Poštovní štola ve Zlatých Horách, ve které se ve středověku těžily drahé kovy, se po zimní přestávce otevře turistům. Stane se tak počátkem června. Poprvé se představí i s replikou historického dřevěného čepadla, které ve středověku chránilo důl před zaplavením a odvádělo z něj přebytečnou vodu.
Ještě delší prohlídková trasa i historické čerpadlo. „Zlatá“ Poštovní štola se brzy otevře návštěvníkům
Stavbaři po ukončení turistické sezony od loňska štolu rozšiřovali o novou podzemní trasu. Výzkum zde dokončovali také archeologové, kteří na místě nalezli řadu unikátních nálezů. Jejich seznam čítá několik set položek, řekl starosta Zlatých Hor Milan Rác (nestraník).
Historické čerpadlo, jehož plány z 18. století dodalo vídeňské muzeum, sestavili odborníci i s využitím mnoha nalezených původních součástí. Ty jsou rovněž součástí trasy.
„Návštěvníci na ni uvidí pozůstatky středověkého odvodňovacího systému – jde o různá dřevěná korýtka a potrubí, která vedla vodu a do dneška se dochovala v podstatě nepoškozena,“ doplnil redaktor České televize Martin Laštůvka.
Prohlídková trasa je letos mnohem delší
Středověkou štolu, která je kulturní památkou, město otevřelo v roce 2015. Od té doby se pracovalo na rozšíření asi 500 metrů dlouhé trasy. Po odvozu kamenů je její délka asi dvojnásobná. Prohlídka zabere asi 2,5 hodiny.
Náklady na vyhloubení nové trasy se dostaly na deset milionů korun. Práce pod zemí však byly podle starosty Zlatých Hor náročné. Odborníci totiž museli veškerou suť z útrob štoly vynášet ručně.
Poštovní štola patří k nejzachovalejším důlním dílům v regionu a je zhruba šest kilometrů od Zlatých Hor. Město ji získalo před pěti lety, kdy zastupitelé uvolnili na výkup okolních pozemků od státního podniku Diamo 300 000 korun. V první etapě městu zpřístupnilo první okruh v délce téměř 400 metrů.
První zmínka o Poštovní štole pochází z roku 1513. Největší rozvoj důlní činnosti v ní byl ve druhé polovině 17. století, kdy se tam těžily měděné rudy, později pyrit. Zachovány jsou zde mimo jiné části ručně sekaných chodeb a komínů. Nejpozoruhodnějším prvkem v podzemí je však modrá výzdoba z jílových minerálů, tzv. alofánů.