, respektive mapování geomorfologie dosud neprozkoumaných částí ostrova. Rovněž skupina zaměřená na analýzu izotopů prvků ve vzorcích vody odebraných z různých částí ostrova si pochvaluje průběh letošní sezóny, neboť jim umožnil uskutečnit odběry v maximální míře. Úspěšnosti terénních prací rovněž velmi napomohlo zkvalitnění dopravy členů expediční posádky na člunech. Letos byl totiž poprvé v akci nový gumový člun (zodiak) pořízený z prostředků projektu MŠMT CzechPolar, který, vybavený výkonným motorem, umožnil rychlou a bezpečnou přepravu materiálu i lidí do vzdálených lokalit ostrova.
V uplynulém týdnu klimatologové pokračovali v měření bilance hmoty ledovců. Ve spolupráci s britskými glaciology využívali metodu velmi přesného GPS měření k zjištění jejich meziročních změn a pohybů. Tyto výsledky se stanou součástí publikací připravovaných v rámci projektu Recentní deglaciace severní části ostrova Jamese Rosse jehož hlavním řešitelem je Geografický ústav Masarykovy Univerzity (Brno). Ve stejném období geologové z České Geologické služby (Praha) uskutečnili geomorfologické mapování rozsáhlé oblasti přiléhající k zátoce Whisky a v širším okolí ledovce Davies Dome. Pokračovaly odběry vzorků pro studium klimatických změn a rozsahu a typu zalednění během posledních 5 milónů let, jejichž nedávná rekonstrukce pro mendelovo souvrství publikovaná v časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology vzbudila ohromný zájem ze strany britských, amerických i argentinských kolegů. Proto budou tyto nové nálezy podkladem pro další výzkumy. Paleontolog se zaměřil na průzkum téže oblasti, kde nalezl vzácné zkamenělé kostry živočišných hub. Tento nález navazuje na předchozí objev a je příslibem dalších publikací, očekávaných vědeckou veřejností. Právě spongie z ostrova James Ross, které jsou jediné z celé Anatarktidy, byly popsány právě nyní v americkém časopise Journal of Paleontology. Tyto fosilie jsou totiž významné především pro rekonstrukci paleoprostředí svrchnokřídového moře, které zde existovalo před 90 miliony let.
Tým tvořený hydrogeoložkou a geochemičkou zmapoval během expedice všechny významné toky a jezera na ostrově. Náplní práce obou žen byly odběry vzorků vod, říčních sedimentů a zdrojových materiálů, jakými jsou horniny, ledovce a sněžníky. Tento letos nově započatý vědecký program se zaměřuje na geochemické podmínky úspěšného rozvoje mikrobioty v odledněných oblastech Antarktidy. Projekt využívá zcela nových možností, které do vědy vnesl překotný rozvoj hmotnostní spektrometrie v uplynulých deseti letech. Vzorky budou po převezení do ČR analyzovány pomocí nejmodernějšího hmotnostního spektrometru Neptun, který vloni zakoupila Česká geologická služba (Praha). Bude analyzováno izotopové složení makroelementů. Výsledky těchto měření slibují přinést poznatky jak o zdrojích nezbytných živných látek, tak o geochemických procesech, které podporují či inhibují růst mikroorganismů ve vodě.
V oblasti výzkumu biodiverzity ostrova Jamese Rosse probíhá intenzívní výzkum místní mechové a lišejníkové flóry. V uplynulém období rostlinný fyziolog z Masarykovy univerzity (Brno) odebral velké množství vzorků těchto organismů z různých částí ostrova, které se liší stupněm rozvinutí takzvaných vegetačních oáz, tedy míst, která jsou trvale osídlena zelenými fotosyntetizujícími organismy. Bylo získáno mnoho zajímavých vzorků, které jsou v současné době v laboratoři na stanici J.G.Mendela postupně mikroskopovány a určovány. V minulém týdnu se například podařilo prokázat výskyt lišejníků rodů Cladonia a Placopsis v některých dosud málo prozkoumaných částech ostrova. Tyto rody jsou zde poměrně vzácné a nejsou nacházeny tak často jako keříčkovité lišejníky rodu Usnea, které tvoří dominantu lišejníkové flóry ostrova Jamese Rosse.
Technici stanice trvale zkvalitňují funkce některých důležitých systémů stanice. V minulém týdnu šlo především o optimalizaci ohřevu vody v akumulačních nádržích v závislosti na aktuálně využívaném zdroji energie. Je to důležité především při náhlých změnách počasí, kdy se rychle mění proporce mezi energií získavanou z větrných elektráren a klasických dieselagregátů. Zároveň technici testují různé způsoby jímání pitné vody z nedalekého potoka a možnosti sedimentace jím unášeného minerálního materiálu tak, aby kvalita vody, kterou se stanice zásobuje, byla dobrá. Jde však o pouhé testování pro případné využití, neboť letošní sezóna je mimořádně vydařená i z hlediska dostupnosti čisté vody, a proto nutnost separace minerálního materiálu není. Od začátku expedice byl totiž jen velmi malý počet plně slunečných dnů, ve kterých se výrazně zvýšuje podíl vodou unášeného minerálního materiálu. Proto po celou dobu expedice je kvalita vody v potoce velmi dobrá a vždy máme stanici zásobenou vodou na horní hranici kapacity, tj. 3 600 litrů pitné a užitkové vody.
Mezi další technické novinky, kterými je stanice J.G.Mendela postupně vybavována, patří automatický systém pro trvalé sledování povětrnostních podmínek, zejména pak typu oblačnosti a množství ledových ker a tříště na vodách průlivu prince Gustava, který odděluje ostrov Jamese Rosse od Antarktického poloostrova. Před několika dny jsme tento systém instalovali a testovali. Jde o zařízení sestávající se z web kamery umístěné na budově stanice ve výšce 10 m nad mořskou hladinou, která zabírá zájmovou oblast a přenáší „živý“ obraz do počítače. Navíc každých 6 hodin sejme a do paměti počítače uloží aktuální fotografii. Nyní máme díky tomuto systému k dispozici jak průběžné, tak trvale zálohované informace o trendech, aktuálním stavu a vývoji plavební situace na průlivu prince Gustava. Tento systém bude trvale v provozu i po ukončení letošní expediční sezóny a bude celoročně odesílat do ČR fotografie průlivu prince Gustava a soubory meteorologických dat.
Miloš Barták
