Brno - Odborný dozor projektu na vyčištění brněnské přehrady definitivně potvrdil informaci, kterou Česká televize přinesla už na začátku prázdnin. Takzvané aerační věže, které mají okysličovat vodu v nádrži a vytvářet nepříznivé podmínky pro masivní množení sinic, podle vědců neplní očekávání. Zařízení sice pracují, na celou přehradu ale v boji proti sinicím rozhodně nestačí. Povodí Moravy proto pohrozilo dodavatelské firmě IMOS - ta musí vymyslet funkční řešení, jinak nedostane zaplaceno.
Dvacet aeračních věží probublává a promíchává vodu tři metry pod hladinou brněnské přehrady od května. V extrémně teplém letním počasí ale zařízení za padesát milionů korun boj se sinicemi prohrává. „Výkon těchto věží, který měl vodu od hladiny, kde má být dostatek kyslíku, vhánět ke dnu a měl tady prokysličovat vrstvy vody, nedostačuje,“ řekl Jan Hodovský, odborný dozor projektu.
Povodí Moravy, které má projekt na vyčištění brněnské přehrady na starosti, už vyzvalo dodavatelskou firmu IMOS, aby okamžitě přišla s řešením. Firma má čas do příští středy, kdy má na přehradě odborný dozor spolu s vědci pravidelný kontrolní den. V opačném případě hrozí, že vodohospodáři za nedostatečně funkční zařízení, za padesát milionů korun, firmě nezaplatí a věže budou muset z přehrady pryč.
Podle společnosti IMOS byly plánované parametry projektu aeračních věží dodrženy. "Takzvané aerační věže k dnešnímu dni prokázaly, že základní požadavek projektu – tedy udržení kyslíku v přehradě je oproti předchozím obdobím zajištěn. V případě požadavku investora jsme připraveni konkrétní technická řešení nad rámec projektu projednat,“ uvedl ředitel brněnské divize společnosti IMOS Robert Suchánek.
Podle odborného dozoru existují kromě úplného odstranění aeračních věží pouze dvě možnosti. „První z možností je, že by šlo zvýšit výkon čerpadel, nicméně hrozí určité riziko víření sedimentů u dna, což je výrazně rizikový prvek pro jakost vody a vodní živočichy,“ dodal Hodovský.
A druhá možnost? Věže by šlo také vytáhnout blíž k hladině, tady by ale zase ohrožovaly lodě a plavce. Jan Hodovský doufá, že s IMOSEM najdou kompromisní řešení. Jaká, to teď nedokáže předvídat. Má ale i dobré zprávy. Narozdíl od aeračních věží funguje další opatření, koagulace fosforu na přítoku. Síran železitý, který sem vědci vypouštějí od minulého týdne, sráží přitékající fosfor přesně podle očekávání.
Voda v přehradě je zatím stále vhodná ke koupání. Hygienici hlásí už měsíc setrvalý stav, voda má stále zhoršenou kvalitu. To je poslední stupeň před vyhlášením zákazu koupání. Vodě by se ale měli už teď rozhodně vyhnout těhotné ženy, alergici a citliví jedinci. Přehrada je přesto zatím v lepším stavu, než v posledních několika letních sezónách, kdy hygienici vždy zakázali koupání v brněnské nádrži už v polovině července.
„Zrovna letos bych řekl, že brněnská přehrada pořád vypadá ještě relativně hodně čistě, ale nedávám to moc do souvislosti s těmi opatřeními, ale spíš s tím, že bylo chladné léto, hodně pršelo a rozvoj sinic je tak opožděn,“ okomentoval stav brněnské přehrady hydrobiolog Radovan Kopp.
